Trump podruhé prezidentem? Průzkumy ukazují, že je to reálná možnost

Do amerických prezidentských voleb zbývá rok, je tedy na místě podívat se stručně na šance jednotlivých kandidátů. Může být Donald Trump zvolen podruhé? Jakou šanci mají demokraté? A kteří z jejich kandidátů by případně mohli uspět?

Při pohledu na obecnou náladu Američanů to může snadno vypadat tak, že současný prezident nemá velké šance. Prakticky ve všech průzkumech, jež plošně měří preference kandidátů ve Spojených státech, vítězí demokraté. Například v úplně nejnovější baterii průzkumů prováděných pro televizní stanici ABC News a deník The Washington Post poráží Joe Biden Donalda Trumpa o 17 procent, Elizabeth Warren vítězí o 15 procent a Bernie Sanders by to stávajícímu prezidentovi natřel o 14 procent - dokonce i o něco méně výrazní kandidáti jako Pete Buttigieg nebo Kamala Harris by zvítězili s náskokem 11, respektive devět procent.

S výkonem Donalda Trumpa v prezidentském úřadu je spokojeno průměrně 43,3 procenta Američanů a nespokojeno 54,7 procenta občanů. Pro srovnání: zatímco současný prezident je o více než 11 procent v mínusu, u jeho předchůdce Baracka Obamy rok před koncem prvního prezidentského období převažovala nespokojenost o zhruba 5–6 procent. Během předvolební zimy se pak čísla vyrovnala a zbytek roku až do voleb strávil Obama v docela příjemném několikaprocentním plusu.

Výstupy plošného šetření ovšem nejsou nijak překvapivé, dobře odrážejí i výsledky posledních prezidentských voleb. Hillary Clinton v nich získala 65 853 514 hlasů, zatímco Donald Trump 62 984 828, tedy téměř o tři miliony méně - což v přepočtu na procenta představovalo vítězství demokratické kandidátky v poměru 48,18 : 46,09. (Součet se nerovná 100%, protože voleb se účastnili i další kandidáti.)

Donald Trump ale sedí v Bílém domě, protože ve Spojených státech se nevolí přímo. O prezidentovi rozhodují volitelé z jednotlivých amerických států a ty nemají stejnou „váhu“ - počet volitelů, jež mohou vyslat, neodpovídá přesně počtu obyvatel, takže například velkolepé vítězství v Kalifornii nebo New Yorku se v konečném účtování projeví značně méně velkolepě. O Trumpově triumfu tak v podstatě rozhodl těsný výsledek v několika klíčových státech, konkrétně v Michiganu, Pensylvánii, Wisconsinu, na Floridě, v Arizoně a v Severní Karolíně.

A za rok může situace velmi snadno opakovat. Trump není tak oblíbený prezident, aby rozšiřoval počty svých stoupenců, a vše nasvědčuje tomu, že nezíská větší počet států než v roce 2016. V takovém případě se bude opět rozhodovat v šestici zmíněných klíčových států, kde může rozhodnout každý hlas. A tady se rázem otvírá úplně jiný pohled do budoucnosti.

Deník The New York Times si nechal v uplynulých dnech udělat velké šetření právě v nerozhodných a pro prezidentské počty nepostradatelných státech. Proti Trumpovi stavěl tři nejvýraznější demokratické kandidáty, tedy Joea Bidena, Bernieho Sanderse a Elizabeth Warren. A výsledek naznačuje, že za tři uplynulé roky se mnoho nezměnilo: především že Donald Trump není na klíčovém území zdaleka tak neoblíbený jako ve Spojených státech plošně. Mezi registrovanými voliči ho v průzkumu dokázal systematicky porážet pouze Biden, i když ani on ne všude: v Michiganu by dnes jejich souboj skončil remízou a v Severní Karolíně vítězstvím stávajícího prezidenta. Sanders dokázal vítězit ve třech ze šesti států, v Michiganu, Pensylvánii a Wisconsinu, ovšem pouze o 1–2 procenta. Elizabeth Warren pak prohrála v pěti státech ze šesti, jediný úspěch zaznamenala v Arizoně.

Ještě horší výsledek pro demokraty přišel ve chvíli, kdy se měřily preference voličů, kteří by pravděpodobně skutečně přišli k volbám. V tomto případě Donald Trump jasně dominoval nad Elizabeth Warren (i v Arizoně by to byla nanejvýš plichta) a s Berniem Sandersem by prohrál pouze v Michiganu. Naopak o Bílý dům by ho připravil Joe Biden, který by ho porazil v pěti ze šesti států, byť o 1–2 procenta. Demokraté potřebují zvítězit alespoň ve třech z klíčových států. Jinými slovy, pokud by za rok byla situace taková, jak se jeví v průzkumu na počátku letošního listopadu, měli by demokraté šanci pouze v případě, že nominují bývalého Obamova viceprezidenta.

Průzkum se také ptal na motiv rozhodnutí - a novináře zajímal především rozdíl mezi Bidenem, který v průzkumech mezi demokratickými kandidáty sice vede, ale citelně slábne, a Warren, jež je naopak na vzestupu. Výsledek? Jednak obsahový: Warren je příliš vlevo, častým tématem je její návrh úplně zrušit stávající systém zdravotního pojištění a nahradit jej jednotným, státním. Dalším argumentem je prostě fakt, že Elizabeth Warren je žena. Sociologové přitom dali dotazovaným možnost „vylhat“ se z otevřeného sexismu a pokládali jim otázku, zda nejsou stávající ženské kandidátky obecně “nesympatické“. Často byly - a překvapivě o něco častěji v očích žen-voliček než mužů-voličů.

Shrnuto a podtrženo. Průzkumy nepredikují, ale ukazují situaci tady a teď. Kdyby se volby konaly dnes, měl by Trump docela slušnou šanci zopakovat téměř dokonale výsledek z roku 2016. Zároveň se ukazuje, jaká je propast mezi voliči-aktivisty, kteří chodí k primárkám, a běžnou americkou populací. V průzkumech demokratických primárek je totiž v tuto chvíli favoritkou právě Elizabeth Warren. Za rok se může stát spousta věcí, Trump už dokonce ani nemusí být kvůli impeachmentu prezidentem. V tuto chvíli ale dělá progresivistické křídlo demokratů všechno proto, aby Donaldu Trumpovi výrazně usnadnilo znovuzvolení.