Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Politika

Klaus junior: Chystám zákon o svobodě slova na internetu

SPD pořádala seminář Svoboda projevu a právo občana na pravdu

Václav Klaus ml. na besedě ve Slaném, 3.10.2016 • Autor: Matěj Stránský
Václav Klaus ml. na besedě ve Slaném, 3.10.2016 • Autor: Matěj Stránský

„V prvé řadě si dovolím poděkovat osudu, že navzdory současným neomarxistickým tendencím mohu stále ještě dámy oslovit jako dámy, a pány jako pány,“ začíná svůj projev místopředseda Poslanecké sněmovny a předseda SPD Tomio Okamura. „Veřejné zpravodajství kolem nás není v drtivé většině naplnění svobody slova, ale propagandou. Problém dneška spočívá v tom, že média a novináři se vydávají za nezávislé pozorovatele, na které neplatí žádná pravidla,“ dodává vzápětí. Dále se Okamurův příspěvek vyvíjí pro tohoto politika již typickým způsobem - v podobě stížností na diktát elit, které manipulují veřejným míněním, na stupňující se cenzuru „ne-mainstreamových“ názorů či na neobjektivitu veřejnoprávních médiích v čele s Českou televizí.

Nacházíme se ve Státních aktech Poslanecké sněmovny na pondělním semináři nazvaném Svoboda projevu a právo občana na pravdu, který zorganizoval místopředseda zahraničního výboru a poslanec za SPD Jiří Kobza. Kromě poslanců Václava Klause mladšího z ODS, zmíněného Okamury a poslance Kobzy má postupně vystoupit i Ladislav Jakl - senátorský kandidát za Okamurovu partaj a bývalý blízký spolupracovník prezidenta Václava Klause, jenž na sebe v nedávné době upozornil výrokem, že volební právo pro ženy byla historická chyba, která zničila tradiční rodinu – nebo bývalý ministr zdravotnictví v Zemanově vládě Ivan David.

Ten stejně jako Jakl v senátních volbách kandiduje za SPD a je jedním z lídrů webu Nová republika, který vede ministerstvo vnitra jako dezinformační server. Na seznamu panelistů nechybí ani Petr Žantovský, člen Rady České tiskové kanceláře, pravidelný přispěvatel webu Parlamentní listy a dlouholetý obhájce alternativních médií. Vystoupení jsou proložena příspěvky z akademické sféry – konkrétně od vedoucího katedry mediálních studií Jana Jiráka nebo politologa Pavla Hynčice z Univerzity Jana Ámose Komenského v Ústí nad Labem. Kvůli dvěma posledně zmíněným - aspoň podle reakcí– nicméně hosté očividně nepřišli.

Poskytnout alibi

Sál je plný, na židlích i po stranách posedává přibližně stovka hostů. Dorazili příznivci Tomia Okamury, lidé, kteří provozují alternativní servery nebo na nich publikují,  straníci a dobrovolníci SPD a několik novinářů. V postarším publiku nicméně už na první pohled vyčnívá skupinka dvaceti dívek. Jedná se o druhý ročník pražské Střední odborné školy Drtinova, která sídlí nedaleko na Smíchově. „Bylo to povinné místo dnešního vyučování,“ nesměle odpovídá na otázku Respektu černovlasá studentka a ostatní dívky přitakávají. „Paní učitelka říkala, že je to v rámci předmětu sociální právo. Není to poprvé. Už jednou jsme byli na akci od SPD týkající se islámu,“ dodávají.

„Jaký z toho bude výstup, ještě nevím. Jak jsem se s nimi průběžně bavila, vypadá to, že je to zaujalo. Problém v účasti na takové akci nevidím,“ říká vyučující L`ubica Drnáková, které pozvánka na seminář přišla před několika týdny do emailové schránky a v rámci základů společenských věd se rozhodla se studenty do sněmovny jít.

