Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Politika, Společnost

Piráti: Systém trafik v Praze funguje 15 let

S pražským zastupitelem pirátů Jakubem Michálkem o nové koalici, Opencard i základním příjmu

Autor: ČTK
Autor: ČTK

Vypadá to, že piráti budou jednou ze stran nové koalice, která povede Prahu. Zároveň jsou nejsilnější stranou pod hranicí pěti procent potřebných pro vstup do Sněmovny. Politika je očividně baví. „Dává mi úžasnou možnost řešit reálné problémy,“ říká Jakub Michálek (26), jeden ze čtyř zastupitelů, které mají piráti v hlavním městě. „To s výjimkou výzkumu, kde člověk zkoumá zajímavé věci, není běžné. Člověk se může podílet na vedení největších celků, města, státu, které tu lidé vytvořili,“ dodává vzděláním právník a fyzik.

Vypadá to, že pokud jde o budoucí pražskou koalici, prosadili jste svou. Schyluje se k vládě TOP 09, Trojkoalice, tří nezávislých a pirátů; ODS bude tuto koalici podporovat, ale nebude v radě. Hlavní vyjednavač TOP 09 Václav Novotný přitom chtěl ODS v radě, vy jste trvali na tom, že na to nepřistoupíte. Jak jste to prosadili?

Bylo několik alternativ na základě volební aritmetiky, jak se koalice dala sestavit. Šlo o to najít partnery, se kterými se bude nejsnáze spolupracovat a kteří neuškodí stranám na pověsti. To je – myslím - důvod, proč se ostatní rozhodli, že nevytvoří koalici s ANO a ČSSD - a dali přednost na první pohled divoké spolupráci.

Vyjednavač v plánované koalici nejsilnější TOP 09 Novotný se ale netajil tím, že by raději vládl s osmi zastupiteli ČSSD než se čtyřmi piráty - jednoduše proto, že taková koalice by byla silnější. Udělali jste něco pro to, aby ČSSD nevládla?

Byla to náhoda. Náš zastupitel Mikuláš Ferjenčík navrhl odvolání předsedy výboru pro územní rozvoj a územní plán, sociálního demokrata Jana Slezáka. Ten se proslavil tím, že velel rotě, která zasahovala proti demonstrantům během Palachova týdne v roce 1989. Podařilo se ho odvolat, pro hlasovali i zastupitelé TOP 09. ČSSD to brala jako příkoří a chtěla TOP 09 potrestat tím, že s nimi nebude jednat o variantě široké koalice. Upřímně, taková varianta by byla ještě divočejší než ta, o které jednáme teď.

A to, že jste navrhli Slezákovo odvolání právě v době, kdy se domlouvala nová koalice, byla náhoda nebo strategie, jak se zbavit ČSSD?

O to, aby ČSSD nebyla v radě, neměla klíčové funkce, jakou je právě předseda výboru pro územní plánování, jsme usilovali celý předchozí rok. Návrh na odvolání Jana Slezáka byl konzistentní součástí tohoto snažení, cílem rozhodně nebylo zhatit TOP 09 koalici s ČSSD.

Ale právě tak to dopadlo.

Náš cíl byl přímočařejší, aby Slezák nebyl předsedou výboru pro územní rozvoj. Připravuje se nový metropolitní plán a Institut plánování a rozvoje hlavního města i magistrát návrhy tají. Nevíme, jaké kšefty se do toho dostaly, kde se objeví nové developerské oblasti, kdo komu za ně zaplatil… Ten výbor je v územním plánování klíčový. Institut plánování a rozvoje věci připravuje, komise rady – odborníci, architekti – posuzuje jednotlivé záměry a výbor nakonec zastupitelům doporučuje, jak se mají rozhodnout.

Architekti v komisi nejsou dostatečná pojistka proti nekalostem?

Spory se řeší na půdě výboru; stává se, že komise něco nedoporučí, ale výbor to doporučí. A zastupitelé obvykle dají právě na výbor.

