Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika

Referendum může ČSSD rozervat, ať dopadne jakkoli

S  Jiřím Pehem o sestavování vlády, ČSSD i budoucnosti České pirátské strany

Šéf ČSSD Jan Hamáček s předsedou ANO Andrejem Babišem.
Šéf ČSSD Jan Hamáček s předsedou ANO Andrejem Babišem • Autor: ČTK

Česko je zatím nejblíže vládě s důvěrou, kterou by měla s hnutím ANO zařídit sociální demokracie za podpory komunistů. Finální rozhodnutí se dozvíme více než sedm měsíců od sněmovních voleb. Proto není od věci ani otázka, jak si vedou ve sněmovně političtí nováčci Piráti, kteří v říjnových volbách dosáhli na třetí nejlepší výsledek? „Nyní jsou někde uprostřed, už nejsou čistě protestní hnutí,“ říká politolog a politický komentátor Jiří Pehe.

Jak dopadne referendum uvnitř ČSSD zabývající se otázkou, jestli vstoupit do vlády s hnutím ANO a za podpory komunistů?

Myslím, že výsledek je v této chvíli 50 na 50. Existují důvody i tlaky pro schválení spolupráce, ale i proti ní. Bude záležet na tom, jaká diskuse se povede v jednotlivých místních organizacích. Hlavním tématem může být trestní stíhání premiéra v demisi, prezidentovo odmítnutí jmenovat ministrem zahraničí Miroslava Pocheho -nebo vůbec fakt, že byl na ministra zahraničí Poche vybrán. Protože se koná tímto způsobem, budou o výsledku rozhodovat podobné záležitosti.

Jak tedy hodnotíte způsob referenda, kdy se během tří týdnů hlasuje po jednotlivých místních organizacích?

Jako velmi nešťastný. Každá organizace bude bombardována novináři s tím, jak hlasovala, o čem se tam diskutovalo, budou unikat nejrůznější informace o předběžných výsledcích. Ačkoliv to na povrchu vypadá velmi demokraticky, myslím, že to může v konečném důsledku přispět k neodsouhlasení vládní spolupráce. A hrozí, že se ve straně vytvoří určitá dynamika, která může být destruktivní i pro samu ČSSD. Proto jsem namítal, že v takto rozhádané straně a pod časovým tlakem by bylo lepší udělat jednorázové referendum.

Straníci přiznávají, že výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Co to vypovídá o budoucnosti sociální demokracie?

Pro budoucnost strany je to téměř fatální. Ať už referendum rozhodne pro spolupráci, nebo proti ní, v obou případech budou existovat odstředivé tendence uvnitř strany. V případě vítězství těch, kteří chtějí spolupráci, bude pokračovat silný odpor senátorů, některých hejtmanů a části poslaneckého klubu. Otázkou je, zda se pak strana dokáže sjednotit za vedením, které bylo narychlo instalováno a rozhodlo se vstoupit do tak riskantní operace.

Jiří Pehe
Jiří Pehe • Autor: Matěj Stránský

 A v opačném případě?

Když spolupráce nebude schválena, bude potřeba změnit vedení sociální demokracie: není představitelné, aby ve vedení zůstali lidé, kteří zaštítili vládní spolupráci s Andrejem Babišem. Sociální demokracie je, zdá se, v bezvýchodné situaci. A pokud se nestane zázrak a v případě schválení spolupráce se strana sjednotí za vedením, budou problémy ČSSD spíše pokračovat.

Jakou roli v konečném rozhodnutí hraje Miloš Zeman?

Miloš Zeman hraje ve vyjednávání důležitou roli, a to dvěma způsoby. Na jedné straně vytváří některými svými výroky a činy tlak na to, aby de facto referendum nedopadlo dobře. Například když se postavil proti nominaci Miroslava Pocheho. To vytváří dojem, že se v referendu hlasuje o něčem, co ve skutečnosti může dopadnout úplně jinak. Protože v referendu se svým způsobem hlasuje i o jednotlivých jménech. A pokud by se třeba ministerské nominace změnily, je otázkou, do jaké míry bude referendum považováno členy ČSSD za legitimní.

