Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Respekt k právu, Společnost

Systém Sněhulák. Potřebujeme změnu v exekucích?

Proč vítězí lobbing hájící růst čistého zisku a snahy o ovládnutí veškerého exekučního trhu

Exekuce; ilustrační foto • Autor: Profimedia, Empresa Media
Exekuce; ilustrační foto • Autor: Profimedia, Empresa Media

Mediálním tématem poslední doby byla problematika insolvencí. Nyní je na pořadu dne aktuální návrh novely občanského soudního řádu a exekučního řádu, který připravilo ministerstvo spravedlnosti. Exekuce se tak zcela jistě opět ocitnou v hledáčku médií. jedním z hlavních mediálních témat. Proto současné legislativní snahy vnímám jako možný zlomový bod, který má potenciál určit další vývoj a směřování exekutorského stavu - včetně vytvoření podmínek pro vyšší vymahatelnost práva.

Současný systém exekucí funguje na principu „exekučního trhu“ a možnosti volného výběru soudního exekutora věřitelem. Na soudního exekutora stát přenesl část významných mocenských pravomocí v oblasti vymáhání povinnosti z exekučních titulů. Právní úprava stanoví, že soudní exekutor má být nestranný a nezávislý. Pohledem judikatury je ovšem vnímán také jako podnikatel, jehož jediným zdrojem financování je vymožená odměna a náhrady hotových výdajů.

Otevřený exekuční trh generuje velké množství negativních dopadů. Velká konkurence mezi 156 exekutory je hlavním důvodem toho, proč si někteří z nich hledají nepoctivé cesty k zajištění a udržení svých příjmů. Příkladem jsou dohody exekutorů s velkými věřiteli, které jsou na hraně a někdy až za hranou právní úpravy a profesní etiky. Takový velký věřitel má jednoznačně neférovou výhodu oproti jinému, zejména malému věřiteli. Velcí věřitelé si postupem času vytvořili velmi úzký okruh „vlastních“ exekutorů, se kterými mají nastaveny podmínky výhradní spolupráce. Početním vyjádřením nastíněné situace je skutečnost, že téměř 51 % všech současných exekucí je vymáháno u 18 exekutorských úřadů. Je ovšem nutné zdůraznit, že počet „získaných“ a prováděných exekucí v žádném případě nic nevypovídá o úspěšnosti a efektivnosti konkrétního exekutora.

Jsou to především střední exekutorské úřady, které představují budoucnost v exekuční oblasti. Svoji činnost vykonávají bez větších průtahů, komunikují s účastníky řízení, soudní exekutor se aktivně podílí na vedení úřadu a provádí mobiliární exekuce. Oproti „velkým exekučním továrnám“ přistupují ke každému řízení individuálně, operativně a především rychle. I nejmenší exekutorské úřady jsou dnes plně elektronizované a lze očekávat, že by i díky očekávané další standardizaci dokázaly bezproblémovým způsobem zpracovávat agendu exekučního nápadu na úrovni středních úřadů.

Za legislativně nešťastný princip lze považovat snahu o koncentraci exekučních řízení, tzv. systém Sněhulák. Novela sice obsahuje náznak tzv. krajské místní příslušnosti, trpí však zejména tím, že nastavený princip přídělu exekučního nápadu bude podporovat umělý růst tří až čtyř velkých exekutorských úřadů. V blízké budoucnosti to přinese nepřirozenou likvidaci všech ostatních úřadů. Exekutoři s nejvyšším počtem dříve zahájených exekucí by automaticky dostávali i nově zahájené exekuce. Naopak střední exekutorské úřady a především služebně nejmladší soudní exekutoři by v režimu koncentrace exekučních řízení dostávali velmi omezený počet nově zahájených exekucí. Tento stav by logicky vedl k jejich ekonomickému zániku.

Zachování současného stavu ovšem není udržitelné ani společensky žádoucí. Změna je potřebná. Exekutorská komora ČR jednotně volá již od roku 2014 o zavedení tzv. krajské místní příslušnosti. Pro její zavedení se vyslovilo až 91 % soudních exekutorů. Základní tezí krajské místní příslušnosti je spravedlivý a rovnoměrný příděl exekučních řízení, jež exekutorovi přiděluje soud. Jejím cílem je také geografická dostupnost povinného k exekutorovi. Pouze tento princip je základním stavebním kamenem pro všechny další úpravy exekučního řízení. Je nezpochybnitelnou skutečností, že exekuční prostředí je přes aplikaci více než 45 novel stále vnímáno jako systém nepřátelský a špatný. Vyřešení tohoto principiálního problému a nastolení systémovosti pozitivně ovlivní aplikaci všech dalších opatření.

Krajská místní příslušnost na principu náhodného elektronického přídělu již dva roky funguje na Slovensku. Po téměř dvouleté zkušenosti formuloval JUDr. Ing. Miroslav Paller, prezident Slovenské komory exekútorov, pozitivní zkušenosti s tímto principem: „Přiblížení dlužníka k exekutorovi a naopak se projevilo zvýšením vymahatelnosti, zrychlením řízení a snížením nákladů. Došlo k úplnému vytěsnění prostoru pro uzavírání dohod, které jsou na hraně a někdy až za samou hranou zákona a etiky. Současně zanikl prostor pro korupční prostředí v oblasti soudních exekucí.“ Na Slovensku se z hlediska organizace justice fakticky nastolila zákonem předpokládaná nestrannost a nezávislost soudního exekutora, což je standardem všech podobných právnických profesí, tedy soudce, notáře, státního zástupce.

Položme si otázku, proč se české legislativní snahy v oblasti soudních exekucí snaží až urputným způsobem jít proti trendu vyspělých evropských kultur a pozitivních zkušeností našich bezprostředních sousedů? Slovenská ministryně spravedlnosti, která teritorialitu na Slovensku prosadila, pojala změnu jako silně protikorupční zákonnou úpravu. Nutná změna právní úpravy exekucí v České republice musí bezpodmínečně sledovat protikorupční opatření a směřovat k bezvýhradnému naplnění atributů nestrannosti a nezávislosti soudního exekutora.

Můj dojem je takový, že v současné době vítězí lobbing hájící růst čistého zisku a otevřené snahy o ovládnutí veškerého exekučního trhu včetně udržení stávajícího prostředí, které korupci umožňuje. Proto je nutné stále připomínat, aby politická reprezentace v oblasti exekucí přihlížela k většinovému zájmu společnosti, principům systematické a dlouhodobé změny a k přirozeným hodnotám a respektu k právu.

Autor působí jako soudní exekutor v Hradci Králové a přidružený člen Právní a legislativní komise EKČR. Je spoluautorem právní monografie Soudní exekuce. V rámci 13. ročníku celojustiční soutěže Právník roku obsadil 3. místo v kategorii TALENT ROKU.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].