Vzdělávání jako téma na první stranu? Kdo by to řekl

Tento týden v pondělí dva velké deníky věnovaly nejvíce prostoru ve vydání velkým článkům o vzdělávání. V MF Dnes uspořádali rozměrnou anketu, jak zlepšit české školství, v Lidových novinách zase na titulní straně řešili výzkum zabývající se masivním odchodem dětí na víceletá gymnázia. A Hospodářské noviny o týden dříve uspořádaly už poněkolikáté diskusní fórum o vzdělávání. Tentokrát se řešilo financování základních a středních škol.

Jestli už politici opravdu začali brát vzdělávání jako faktickou a ne jen deklarovanou prioritu, to bych si tvrdit netroufal. V investovaném podílu HDP do školství jsme pořád na chvostu. Ale že to platí pro média a velkou část veřejnosti, mi přijde zřejmé. Už dávno neplatí, že o školství se píše, když se nic jiného neděje, a nechává se to redaktorkám, co se vrátily z mateřské.

Dnes je to téma na titulní stranu. Otázka, zda zrušit či nezrušit víceletá gymnázia dokáže rozpálit část veřejnosti do ruda, stejně jako nedostatek techniků a inženýrů a během podzimu neodpovídají „ti informovanější“ skoro na nic jiného, než na otázku, podle čeho se pozná dobrá škola.

Ve veřejné mediální diskusi postupně převážily rozumné názory, s nimiž se lze ztotožnit, nebo alespoň nabízejí příležitost k příčetné polemice. Samozřejmě, že i dnes se potkáte s těmi, kteří jsou přesvědčeni, že nejlepší recept na vzdělanou společnost je nechat co nejvíc lidí propadnout.

Představa, že kvalita vzdělávání vzniká tak, že ho pokud možno získá jen malá část dospívajících, u nás má tuhý kořínek. Ale tyhle názory už nepřevažují. Spektrum je mnohem širší: zrušme kraje a povinné počty hodin, dejme větší pravomoc učitelům (Václav Klaus, ml.), zrušme současnou podobu středních škol, více všeobecného vzdělání, specializace by měla přijít později (Mikuláš Bek, rektor MU), dejme větší prostor technologiím a snažme se, aby děti vzdělával i svět mimo školu (Ondřej Šteffl ze Scia), zavřeme víceletá gymnázia, zbytečně třídí děti na více a méně nadané (sociolog Petr Matějů), zjišťujme pomocí testů, co děti umějí, a vypracujme Národní program vzdělávání, který máme v zákoně, ale nikdy nevznikl (Ondřej Andrys z inspekce).

Samozřejmě, všechno to jsou velmi kontroverzní návrhy, ale zároveň každý z nich má věcné jádro. To je pro start smysluplné debaty ideální.

Dostali jsme se do docela dobré etapy. Na ministerstvu školství sedí rozumný ministr, který pracuje systematicky, a máme média a veřejnost, které vzdělávání zajímá.  Kdo by to tak před rokem dvěma řekl. To už by se konečně mohlo něco posunout k lepšímu, ne?