Máte někoho, koho byste rádi viděli v čele výboru?

Nepochybně to bude součástí vyjednávání o nové koalici. Územní plánování je jedna z klíčových oblastí, stejně jako majetek a doprava.

TOP 09 chtěla, aby ODS byla v radě. Právě to, že jste s ní nechtěli v radě sedět, byl jeden z důvodů, proč se namlouvala s ČSSD. Vaše zarytost tak mohla vést paradoxně k tomu, že v radě nebudete, zato tam bude ODS i ČSSD. Neuvažovali jste o tom, že je lepší přistoupit na vládu s ODS než v důsledku zapříčinit vládu ODS i ČSSD?

To je pravda, ale musíte se na to dívat v kontextu. Vyjednávání o nové koalici začalo v listopadu, ODS nám během zastupitelstva přinesla na stůl papír – byla tam výzva, aby se odstranily ANO i ČSSD a vytvořila se nová koalice. ODS deklarovala, že je připravena novou koalici složenou ze slušných zastupitelů podporovat, a nečiní si přitom nárok na místo v radě. Tímto vstřícným krokem otevřeli reálnou variantu.

Radmila Kleslová • Autor: Milan Jaroš
Radmila Kleslová • Autor: Milan Jaroš

Co se vám vůbec za dobu, co jste na magistrátu, povedlo?

Prosadili jsme usnesení o zveřejňování smluv v době, kdy nebylo jasné, zda sněmovna schválí zákon o registru smluv. Začaly se poskytovat informace o odměnách lidí ve vedení magistrátu či příspěvkových organizací. Razantně se zasazujeme, aby příprava územního plánu byla průhledná. Když jsme přišli na magistrát, zajímali jsme se o Opencard, podařilo se nám vrátit do oběhu papírové průkazky, uvolnili jsme si ruce od závislosti na jednom dodavateli.

Papírové kupóny jsou vaše zásluha?

Rada se k tomu stavěla rezervovaně, prosadili jsme to.

Proč rezervovaně, co je na papírových kupónech špatného?

Podle mých poznatků nic, naopak jejich vydávání je rychlejší, snáz se kontrolují, je na nich napsáno, dokdy platí…  Navíc s papírovým kupónem mám dobrý pocit, že nepodporuji tunel Opencard. Jen riziko falšování kupónů je vyšší, ale nijak dramaticky, mají podobné ochranné prvky jako bankovky.

Tak co radním vadilo?

Báli se, že budou označeni za zpátečníky, to je všechno. Že papír pochroumá pověst strany otevřené novým technologiím. Ale magistrát je ten poslední, kdo by měl někoho školit v elektronizaci – dokumenty se tu tisknou, pak se podepisují, a následně s podpisem znovu skenují.

Tisková konference pirátů • Autor: Jan Stránský
Tisková konference pirátů • Autor: Jan Stránský

Je paradoxní, že právě strana, ve které jsou nové technologie hobby snad každého člena, prosazuje papírové kupóny.

Naopak, myslím, že na tom se ukazuje, že technologiím rozumíme. Rozumět jim totiž znamená i zhodnotit, na které věci se hodí, a necpat elektroniku kamkoliv jen proto, že to je módní.

Co se vám naopak nepovedlo?

Nepovedlo se nám řešit akutní problémy v provozu informatiky na magistrátu, konkrétně informační systém pro ekonomiku příspěvkových organizací. Několikrát jsme se snažili prosadit otevřené výběrové řízení, ale vypadá to, že až v březnu skončí smlouva, výběrové řízení nebude a neví se, co se bude dít. Nepodařilo se ani otevřít město občanům, aktivně je zapojit do činnosti výborů.

Členem výboru byli podle zvyku jen zastupitelé, povedlo se nám aspoň to, že jeden pirát je ve finančním výboru, i když není zastupitelem. Ale tím to skončilo a to je špatně. Orgány města jsou pak odtržené od reality. Ale abych nezapomněl, podařilo se nám zveřejnit informace o tom, kolik bere z městských firem starostka Prahy 10 a šedá eminence ANO Radmila Kleslová. 360 000 korun měsíčně! Donutili jsme ji na funkce ve statutárních orgánech rezignovat.

