Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Rozhovory

Kdybych to vzdal, jsem dnes politická mrtvola

S libereckým hejtmanem Martinem Půtou o zprošťujícím rozsudku a politické kariéře

Martin Půta u soudu • Autor: ČTK
Martin Půta u soudu • Autor: ČTK

Po takřka šesti letech končí první kolo další kauzy spojené s výkonem politiky: táhla se od roku 2014 a často v ní padalo jméno libereckého hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj). Obžaloba ho vinila, že v letech 2013 až 2014 přijal úplatek při rekonstrukci kostela sv. Máří Magdalény, a zneužil tak pravomoc veřejného činitele. Podle soudu se ale nepodařilo prokázat, že výběrové řízení bylo zmanipulované ve prospěch obžalované firmy Metrostav a zakázka byla předražená, jak tvrdil státní zástupce. Krajský soud v Liberci tak nakonec zprostil všech dvanáct obžalovaných a čtyři firmy spojené s dvěma projekty firmy Geotermální energie pro občany za téměř 100 milionů korun. „Nepředložilo se nic, o co by se to dalo opřít. Myslím, že se to nemělo žalovat,“ řekl předseda senátu, který ve věci rozhodoval.

Padlo prvoinstanční rozhodnutí, ve kterém jste byl vy i ostatní zproštěni obžaloby. Co jste si pomyslel, když jste rozsudek slyšel?

Ulevilo se mi, ten tlak byl mimořádně velký. Po čtyřech hodinách, kdy předseda senátu přečetl text rozhodnutí a pak zkráceně vysvětloval, proč tak rozhodl, mě zaujalo, že podle jeho názoru se můj případ ani neměl dostat k soudu. Což je přesně to, co jsem si celou dobu myslel.

Soud ale mohl obžalobu vrátit státnímu zástupci hned, jak ji dostal. Jak tedy vysvětlil, že tak neučinil, když předseda senátu řekl to, co jste parafrázoval?

Přímo řekl, že měli pochybnosti už v době, kdy jim obžaloba přistála na stole a seznámili se se spisem. Chtěli to při neveřejném projednávání před nařízením hlavního líčení sice vrátit státnímu zástupci, a v případě některých obžalovaných dokonce stíhání zastavit - ale neudělali to kvůli tomu, že to nemá rád Vrchní soud. Takže by se tím vše jen víc zdrželo.

Obvinění jste si vyslechl už v listopadu 2014, k rozhodnutí v první instanci došlo až letos. To není úplně krátká doba. Cítí člověk vztek na systém, zvlášť když ho to třeba stojí i šéfování jedné z parlamentních stran jako ve vašem případě?

Nepoužil bych slovo vztek, spíš jsem si uvědomil, že dokud člověk neprožije něco takového na vlastní kůži, nedokáže docenit rozměr problému, který v trestním řízení máme. I když jsem slyšel o případu exprimátora Českých Budějovic Juraje Thomy (pět let trestně stíhán za IT zakázku bez výběrového řízení, v roce 2017 byl zproštěn obžaloby soudem,pozn. editora), měl jsem pocit, že se mi tohle nemůže stát. A poté se ocitnete v pětiletém sporu, ani nevíte jak. Navíc všechny důkazy, které proti mě byly namítány, byly vepsány už do obžaloby a během řízení spíše ubývaly, než přibývaly. Člověk se poté musí ptát, kolik jiných lidí je asi obviněno podobným způsobem a nemá to štěstí v neštěstí, že je na podobně viditelném místě jako já - kde je na případ upřen zrak médií i veřejnosti coby další kontrola procesu.

Co myslíte tím, že jste nedokázal do té doby docenit “problém, který v trestním řízení máme”?

V trestním řádu je napsáno, že státní zástupce má v přípravném řízení vyhodnocovat důkazy nejen v neprospěch obviněného, ale i v jeho prospěch. Tady to státní zástupce nedělal. Pro mě je velkým zklamáním, že státní zástupce se neřídí trestním řádem.

Krajský soud v Liberci neuznal ve vašem případě také pořízené odposlechy a označil je za nezákonný důkaz. Neměl pravdu státní zástupce, když říkal, že takto mohlo být rozhodnuto už na začátku roku 2018, kdy byla podána obžaloba?

Ano. Nicméně my jsme nezákonnost odposlechů nenamítali během soudního řízení, naopak jsme chtěli nechat pustit nějaké další, které se státnímu zástupci původně nehodily do obžaloby. Nejsem advokát a těmto soudním soubojům, které se kolem odposlechů v posledních letech odehrávají, nerozumím. Díval jsem se na to tak, že v odposleších žádné důkazy proti mně stejně nebyly.

Státní zástupce se na místě odvolal, rozsudek tedy není pravomocný. Takže co se trestního řízení týče, úplný konec ještě nenastal.