Tomio Okamura • Autor: Milan Jaroš
Tomio Okamura • Autor: Milan Jaroš

To už je seminář v plném proudu. „Je zřejmé, že v naší mediální krajině je něco shnilého. Média, zejména ta označovaná za mainstreamová - a z nich nejvíce Česká televize, se chovají jako propagandistický nástroj užívaný jednou částí politického či společenského spektra. Prosazují zájmy, které rozdělují společnost. Podobně jako mezi různé segmenty veřejnosti vkládala pasti a propasti totalitní propaganda,“ říká na úvod Petr Žantovský.

Svůj příspěvek zaměřil právě na kritiku České televize a zpochybnil dodržování její role. „Vážně si myslíte, že Česká televize dodržuje roli stanovenou jí zákonem, když je potřeba svolávat konference typu té dnešní?“ ptá se řečník spíše sám sebe. „Novináři překrucují fakta, vymýšlejí a zamlčují některé informace, aby změnili naše postoje a rozhodovací priority a aby poskytli alibi pro budoucí kroky těch, kteří je ovládají.“

Média podle radního ČTK ve výsledku vytváří novou verzi reality - nebo ji čtenářům a divákům přímo pod nosem vyrábějí v podobě pseudoudálostí. „Není divu, že důvěra v novináře rapidně klesá, jak uvádí výzkum Centra pro veřejné mínění,“ obhajuje předchozí výroky Žantovský. Konkrétních příkladů – například zmiňovaných pseudokauz - se ale posluchači nedočkají.

Jako Serena

Největší ohlas získal proslov poslance ODS Václava Klause mladšího, který se rozhovořil na téma cenzury a boje proti fake news. Klause podle jeho slov znepokojuje, jak se v Česku začíná dělit způsob komunikace na dvě kategorie: „Je tu fair speech, mluva, která nesmí urazit nikoho z těch sociálně utlačovaných skupin a podobně, většinou to spíš připomíná Orwellův newspeek, kdy už se nemůžete nikoho dotknout. Pak tu je hate speech, tedy vystoupení, které může někoho urazit či se někoho dotknout. Následně přicházejí lidé typu šéfredaktorů, cenzorů nebo správců sociálních sítí, kteří rozhodují, do jaké kategorie vaše výroky patří. To není svoboda projevu,“ rozčiluje se Klaus, podle kterého by s výjimkou výzev ke genocidě neměly být žádné myšlenky a názory omezovány.

„Jako má Serena Williams právo říct, že chování rozhodčího považuje za sexismus, vy byste měli mít právo říct, že kdyby byla bílá, dostane daleko vyšší trest. Nebo kdyby byla muž, dostane daleko vyšší trest. To už říkat nemůžete, protože budete považováni za rasistu nebo sexistu,“ doplňuje Klaus a z publika zazní smích. „Žijeme v konstruktu marxistů, že jsou tu nějaké třídy utlačované.“

Ladislav Jakl • Autor: DVTV
Ladislav Jakl • Autor: DVTV

Diváky nejvíc zaujme Klausovo oznámení, že chystá návrh zákona, který by podle poslance zaručoval svobodu slova na internetu: provozovatelé sociálních sítí by směli blokovat jen příspěvky nabádající ke zmíněné genocidě a podobně - co „podobně“ znamená, se ale posluchači nedozvěděli. Všechno ostatní by museli ponechat, pokud by chtěli nadále působit v České republice. „Díky internetu skončila doba, kdy se v televizi o půl osmé o politikovi odvysílalo něco špatného a byl to jeho konec - noví západní marxisté si to ale uvědomili a chtějí dostat sítě a internet pod kontrolu. Začíná se to velmi dramaticky zvyšovat, role aktivních udavačů a celkově atmosféra na sítích houstne,“ zdůvodnil chystaný návrh Klaus mladší. Příspěvek syna bývalého prezidenta končí mohutným potleskem a několikrát se ozývá „Opakovat!“.

