Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Politika

Senát zavřel dveře a schválil návrh ústavní žaloby na prezidenta

Nyní žaloba směřuje do sněmovny, kde by musela najít podporu 120 poslanců

Prezident Miloš Zeman • Autor: Milan Jaroš
Prezident Miloš Zeman • Autor: Milan Jaroš

Poslední červencovou středu se v Česku souběžně odehrály dvě politické události najednou - a obě byly spojené s týmž politickým aktérem. V pět hodin odpoledne dorazil na audienci do Lán premiér Andrej Babiš, aby se dozvěděl, že prezident Miloš Zeman problematického ministra kultury Antonína Staňka, jehož demise leží na Hradě už od konce května, do konce měsíce odvolá. Detaily týkající se jmenování jeho nástupce už se však novináři (a nejspíše ani sám premiér) nedozvěděli. Předseda vlády se po jednání médiím vyhnul a bez odpovědí odjel.

Na stejný den i čas si senátoři naplánovali projednání ústavní žaloby na prezidenta republiky, kterou sestavil senátní klub Senátor21 v čele se senátorem Václavem Láskou a jež Miloše Zemana viní z hrubého porušení ústavy a ústavního pořádku. A přestože byli někteří k iniciativě skeptičtí, senátoři žalobu vpodvečer podpořili.

Věcná diskuse

Zažít hlasování o tom, zda jako jedna z parlamentních komor budete nebo nebudete žalovat prezidenta vlastní země, je pro každého senátora doslova životní zážitek. Podle jednacího řádu Senátu totiž hlasování i rozprava o návrhu probíhá za zavřenými dveřmi. A to doslova.

Uvnitř jednacího sálu mohou být kromě senátorů jen předem odsouhlasení právní experti z Kanceláře Senátu ČR, ale asistenti, ochranka, média ani občané nemají na jednání pléna přístup a z diskuze neexistuje žádný záznam. Nicméně i bez něj bylo jasné, že se bude hrát o každý hlas. Aby žaloba Senátem prošla, bylo potřeba přesvědčit tři pětiny přítomných. A to v fragmentované horní komoře není lehký úkol.

Senátor Láska a jeho kolegové z klubu proto původní text žaloby v předchozích týdnech ještě upravovali, aby měl větší šanci projít. Snížili počet skutků, odebrali nejvíce kritizované body a vybrali jen ty nejzásadnější - jako je jmenování prezidentského kabinetu Jiřího Rusnoka v roce 2013, odmítnutí jmenovat Miroslava Pocheho z ČSSD ministrem zahraničí či zpochybňování nezávislosti justice. A naopak nově přidali popis prezidentovy neochoty odvolat současného ministra kultury a jmenovat vybraného nástupce.

Jednání trvalo přes dvě hodiny, projednávání návrhu se zúčastnilo 75 senátorů a pro podání žaloby zvedlo ruku 48 z nich. Hlasování bylo neveřejné, nicméně se hlasovalo po jménech – a každý z přítomných proto věděl, kdo ústavní žalobu podpořil, a kdo ne. „Diskuzi na plénu hodnotím pozitivně. Byla věcná a kultivovaná, žádné urážky nebo napadení, i když padaly argumenty pro a proti. Jsem za to rád,“ komentuje diskuzi na plénu senátor Láska.

Podobně mluví o projednávání textu i další. „Bylo to velmi poklidné a férové. I když podávat ústavní žalobu na prezidenta není nic příjemného. Za mě je to nejvážnější věc, kterou jsem za svou politickou kariéru dělal. A jen doufám, že už v budoucnu nebude potřeba,“ dodává senátor Václav Hampl (KDU-ČSL).

Poklidnosti pomohl nejen formát uzavřeného jednání, ale i fakt, že většina vystoupení nakonec směřovala na podporu žaloby. Senátoři zmiňovali, že je třeba reagovat na porušování pravidel, protože jinak toto chování začne společnost považovat za běžné. A další by rádi viděli řešení Ústavního soudu jako instituce s velkou autoritou.

Někteří senátoři nicméně zmiňovali, že by raději podpořili „jednorázovou“ ústavní žalobu týkající se jen nekonání prezidenta v případě povinnosti odvolat ministra kultury Antonína Staňka. A některým se ani po úpravě nelíbila současná verze žaloby nebo to, že vybrané prezidentovy skutky pocházejí z jeho obou funkčních období.

Kubera proti

Podle informací Respektu ústavní žalobu nakonec podpořil senátorský klub SEN21 o šesti senátorech, lidovci (kromě chybějícího Jiřího Čunka) a hnutí STAN s výjimkou tří senátorů. Reprezentanti hnutí ANO hlasovali proti nebo se zdrželi (nikdo z jejich klubu v debatě na plénu nevystoupil s odůvodněním).

Z ČSSD hlasovali pro podání žaloby jen tři senátoři, přičemž jedním z nich byl Jiří Dienstbier. „Já jsem spokojený. Senát se tak přihlásil ke své roli co by ochránce ústavnosti. A to je zvlášť důležité za současné politické situace, kdy premiér odmítá podat kompetenční žalobu nebo jakkoliv na prezidenta republiky působit, aby konal,“ komentuje své rozhodnutí žalobu podpořit.

Tím, co nakonec rozhodlo, však pravděpodobně byly hlasy občanských demokratů. Větší část třetího nejpočetnějšího klubu v Senátu nakonec ústavní žalobu podpořila, přestože člen strany a předseda Senátu Jaroslav Kubera pro nehlasoval. Jak řekl už dříve Českému rozhlasu,  byl by jen pro užší variantu týkající se otálení s odvoláním Antonína Staňka. Tu ale senátoři neprojednávali, občanští demokraté nezískali dostatečnou podporu, aby ji mohli zařadit na program.

„Ptáte se mě, co rozhodlo, že to nakonec dopadlo? To je těžké říct, každý měl nakonec jiný důvod, proč ústavní žalobu podpořit,“ míní Václav Láska. „Současné politické dění a chování prezidenta, ale i premiéra mohlo sehrát určitou roli - a třeba mít i rozhodující vliv. Je totiž otázkou, jestli by se jinak našly ty tři hlasy navíc, díky kterým ústavní žaloba prošla.“

Po středečním večeru tak ústavní žaloba směřuje do Poslanecké sněmovny, kde je potřeba získat podporu minimálně 120 poslanců. V takovém případě by o žalobě rozhodoval Ústavní soud. Pravděpodobnost, že žaloba Sněmovnou projde, je sice velmi malá, ale jak Láska řekl již dříve: „Jestli se hlasy naleznou, nebo nenaleznou, nemůže být a není rozhodující pro to, abychom daný krok učinili. Věřím, že už samo sepsání žaloby a právní  pojmenování prezidentova chování může být přínosné pro diskusi i pro naši společnost.“

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].