Krajně pravicová frakce AfD bude pod dohledem tajných služeb

Německá tajná služba před rokem začala zkoumat, zda chování a politika Alternativy pro Německo (AfD) neodporuje demokratické ústavě. A zda tedy není na místě, aby byla tato národovecká strana monitorována podobně jako jiní pravicoví, levicoví či islamističtí extremisté. Minulý týden v Berlíně šéf zpravodajců Thomas Haldenwang oznámil závěry šetření, které vychází ze studia veřejných projevů politiků AfD, programových materiálů, vyjádření na sociálních sítích.

Výsledkem je kompromis. AfD se stává ve slovníku zpravodajců “předmětem zkoumání”, což je předstupeň případného monitorování. V praxi to znamená, že zatím státní složky nemohou do řad AfD nasazovat špiony, nesmí odposlouchávat jejich rozhovory a monitorovat emaily. Ovšem dvě frakce strany tajná služba označila za “podezřelé případy” a proti už některé zpravodajské metody nasadit může. Jedná se o mládežnickou organizaci Mladá alternativa a o stranickou frakci, která si říká “Křídlo” a vede ji durynský nacionalista Björn Hocke.

Hocke bude na podzim lídrem své strany v zemských volbách v Durynsku. Patří k hlavním ideologům AfD a již mnohokrát prolomil tabu německé politiky. Například předloni označil památník obětem holocaustu v Berlíně za ostudu a požadoval, aby se zásadně změnil způsob, jakým se Německo vypořádává se svou minulostí. Co by taková změna znamenala pro Česko, to ilustruje například výrok berlínského politika AfD Bernda Pachela, jenž chválí chytrou politiku Reinharda Heydricha v Protektorátu Čechy a Morava.

Kontrarozvědka, jejíž oficiální název v překladu z němčiny zní “Spolkový úřad pro ochrana ústavy” (Bundesamt für Verfassungsschutz), tedy prozatím odkládá monitorování celé AfD. Některá antiislámská a nacionalistická prohlášení konkrétních politiků považuje za extremistická, stranický program však nikoli. Šéf kontrarozvědky upozornil na to, že je AfD velkou a heterogenní stranou.  Dává tak AfD  možnost odstřihnout se od frakcí, jež jsou z pohledu kontrarozvědky jednoznačně extremistické.

Cílem “Křídla” je podle zprávy například snižování zločinů nacismu a porušování důstojnosti muslimů a imigrantů, což je pochopitelně v rozporu s ústavou. Vzhledem k vývoji posledních tří let ale není příliš pravděpodobné, že AfD od extremistů ve svých řadách distancuje. Podle některých odhadů médií se ostatně k Hockeho “Křídlu” hlásí až třetina straníků.

AfD se od svého vzniku fakticky jen stále více radikalizuje. Vznikla v roce 2013 jako uskupení neoliberálních ekonomů, kteří odmítali záchranu Řecka v eurozóně. Většina tehdejších zakladatelů ji však na protest proti rostoucímu nacionalismu v minulých letech opustila. I vyhraněně protimigrantská Frauke Petry, která AfD v předloňských volbách dovedla do pozice třetí nejsilnější strany v berlínském Spolkovém sněmu, nakonec národovecké proudy neukočírovala a stranu opustila.

Další předěl ve vývoji AfD pak představovaly letní nepokoje v Chemnitzu, které vypukly poté, co dva žadatelé o azyl zavraždili místního mladíka. Politici AfD tehdy neskrývaně pochodovali společně s jednoznačnými extremisty, například z hnutí Pegida, od nichž si do té doby na veřejnosti udržovali odstup. Šéf strany Alexander Gauland tehdy v rozhovoru s deníkem FAZ řekl, že chce „mírovou revolucí“ odstranit současný politický systém.