Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Politika

Věčná záhada nad privatizací Mostecké uhelné

Přežila premiéry Zemana, Grosse, Topolánka, Nečase i další. Proč?

Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš

Dvacet let po odstartování podezřelé a možná podvodné privatizace Mostecké uhelné společnosti (MUS) jsme se v Česku dočkali obvinění šestice lidí. Pět z nich mělo ze státní, a pak jejich vlastní firmy vyvést nezákonně přes tři miliardy korun; šestý je obviněn z přijetí úplatku. Jde o bývalé manažery podniku a někdejšího náměstka ministerstva průmyslu. Čtyři z manažerů včetně bývalého šéfa a majitele MUS Antonína Koláčka odsoudil v roce 2013 švýcarský soud zatím nepravomocně až k padesátiměsíčním trestům. V případě MUS můžeme říct, že mlýny justice melou opravdu pomalu. A nemůžeme si být jisti, jestli nakonec semelou důkazy a informace aspoň spravedlivě.

Jde o nekonečný příběh, v němž podle řady policií a státními zástupci shromážděných důkazů „ukradli“ státní manažeři státu nejlukrativnější místní doly za pomoci státních peněz a tichého souhlasu tehdejších vrcholných politiků v čele s prvním sociálnědemokratickým premiérem Milošem Zemanem. Doly, které mají dnes hodnotu desítek miliard korun, pořídili manažeři za necelou miliardu, kryti smyšlenou legendou o americkém investorovi. Ve skutečnosti je koupili za peníze, které státní podnik MUS střádal povinně na rekultivaci těžbou zničené severočeské krajiny.

Když už začala policie v roce 2001 věc vyšetřovat, bylo pátrání – jak vyplývalo z řady indicií – stále torpédováno politickými tlaky. Že bylo zameteno pod koberec za ministra vnitra a později premiéra Stanislava Grosse, tomu se dalo rozumět. Jedním z podezřelých – a nyní obviněných – byl někdejší náměstek ministerstva průmyslu Robert Sýkora, s jehož zásadní pomocí Stanislav Gross později zbohatl neuvěřitelně výhodným nákupem a prodejem akcií energetické firmy.

Vyšetřování bylo torpédováno i za vlády Mirka Topolánka. Tehdejší pražský vrchní státní zástupce Vlastimil Rampula tvrdil, že privatizace MUS byla možná „neetická, ale nebyla trestným činem“. Proč vyšetřování Rampula brzdil, nevíme, nicméně tehdejší vrchní státní zastupitelství zametlo vyšetřování několika velkých případů, které vedly do vysokých politických pater (třeba nákup stíhaček gripen nebo podezřelá konta lobbisty Romana Janouška). Nekonání policie a státních zástupců v Mostecké uhelné byl jeden z důvodů zemětřesení v obou institucích, které vedlo k pokusu začít vyšetřovat závažné korupční kauzy.

Zdálo se, že podivnou a zřejmě i podvodnou privatizaci MUS pojmenoval na sklonku roku 2013 švýcarský soud, který poslal za „ukradení“ dolů a praní špinavých peněz v tamních bankách do vězení čtyři manažery MUS a zablokoval více než deset miliard korun, které měli někdejší šéfové a majitelé MUS uloženy na švýcarských kontech. Česká média včetně Respektu dávala tehdy Švýcary za vzor, vyšetřování až po první rozsudek trvalo pouhých šest let. Nicméně nadšení ze švýcarské justice zmizelo: tři a půl roku se řeší odvolání manažerů a pravomocný rozsudek není zatím ohlášený.

Na počátku této dekády začalo možný zločin v Mostecké uhelné vyšetřovat olomoucké vrchní státní zastupitelství a dnes jsme se dočkali podání žaloby. Opět jsou obviněni manažeři. Vinu politiků - třeba přijetí úplatků - není možné prokázat. Hlavním majitelem dolů (jejich struktura je už jiná než v době jejich privatizace) je dnes Pavel Tykač, hlavním odběratelem uhlí ČEZ a další silné energetické firmy.

Společnost stále hraje velmi významnou roli v české politice. Za hranicemi limitů – k nimž mají Tykačovy doly povoleno těžit – leží stamiliony tun uhlí. Zda limity prolomit, či neprolomit, a vůbec kam vést tuzemskou energetiku, v níž se ročně protočí stamiliardy korun, je problém, kterým se intenzivně zabývá každá tuzemská vláda. A pořád se rozhoduje pod vlivem osudu ukradených dolů.

Pan Patizon říká, že je tu možná jedna trochu naivní paralela. Kdyby se soudům podařilo konečně a definitivně pojmenovat, co se stalo s Mosteckou uhelnou a my znali aspoň částečnou pravdu, třeba by se pak snadněji a otevřeněji mluvilo o tom, zda se za debatami o prolomení limitů skrývají finanční zájmy majitelů energetiky -  anebo jestli jde opravdu o debatu nad tím, zda vést naši energetiku k uhelné závislosti, či k otevřenosti obnovitelným zdrojům.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].