Je v tom Radmila Kleslová výjimkou, nebo je systém trafik zaběhlý zvyk?

Systém trafik v Praze funguje nějakých 15 let, je to způsob, jak politici vysávají peníze z městských firem. Specialistou byl sociální demokrat Petr Hulínský, dnes náměstek ministryně školství, za tři roky vydělal 19 milionů korun. Část podle mě přeposílal straně legálně jako dary, část se rozdělovala nelegálně – možná, těžko dohadovat. Kleslová je jiná v tom, že do statutárních orgánů dosadila sama sebe a své věrné, jejichž jedinou kvalifikací byla právě ta věrnost. Zavazovala si je tím, že jsou v dozorčích radách, mají nadstandardní příjmy, a přitom nemusí skoro nic dělat.

Autor: Karel Cudlín
Autor: Karel Cudlín

Kolik mají lidé v dozorčích radách?

Je to nepoměr. My, zastupitelé pirátů, pracujeme na magistrátu celý týden, náš příjem je přitom kolem 20 tisíc měsíčně. Z toho nám Pirátská strana platí část jako příspěvek, abychom nemuseli mít další zaměstnání a mohli se práci na magistrátu věnovat naplno. Lidé v dozorčích radách pracují jen několik dní v měsíci a mají za to dvakrát až třikrát víc. Ale jsou i dozorčí rady, kde jsou odměny naopak absurdně nízké, třeba dopravní podnik kontrolují lidé s odměnou kolem osmi deseti tisíc měsíčně; za to nikdo takový moloch kvalitně nezkontroluje. Naším požadavkem při vyjednávání o nové koalici proto je, aby se schválila pravidla pro obsazování dozorčích rad, nejpozději souběžně se vznikem nové vlády města.

O čem jste za dobu na magistrátu nejvíc přemýšlel?

Nejzásadnější věcí asi bylo, jak máme postupovat po rozpadu koalice. Na začátku jsme měli jasnou pozici, odmítali jsme nabídky, chtěli jsme být v opozici, poznat chod magistrátu, abychom práci zastupitelů dělali dobře. Jenže postupně jsme si začali uvědomovat, že takové odmítání vede v důsledku jen k tomu, že posilujeme postavení Radmily Kleslové či sociálního demokrata Karla Březiny, pravomocně odsouzeného podvodníka. Proto jsme své stanovisko změnili, vysvětlili to krajskému sdružení a předložili referendu členů, které nám dalo souhlas, abychom vstoupili do jednání o nové koalici. Zjistili jsme, že v opozici toho moc nezměníme, jen poukazujeme na problémy, občas nás někdo osvícený vyslyší, ale odezva je celkem malá.

Vypadá řízení města v něčem jinak, než jste si ho představoval?

Před volbami jsme se dívali na město zdálky, měli jsme mnohem jasnější představu, čeho chceme dosáhnout. Jenže když člověk sedí v zastupitelstvu, řeší množství věcí, které je naprosto ohromující. Zastupitelstvo schvaluje, zda prodat metr čtvereční pod keříkem u paneláku… Naopak řada zásadních věcí se k němu paradoxně vůbec nedostane. Třeba k tomu, aby se snížila cena kupónu na městskou dopravu, stačilo rozhodnutí rady. Jednoduše zastupitelstvo funguje neefektivně. Schvaluje i nepodstatné věci, a naopak některé podstatné se k němu vůbec nedostanou - , napadá mě další příklad, změna stanov dopravního podniku.

Podle průzkumů jste dnes první strana pod čarou pěti procent potřebných pro vstup do sněmovny. Chcete do sněmovny?

Samozřejmě. Spousta věcí, o kterých jsem mluvil, se dá řešit jen z Poslanecké sněmovny. Už nemáme úzký program zaměřený jen na internet, v posledních letech se věnujeme všem významným politickým otázkám. Třeba v sociální oblasti sledujeme zahraniční experimenty se základním, nepodmíněným příjmem pro každého.

Čtvrté největší holandské město Utrecht spustilo takový pilotní projekt základního příjmu. Šlo by se o něco podobného pokusit v Praze?

Kdybych byl hodně odvážný, řeknu ano. Rozhodně je to nápad, o kterém má smysl přemýšlet. Je jasné, že rozumný přerozdělovací mechanismus od bohatších k chudším je potřeba, byť ve výsledku bude spíš na úrovni státu než města. Dnes město přerozdělí 60 miliard, ale řadoví občané nemají téměř žádný vliv na to, kam jejich peníze tečou. Základní příjem, stejně jako participativní rozpočet, by byl obrovskou sociální změnou - a nevím, zda teď dohlédneme všechny důsledky.

Co se vám na základním příjmu líbí?

Že se člověk může svobodněji rozhodovat. Pokud dojíždí každý den do práce, sám si vybere, jestli si koupí kupón na MHD dnes dotovanou 13 miliardami, pronajme si dražší byt blíž práci, anebo začne jezdit na kole a za ušetřené peníze si koupí kvalitnější jídlo. Tím by došlo k efektivnějšímu rozdělení zdrojů a lidé by z toho měli vyšší užitek. Základní příjem by také zjednodušil nepřehledný systém sociálních dávek.

Kolik by takový základní příjem u nás měl být?

To by se muselo seriozně spočítat; všechny životní náklady by to ale asi nepokrylo, nějakých pět tisíc korun.

I pro děti, nebo jen pro dospělé?

Netuším, to po mě chcete moc. Zatím jen sleduji experimenty, je potřeba je vyhodnotit a udělat si srovnání, co se osvědčilo, a co ne.

Neuvažujete o volebním spojenectví, třeba se zelenými? Podobně jako se TOP 09 spojila se starosty?

K takové odpovědi asi nejsem kompetentní; týká se to hlavně celostátního vedení, tedy předsednictva a hlasování všech členů. Osobně si myslím, že piráti jsou dost silní na to, aby ve sněmovních volbách uspěli, když vybereme dobrého lídra a budeme mít kampaň, která lidi osloví.

Jste fyzik a právník, není vám líto, že se nevěnujete některé z těchto profesí?

Právu se věnuji víc, než bych chtěl. Velká část politiky je o tom, že se vydávají předpisy, schvalují koncepce, je to o řízení. Fyzice se sice nevěnuji, ale její studium mi dalo hodně. Schopnost analytického myšlení, umění dívat se zdálky na libovolné problémy, nacházet efektivní řešení, které odpovídá zadaným parametrům.

Co vám politika dala, a co vzala?

Dává mi úžasnou možnost řešit reálné problémy. To s výjimkou výzkumu, kde člověk zkoumá zajímavé věci, není běžné. Člověk se může podílet na vedení největších celků, města, státu, které tu lidi vytvořili. Jsou větší než většina soukromých společností a problémy, které se řeší, jsou někdy mnohem náročnější. Přitom ty problémy řeší lidi, kteří jsou často placeni mnohem méně než v soukromém sektoru - a často je řeší zcela neefektivně. Politika je pro mě šancí, jak řešit složité problémy, dělat něco smysluplného. Je to zajímavý pocit, když schválíte miliardovou změnu a víte, že reálně ovlivní obyvatele vašeho města, vaše okolí.

A co tedy vzala?

Vzala není správné slovo, ale ve výzkumu je hrozně moc talentovaných chytrých lidí, se kterými je radost spolupracovat a vymýšlet zajímavé věci. V politice je to v tomto ohledu mnohem horší. A druhá věc, fyzika má jasně definovaný rámec, fyzikální zákony; člověk potřebuje znalosti a dlouhou praxi, argumenty jsou čísla a vzorce. V politice je úspěch často postavený na tom, jak kdo umí vystupovat v médiích.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].