Po krátké přestávce následuje příspěvek Ladislava Jakla, který se opět snaží přítomné varovat, že „v zájmu dobra“ se začíná v Česku omezovat svobodu slova: „Žádná diktatura v dějinách nikdy nepřišla s tím, že je tu, abych nás obrala o svobody, zotročila nás a utlačovala. Tak to nikdy diktatury nepřicházejí. Přicházejí s tím, že lidem nabízejí dobro.“

Jakl mluví o nedávné zkušenosti s Českou televizí, která má být podle jeho slov důkazem tohoto omezování. „Když jsem se účastnil jedné televizní debaty s nějakým bostonským znalcem koňských zadků, tak jsem si potom přečetl v mnoha médiích vážně myšlené úvahy, že svoboda slova nemůže být pro každého a bezbřehá – že nositelé těch věcí, které se nazvou třeba jako lži, ne jako jiný názor, nesmí být vpuštěni do debaty,“ popisuje červencovou účast v pořadu České televize Události, komentáře.

 Ten nabídl netradiční debatu mezi Jaklem a profesorem Bostonské univerzity Igorem Lukešem o vstřícném postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa k Putinovi. Lukešovi vadily Jaklovy výroky coby komentátora radikálního webu Protiproud – kdy například tvrdil, že je v americkém zájmu, když Trump staví názor Vladimira Putina nad zjištění amerických zpravodajských služeb. Lukeš to přirovnal k otevřeným lžím a výmyslům podobajícím se dezinformacím z Kremlu, přičemž Jakla označil za pána „s koňským ohonem na hlavě“.

Po odvysílání se v médiích sice otevřela diskuse o vyváženosti zpravodajství, nicméně v ní nezaznělo, že by se Jakl neměl k tématu vyjádřit. Mluvilo se pouze o tom, zda je vhodné do pořadu současně zvát odborníka s politikem. Podle Jakla je to přesto důkaz, že v České republice platí svoboda slova jen pro někoho.

Občanská statečnost

Na motiv, že i urážející názory by se měly říkat nahlas, navazuje Ivan David. „Kdo neumí či nechce na správném místě souhlasit, může zapomenout na kariéru v dosahu státní moci. Tomáš Garrigue Masaryk říkal, že demokracie je diskuse. To je podle mě trochu málo. Bez nesouhlasu je diskuse jalová,“ říká například. „Někdo se nám snaží namluvit, že pravdivé mohou být jen informace, nikoliv názory. (…) Právo na pravdu ale znamená i právo na vyjádření názoru, ať už je jakýkoliv.“

K překvapení publika se na semináři nakonec objeví i pražská dvojka na komunální kandidátce hnutí ANO Patrik Nacher - podle organizátora Kobzy jako náhrada za chybějícího Stanislava Novotného, předsedy Asociace nezávislých médií, jež sdružuje české dezinformační a manipulativní weby. „Mám pocit, že už jen účast v tomto sále, v dnešní době a na toto téma je občanská statečnost," prohlašuje na úvod Nacher. „Zažíváme něco, co se nenazývá cenzurou, ale jako cenzura se to chová," říká v krátkém příspěvku.

Na otázku týdeníku Respekt, zda do svobody slova spadá i vyjádření bývalého tajemníka SPD Jaroslava Staníka, který je obžalován kvůli nenávistným výrokům ve sněmovně a který v parlamentu pro hnutí stále pracuje, nikdo z řečníků přímo neodpověděl. Podle svědků Staník v tamní restauraci minulý říjen mimo jiné vyzýval, aby se „homosexuálové, Romové a Židé stříleli už po narození“. „Myslím, že je to plně otázka soudu a my k tomu nemáme co říct,“ reagoval jen Jiří Kobza. A jestli výroky pana Staníka poslanec schvaluje? „Já to nebudu komentovat, to je na rozhodnutí soudu,“ dodává. „My jsme tuhle provokaci čekali.“

Jinak žádné opačné reakce mezi přednášejícími v průběhu dopoledne nezaznívají, konfrontační nejsou ani otázky z publika na závěr. Po potlesku lidé ze semináře postupně odcházejí, někteří si s sebou odnášejí turisticko národovecký časopis My z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska - šéfredaktorem je Petr Hájek, bývalý tiskový mluvčí Václava Klause. Pořizuje se několik fotografií s řečníky. Zbylí přítomní ještě naposled zpozorní v okamžiku, kdy se postarší pán ve dveřích sálu hlasitě zaraduje, že uvnitř zdarma obdrženého magazínu našel novou báseň Jaromíra Nohavici.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].