Madrid oznámil, že zavede nad Katalánskem přímou správu. Vášně jsou na maximu

Česko žije pochopitelně volbami. Ale na opačné straně Evropy, ve Španělsku, se také odehrává další dějství celoevropského boje s protestními či nesystémovými silami. Pro přehlednost a snazší orientaci tedy nabízíme rychlý přehled posledního dění:

• Španělský premiér Mariano Rajoy učinil další krok k aktivaci článku 155 španělské ústavy, který umožňuje převzetí přímé správy Madridu nad Katalánskem. Článek je v zamýšlen jako pojistka pro případ neústavního postupu autonomních správních orgánů, v podstatě jako prostředek zastrašení (přezdívá se mu “nukleární zbraň”). V minulosti jím španělská vláda jednou pohrozila Kanárským ostrovům, když nerespektovaly rozpočtová pravidla, a tamní vláda situaci rychle napravila. Dnešní Katalánsko je zjevně silnější káva.
• Přímá správa stále nebyla zavedena, i když to tak ze zahraničních médií na první pohled vypadá. Obě strany ve skutečnosti postupují po milimetrech, opatrně okolo sebe tančí a tlačí se postupně do kouta. V sobotu zasedla španělská vláda a oznámila, jaká opatření hodlá v případě aktivace článku 155 přesně zavést. O skutečné aplikaci opatření ale musí rozhodnout horní komora španělského parlamentu, a ta se sejde až během příštího týdne.
• Rajoy navrhl tvrdší opatření, než se čekalo. Hodlá odvolat katalánskou vládu, dát centrální vládě možnost vetovat jakákoliv rozhodnutí katalánského parlamentu a vyhlásit v Katalánsku volby v horizontu šesti měsíců. Madrid hodlá také převzít velení nad katalánskou policií (která se během nelegálního referenda vymkla kontrole) a zasáhnout proti vysílání „nechvalně“ proslulého státního TV kanálu TV3, který je považován za ohnisko nacionalistické propagandy.
• Protivníci, tedy nacionalisté s katalánskou vládou v čele, ovšem nelenili a svolali opět vizuálně skvěle zvládnutou masovou demonstraci do centra Barcelony. Účast byla v řádu stovek tisíc demonstrantů. Postup Madridu považují za “státní převrat”. Jako hlavní protitah je zamýšleno zasedání katalánského parlamentu (ten jinak pravidelně již mnoho týdnů nezasedá) s tím, že na něm premiér Carles Puigdemont může definitivně vyhlásit katalánskou nezávislost. Zasedání se bude samozřejmě konat ve stejnou chvíli jako ono klíčové zasedání španělského parlamentu. Otázkou je, ze které politické pistole padne první výstřel.

Často kladené otázky:

Nevyhlásila již katalánská vláda nezávislost?

Ano i ne. Puigdemont něco jako proklamaci na speciálním zasedání parlamentu pronesl, v následující větě ovšem její platnost pozastavil. Vyvolal tím rozkol ve vlastních řadách.

Proč již katalánská vláda nezávislost nevyhlásila?

Oficiální verze zní: aby mohla nabídnout Madridu jednání. Situace bude trochu složitější. Katalánci nesplnili základní požadavek úspěšné separace, nezískali mezinárodní podporu. Nikdo je nechce uznat a Evropská unie, pro další existenci malé země zcela klíčová, stojí plně na straně Madridu. Katalánci již vědí, že s vyhlášením nezávislosti přijdou o členství v Evropské unii a že nikdo nebude tlačit Madrid, aby s nimi vyjednával jako rovný s rovným.

Proč tedy Madrid nevyjednává?

Španělská vláda odmítá vyjednávat za situace, kterou považuje za nelegální. Referendum se konalo navzdory rozhodnutí španělského ústavního soudu – a vše, co se od něj odvíjí, je také nelegální. Madrid žádá výslovné zrušení nejasné deklarace. Pak navrhuje jednat o změně ústavy, což má předjednáno s hlavní opoziční stranou PSOE.

Proč to katalánské vládě nestačí?

Nacionalisté v tuto chvíli hrají už o všechno. Madrid jejich jednání hodnotí jako vzpouru. Španělská prokuratura minulý týden uvalila vazbu na šéfy dvou nacionalistických nevládek, jež stojí v centru dění. Oběma mužům hrozí za ignorování zákonů a rozhodnutí ústavního soudu 15 let vězení. Členové vlády na tom nejsou lépe – tedy samozřejmě s tím rozdílem, že ve vazbě zatím nejsou. Kromě toho v tuto chvíli není již vůbec jasné, nakolik ještě je vůbec možné zařadit zpátečku: v Katalánsku jsou rozhodně stovky tisíc lidí, kteří svůj boj za nezávislost berou smrtelně vážně. Vášně jsou vystupňovány na maximum.

Neexistuje přeci jenom rozumné řešení?

Kdo ví. Madrid minulý týden navrhoval nacionalistům, ať vyvolají regionální volby výměnou za zrušení pohrůžky nucenou správou. Nacionalistům se ale do voleb nechce, jejich podpora není zdaleka taková, jak se z dramatických záběrů demonstrací může zdát. Podle posledních průzkumů si 55% Katalánců myslí, že referendum neopravňuje k vyhlášení samostatnosti, s nacionalisty naopak souhlasí 40% voličů. 68% Katalánců by volby uvítalo. Jednotná demonstrující katalánská ulice je tedy do značné míry optický klam. A nacionalisté to vědí.