A druhá role?

Nepřímý tlak vytváří například kauzou novičok, kdy sněmovna chtěla diskutovat o prezidentových výrocích. Sociální demokracie se přidala k těm, kteří tuto otázku na plénu chtěli probírat, ale neoficiální hlasovací mašinérie ANO, SPD a KSČM to zablokovala. A tahle ukázka síly může v sociální demokracii vytvořit pocit, že hnutí ANO bude v rozhodujících věcech spoluvládnout právě s těmito stranami, nikoli s ČSSD. Zároveň ve středu Miloš Zeman vytvořil ještě jiný druh tlaku, kdy řekl, že Babiše jmenuje premiérem, ať už referendum ČSSD dopadne jakkoli. Dá se to považovat za menší vzkaz směrem k sociální demokracii. I když do vlády nepůjde, Andrej Babiš bude vládnout dál - například s podporou komunistů a SPD.

Vyjednávání o vládě zastiňuje to, co se děje v ostatních parlamentních stranách. Jak s odstupem času hodnotíte Piráty coby sněmovní nováčky?

Myslím si, že Piráti byli jako politický subjekt původně poměrně podceňováni. Byli spojováni s tím, že se jedná - stejně jako v západní Evropě - spíše o levicovou anarchistickou stranu. Čeští piráti se nicméně profilují jako liberální hnutí a pokud se podíváme na jejich ekonomické priority, nacházejí se mírně napravo od politického středu. Piráti obsadili část liberálního politického spektra týkající se převážně mladých lidí.

Reklama
Reklama

Volební štáb Pirátů
Volební štáb Pirátů • Autor: HN – Matěj Slávik

Jak byste jejich politiku charakterizoval?

Určitě je v jejich politice zatím určitá dávka amatérismu a nepředvídatelnosti. Co se týče vyjednávání ve sněmovně, právě tady se projevuje jejich nezkušenost. Ne vždy dokážou vytvářet účinné aliance a občas příliš prosazují věci na vlastní věc, protože to považují za správné – přitom neberou v úvahu, že mají omezené množství hlasů. Někdy by pomohlo, aby se při prosazování svých návrhů tolik nevymezovali vůči tradičním stranám, ale spíše spolupracovali. Je pravda, že politické řemeslo se zatím učí. Nicméně pokud se podíváme na jejich vystoupení ve sněmovně, představují v české politice nový vítr. Zdá se, že konzistentně vycházejí z předem daného zázemí, které se dá navíc ještě vystopovat.

Přesto velký mediální ohlas získala návštěva poslanců Peksy a Balcarové na ruské ambasádě, kam zavítali na oslavy Dne vítězství. Jak na vás tenhle krok působil? Je to předem promyšlená politika, nebo naopak spíš exces?

Nemám informace, proč se na ruskou ambasádu nakonec vydali. Ale zejména v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky se v pirátské straně stále projevuje určitá rozpolcenost. Jsou tam lidé, kteří jsou vysloveně prozápadní a otevřeně protiruští, ale poté jsou tam i členové, kteří mají iluze, že by bezpečnostní řád světa měl vypadat jinak a že NATO není „to pravé ořechové“. A je otázka, do jaké míry může vedení hnutí kontrolovat jednotlivé poslance a politiky, aby nechodili na ruskou ambasádu. Přesto myslím, že fakt, že tam šli, a že to vzbudilo takovou pozornost, není úplně špatný. Může to vést k vnitřní diskusi, jakou politiku chtějí a budou reprezentovat. Myslím si, že největší počet výhrad tradičních a proevropských stran vůči pirátům existuje právě v této oblasti – tedy bezpečnosti a zahraniční politiky, kde se nechovají úplně předvídatelně.

