Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Politika

Trump jistě bude na Putina tvrdý kvůli ovlivňování voleb

Sám fakt, že se summit státníků v Helsinkách koná, je triumfem kremelského vládce

Putin a Trump ve Vietnamu • Autor: REUTERS
Putin a Trump ve Vietnamu • Autor: REUTERS

Donald Trump se v uplynulých dnech jistě nenudil. O víkendu nazval Evropskou unii “obchodním nepřítelem” Spojených států. Britské premiérce Therese May poradil, aby Evropskou unii zažalovala. Na adresu NATO po bouřlivém summitu, který se mu téměř podařilo rozvrátit, shovívavě poznamenal, že USA “zatím nemají důvod” z aliance odcházet. A teď tedy zamířil do Helsinek, kde již čeká ruský prezident Vladimir Putin. Setkání s ním označil Trump za “pravděpodobně nejsnazší” část svého evropského turné. “Kdo by to čekal?” dodal před odletem z Washingtonu.

Analýzy v zahraničních médiích se shodují, že již samo konání schůzky v atmosféře otevřených střetů mezi západními spojenci je velkým vítězstvím Vladimira Putina. The New York Times třeba píší, že v okamžiku, “kdy prezident Vladimir V. Putin usedne s prezidentem Trumpem v Helsinkách k jednání, po kterém dlouho toužil, získá již vše, v co mohl realisticky doufat. Jediné, co skutečně potřebuje je, aby setkání proběhlo bez velkých třenic”.

Týdeník The Economist má Putinovo vítězství přímo v titulku: “Sám fakt, že se summit koná, je pro něj (Putina) triumfem”. Novináři v Londýně porovnávají schůzku se setkáním zemí G20 před čtyřmi lety, kde se Putin kvůli Ukrajině ocitl v naprosté izolaci. Setkání s Trumpem teď tuto izolaci symbolicky prolamuje a vrací kremelského vládce zpátky na scénu.

Na této úrovni bude jistě zajímavá právě atmosféra setkání. Schůzka zemí G7 - na níž Trump prohlásil, že by vyspělé demokracie měly Putina přijmout zpět do svého klubu - skončila otevřenou roztržkou. Summit NATO nakonec ne, smírnému závěru však předcházely divoké výpady a kritika ze strany Trumpa, především na adresu Německa. V Británii americký prezident v rozhovoru pro bulvární The Sun kritizoval politiku premiérky a ještě před tím vychvaloval bývalého ministra zahraničí Borise Johnsona, který na protest proti jejímu vyjednávání s EU odstoupil z vlády. Na Putinovi jistě také nezůstane niť suchá.

Důvody ke kritice se najdou snadno. Na konci minulého týdne zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller oficiálně obvinil 12 zpravodajců ruských tajných služeb z cílevědomého nabourání do počítačové sítě demokratů ve snaze ovlivnit americké prezidentské volby v roce 2016 - samozřejmě ve prospěch Trumpa. Americký prezident může požadovat vydání obviněných záškodníků a samozřejmě se také domáhat vysvětlení.

Pro Trumpa navíc není situace nijak překvapivá, podle amerického náměstka ministra spravedlnosti Roda Rosensteina byl Trump o vznesení obvinění předem “plně informován” - a měl tak například vzhledem ke skandálnímu vměšování Ruska možnost schůzku zrušit. Když před ohledem mluvil o “nejsnazší části” své cesty, věděl, co se stane.

Americký a ruský prezident samozřejmě mají témata k jednání. Důležitá je situace v Sýrii a na Ukrajině. V Sýrii by měl Trump požadovat stažení íránských jednotek. Pokud jde o Ukrajinu, panují obavy, že implicitně uzná anexi Krymu. Na tiskovce po ukončení summitu NATO Trump prohlásil, že ho uchvácení poloostrova “činí velmi nešťastným”, ale pak dodal, že všemu pasivně přihlížel jeho předchůdce Obama. Výsledným dojmem byl pocit, že teď už nelze nic dělat.

Skutečně významnou otázkou je obnovení jednání o zbraních hromadného ničení. Dlouhodobé smlouvy jsou porušovány nebo brzy vyprší. Američané i Rusové usilovně modernizují své jaderné arzenály. Situaci podrobněji popisujeme v Respektu zde. Pokud by se Trump a Putin vynořili ze své schůzky s tím, že zahajují program nových jednání právě v této otázce, mělo by setkání velký smysl.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].