Já musím říct, že beru jako očištění svého jména už toto prvoinstanční rozhodnutí. Že se případ potáhne nejspíš ještě několik let, je bohužel v České republice věc, která takhle funguje. S tím už nejsem schopný nic dělat a evidentně s tím nechtějí nic dělat ani ministři spravedlnosti.

Dlouhodobě mluvíte o tom, že situace kolem případu je pro vás i vaše okolí nepříjemná. Jak to tedy ovlivnilo vaši politickou kariéru?

Problém je ve vnímání politiky v Česku. Už fakt, že je člověk politik, často automaticky znamená, že jste pro část veřejnosti ten, který se přece musí ušpinit, který bere úplatky a krade. A pokud vás někdo obviní, i když se ukáže, že neprávem, je to pro část veřejnosti potvrzení toho, co si o politice mysleli. Já jsem alespoň měl to štěstí, že se za mě postavila významná část stranických kolegů ze Starostů i v zastupitelstvu, dokonce z části z opozice.

Ve funkci hejtmana Libereckého kraje jste přes obvinění zůstal, dokonce jste se poté úspěšně ucházel o znovuzvolení.

Já jsem si to tehdy vyhodnotil tak, že chci dokončit volební období na kraji, a poté se uvidí, co dál. Vzdal jsem se ale předsednictví STAN, vysvětlovat lidem v Karlovarském kraji nebo třeba na jižní Moravě, kteří mě neznají, že jsem nevinný, je předem prohraná věc. Proto jsem se okamžitě rozhodl, že nebudu hnutí Starostů a nezávislých zatěžovat. Samozřejmě můj případ STAN poškodil – ale na druhou stranu rozhodně méně, než kdybych seděl stále v čele.

Vnímáte zprošťující rozsudek jako dostatečnou satisfakci?

Satisfakce to není, je to spíše první dobrá zpráva, že vás v České republice ve 21. století nemohou odsoudit za to, co jste neudělal. Ale je důležité dodat, že se nesmíte dát. Kdybych tehdy poslechl některé hlasy, že mám odstoupit ze všech funkcí, počkat na své očištění a až poté se vrátit do politiky, myslím, že bych dnes byl politická mrtvola. Navíc se už objevují reakce, že jsem to stejně udělal a že rozsudek na tom nic nezmění. Můj případ byl a stále je i součástí politického souboje na Liberecku, takže takové reakce se asi ještě nějakou dobu budou objevovat. Přitom se bavíme o případu, ve kterém byli všichni osvobozeni a v řízení nepadl žádný usvědčující důkaz, že k úplatku skutečně došlo.

Většina státních zástupců vám řekne, že rozhodování, zda podat obžalobu, je nejkomplikovanější právě u případů s politiky, kde často chybí přímé důkazy.

Nechápejte mě špatně, já vůbec nevolám po generálním pardonu pro politiky. Odpovědnost politiků existuje a má existovat, člověk má nést důsledky za to, co dělá. Je ale spíše neúměrné, že se státní zástupci v nějaké fázi rozhodli dávat k soudu i velmi sporné věci s tím, že mají nějaký právní názor - a ať to tedy rozhodne soud. K tomu si musíte přičíst délku soudního řízení v České republice u politických případů a fakt, že jsou pečlivě sledované médii. To už mi takhle v kombinaci nepřijde normální. Takže proto by měl státní zástupce mít dostatek důkazů, než se rozhodne jít k soudu. Navíc, když jako komunální či krajští politici neseme určitou odpovědnost, bylo by rozumné chtít, aby i státní zástupci nesli odpovědnost za své rozhodování. Pokud v systému státního zastupitelství nebude odpovědnost zavedena, nebude tady ani žádný vnitřní korektiv, kvůli kterému by se víc promýšlelo, jestli je obžaloba dostatečně vyargumentovaná. A nemohlo by se ani stát, že se z případu stane kauza “Půta a spol.” - přestože drtivou většinu spoluobviněných neznám a viděl jsem je poprvé až u soudu.

Může mít a má tohle vliv na lokální politiku jako celek?

Ano, nelze se divit, že spoustu lidí, kteří by v komunální politice měli být a jsou na lokální úrovni jinak úspěšní, se o mandáty ucházet nechce. Starostové a starostky mluví o tom, že jednoduché majetkové věci, které se dříve rozhodovaly hlasováním na zastupitelstvu, se dnes rozhodují až poté, co se na všechno nechá vypracovat několik posudků, aby měli jistotu, kdyby na ně někdo podal trestní oznámení. Volám tedy spíše po určitém vybalancování. Aby to nebylo jako za časů, kdy se politické a obsahově existující kauzy „shodou náhod“ vůbec nevyšetřovaly – ale zároveň aby se nestávalo, že obsahově prázdné trestní stíhání bez relevantních důkazů táhnoucí se několik let může někomu zničit politickou kariéru.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].