Do sněmovny vstoupili jako protestní antisystémová strana. Mají tenhle charakter pořád?

Nyní jsou někde uprostřed, už nejsou čistě protestní hnutí. Ano, vznikli jako antisystémová strana v tom slova smyslu, že se vymezovaly proti tradičním stranám. Teď jsou ale v situaci, kdy se musí vymezovat proti největší straně, která je sama o sobě populistická. To je paradoxně zatlačilo do úplně jiné situace. Kdyby volby vyhrála tradiční strana, dejme tomu ČSSD nebo ODS, Piráti by se jevili spíše jako populistické hnutí. Jenže volby vyhrálo hnutí ANO, populistické a oligarchické hnutí, takže se Piráti v rétorice spíše zařadili mezi standardní strany. To jejich profil změnilo a způsobilo tak, že se jeví více jako normální politická strana se sadou politických idejí a názorů.

Čtěte také: Vláda Miloše Zemana se blíží

Můžou získat podobný výsledek i v dalších volbách, i když svou antisystémovost ztrácí? Podle průzkumů bylo protestní naladění jedním z důvodů, proč lidé Piráty volili.

Myslím, že ano. Piráti k sobě začali lákat lidi, kteří původně měli za to, že jsou to anarchistické hnutí, jehož hlavním zájmem je internet a svoboda na internetu. A jak se postupně mnoho lidí seznamuje s tím, co říkají a jaké mají názory na jednotlivé oblasti, tak se mi zdá, že získávají část středového elektorátu. Ale bude to způsobené i tím, že zde neexistuje příliš mnoho věrohodných středových liberálních stran. A pokud nastane nějaký úbytek původně smýšlejících voličů, je to kompenzováno právě těmito středovými voliči.

Piráti v současnosti hledají kandidáty na senátory. Mají šanci uspět i v této části politické soutěže, která je hned v několika aspektech naprosto odlišná?

V senátních volbách budou mít problém. Nejsem schopný odhadnout, jak velký, ale asi nedosáhnou stejného výsledku jako ve sněmovních volbách. Mají několik handicapů. Tím, že jsou nová strana, nejsou spojováni se známými osobnostmi v jednotlivých okrscích, jako jsou ředitelé nemocnic, škol a podobně - což často u voličů rozhoduje. Dále hraje roli i věk, protože kandidovat do Senátu mohou lidé starší čtyřiceti let, takže budou mít určitě problémy vygenerovat kandidáty v této kategorii. Obecně je pak u nesystémových hnutí často problém, že už do systému nějak pronikla, ale voliče je stále zároveň vnímají jako protestní uskupení – a často se stává, že se v druhém kole spojí a hlasují pro druhého kandidáta. Mohli jsme to vidět v případě Babišova hnutí: ANO mělo v prvním kole z daleka největší počet kandidátů, kteří postoupili, ale druhé kolo pro ně skončilo katastrofálně. A obávám se, že to samé čeká Piráty.

A budou tyto důvody hrát rozhodující roli pro budoucnost pirátské strany ve vysoké politice?

Nebezpečí pro politickou budoucnost pirátů spočívá hlavně ve vnitřním rozporu, který souvisí s tím, že se v domácí politice profilují jako liberální hnutí a tím k sobě lákají určitý typ – i nových – voličů. Ale tito voliči jsou vesměs prozápadní, proevropští a proalianční. Tam může dojít ke konfliktu, který je od Pirátů nakonec odpudí. Zvlášť pokud budou Piráti vystupovat bez liberálního přístupu v otázce zahraniční a bezpečnostní politice, tedy odvracet se od Evropské unie či NATO a nechovat se konzistentně. A jestli si to strana uvnitř nevyřeší, pak hrozí, že prvotní nadšení a příklon liberální voličstva brzy vyprchá – a Pirátům zůstane nálepka nevypočitatelné, tudíž nesystémové strany, což může vést k jejich pádu nebo k ústupu.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte