Milion Katalánců slavil nezávislost. Separatisté chystají horký podzim

Úterní pestrobarevné protestní shromáždění za nezávislost Katalánska v Barceloně nebylo úplně spontánní bouří odporu, jak evokují některé titulky. Jedná se o pečlivě centrálně plánovanou a organizovanou akci s promyšlenou choreografií, jednotnými oblečky (letos červená trička) a působivými davovými scénami; letos to měla být “zvuková vlna”, která ovšem předpokládala, že se pořadatelům podaří v jeden okamžik utišit mohutný dav, což nevyšlo.

Akce pořádaná rok co rok se časem proměnila v jakousi tradiční pouť stoupenců katalánské samostatnosti do hlavního města, spojenou se zábavou i nákupy. A její popularita nijak neochabuje, letos byla účast přibližně stejná jako vloni, podle odhadů policie se blížila jednomu  milionu (sami pořadatelé žádné údaje neuvedli).

Národní den Katalánska neboli diádu - jak se v Katalánsku připomínce porážky ve válce o habsburské dědictví říká - však nelze v žádném případě ani bagatelizovat, naopak. Katalánsko je podle všeho zhruba ve stejné situaci jako vloni, a to nevěští nic veselého. Mnohé postavy se sice vyměnily: z tehdejšího katalánského vedení nezůstal kámen na kameni, bývalý premiér Puigdemont je spolu s několika ministry na útěku v zahraničí, přes dvacet katalánských politiků sedí ve vyšetřovací vazbě a v čele katalánské vlády stojí premiér Quim Torra. V Madridu mezitím padla lidovecká vláda Mariana Rajoye a u moci jsou socialisté v čele s Pedrem Sánchezem. Katalánsko je však stále stejně rozpolceným regionem. A hlavní španělské strany se shodnou na tom, že ústava hovořící o nedělitelnosti země platí a platit bude.

Socialisté v Madridu jsou pro řešení regionálních třenic tradičně lepší stranou než konzervativní lidovci. Sánchez se s katalánským premiérem sešel, obnovil činnost různých dvojstranných komisí, přesunul zadržované politiky do katalánských věznic a nabídl referendum o podobě katalánské autonomie. Na druhé straně se ovšem posun k umírněnosti nekoná. Premiér Torra je vlastně dost možná radikálnější než jeho předchůdce a ochoten je vyjednávat pouze o referendu o odtržení.

Zároveň je hnutí za nezávislost rozklížené. Bývalý vicepremiér a šéf koaliční strany Esquerra Republicana de Catalunya (Katalánská republikánská levice) Oriol Junqueras se například nechal před diádou z vězení slyšet, že na cestě k nezávislosti "nevidí žádné zkratky” - a že cíle je možné dosáhnout pouze prostřednictvím referenda dohodnutého s Madridem. Radikálnější nacionalisté nadále zmiňují možnost jednostranných kroků, které ovšem vloni zásadně selhaly.

Problém Katalánska je vlastně stále stejný. Dávno se ani zdaleka nejedná o homogenní region - regionální volby ostatně vyhrála antinacionalistická strana Ciutadans (na španělské úrovni funguje pod španělským názvem Ciudadanos, Občané), v jejímž čele stojí rodilá Andaluzanka Inés Arrimadas, jež se do Katalánska přistěhovala teprve v roce 2008.

Nacionalistům se nicméně podařilo využít ekonomické krize a rozštěpit veřejnost nejdříve na ekonomických tématech na dva přibližně stejné tábory. A tři hlavní nacionalistické strany, jejichž kombinovaný volební výsledek opakovaně dosahuje zhruba 47% hlasů, rozhodně nemají zájem tento rozštěp nějak zacelit. Naopak, lokální vláda doufá, že od diády odpíchne sérii akcí připomínajících loňský neklidný podzim. Tmelícím prvkem je dnes navíc otázka “politických vězňů”, jejichž osvobození žádá i část stoupenců vyjednávání s Madridem.

Žádné průlomové řešení v tuto chvíli není v dohledu. Soudní procesy začnou pravděpodobně v listopadu, rozsudky se očekávají na jaře. Bývalí ministři a funkcionáři jsou obvinění ze spiknutí a zpronevěry, katalánská vláda dopředu hlásí, že nepřijme jiný než osvobozující rozsudek a hrozí nespecifikovanými důsledky, španělská vláda naopak trvá na nezasahování do činnosti soudů.

Po rozsudcích se očekávají další volby, jež by dnes dopadly zhruba stejně jako vloni, ale situace se může změnit: v únoru se například podle měření katalánské agentury CEO podpora nezávislosti prudce propadla, v květnu naopak podle šetření téže agentury výrazně stoupla. A emoce okolo přísných trestů mohou separatistům pomoci.

V nejbližších měsících každopádně očekávejme spoustu dalších efektních fotografií z demonstrací.