Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Politika, Společnost

Zákon o praní špinavých peněz může vyhovovat Babišovi

Proč vláda projednává zákon důležitý pro identifikaci střetu zájmů v časech epidemie

Centrála Agrofertu na pražském Chodově • Autor: Milan Bureš
Centrála Agrofertu na pražském Chodově • Autor: Milan Bureš

Od roku 2018 musí české firmy uvést své vlastníky do evidence skutečných majitelů, ovšem nesplnění této povinnosti nepodléhá žádné sankci a evidence není veřejná. To by se mělo změnit i díky nové evropské směrnici proti praní špinavých peněz (tzv. Anti-Money Laundering/AML).

Směrnice, která měla v Česku platit od ledna letošního roku, ale vláda její projednání trestuhodně odkládala, mimo jiné vznáší požadavek na evidenci údajů o skutečných majitelích firem, na zavedení mechanismů ověřování a kontroly pravdivosti údajů vedených v evidenci, jakož i stanovení efektivních sankcí - jak upozorňuje text organizace Rekonstrukce státu.

Vláda se rozhodla nečekaně a narychlo zařadit schválení tohoto zákona na pořad pondělního jednání. Norma se přitom týká i Andreje Babiše, Agrofertu a svěřeneckého fondu, v němž je prozatím jeho koncern zaparkován. Z právního hlediska je to velmi komplikovaná věc. Nicméně podle právníků neziskovek z Rekonstrukce státu a Transparency International navrhuje ministerstvo spravedlnosti k posuzování, kdo je skutečným majitelem svěřeneckého fondu a firem, takový způsob,  který vyhovuje právě Andreji Babišovi. Přestože komise EU – i když ne definitivně – říká, že čerpání dotací Agrofertu představuje pro premiéra Babiše střet zájmů, zmiňovaný český zákon proti praní špinavých peněz a identifikaci majitelů  umožňuje výklad, který nadále dovolí Agrofertu čerpat dotace.

Zákony, které se týkají špinavých peněz, se v Česku prosazovaly špatně. Politici a zákonodárci dělali už od konce minulého století, kdy začaly platit, vše pro jejich zdržení nebo zamlženou podobu. Česko bylo vždy na chvostu evropských zemí v zavádění zákonů, které by měly zamezit nejen praní peněz z klasického zločinu, jako je pašování drog, ale i z toho chytrého, který se týkal zadávání veřejných zakázek nebo příjmu evropských a státních dotací.

Na problematičnost návrhu ministerstva spravedlnosti upozorňují neziskovky i jejich experti už několik týdnů. Výhrady neziskovek a právníků byly u zákonů kolem peněz ze zločinu vlastně vždy. Ale nikdy vláda nebo poslanci neřešili tak důležitý zákon ve chvíli, kdy byl nastolen nouzový stav, kdy jsou mnozí novináři vyloučeni z vládních tiskovek a kdy je velmi omezená možnost vyjádřit veřejný nesouhlas.

I kdybychom přistoupili na tvrzení ministryně spravedlnosti Marie Benešové, že zákon je zcela v souladu s evropskou legislativou, je o něm omezena veřejná debata. A výhrady neziskovek jsou dost zásadní na to, aby vláda s projednáním – přes už tak dlouhé zdržení - počkala. Zákon budou projednávat ještě poslanci, ale není vhodné schvalovat tak důležitou normu v situaci, kdy jde občanům především o zdraví a jejich schopnost vnímání sofistikovaně neférových vládních kroků je poněkud utlumena.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].