Dienstbier: Pochybení ve financování HateFree nevidím

Projekt HateFree v dubnu skončí, protože se vyčerpal. Ohlásil to ministr pro lidská práva a rovné příležitosti Jan Chvojka z ČSSD. Ve funkci nahradil Jiřího Dienstbiera, za jehož působení HateFree vznikl s cílem bojovat s násilím vznikajícím z nenávisti. Funguje na sociálních sítích, kde se snaží mimo jiné vyvracet neověřené a štvavé informace, takzvané hoaxy.

Dienstbier s ukončením HateFree nesouhlasí. „Je nerozumné předčasně ho rušit. Je rozumné podporovat vše, co čelí netoleranci a nenávisti a vyvrací šířené lži a předsudky,“ uvedl na svém twitterovém účtu.  Projekt spadá pod Agenturu pro sociální začleňování, která je jedním z odborů Sekce pro lidská práva na Úřadu vlády. V chystaném Respektu 7/2017, který bude na stáncích od pondělí, najdete o „kauze HateFree“ zpravodajský text přinášející nejnovější informace a také komentář.

Je projekt HateFree užitečný?

Z hlediska cíle, tedy čelit násilí a nenávistným projevům, pokoušet se poskytovat lidem objektivní, ověřitelné a fundované informace, smysl určitě má.

Takže se to daří.

Účinnost samozřejmě nikdy není stoprocentní. Vždycky tady zůstanou lidé, kteří budou dál žít v předsudcích, nebo je dokonce vědomě s nějakým záměrem šířit. Pak je tady ale většina lidí, kteří jsou pasivními příjemci nekorektních informací. A pro ně by tady měl být servis, který vše okomentuje, poskytne jim informace, případně odkazy na zdroje, kde si vše mohou ověřit. Když se podíváte na webovou nebo facebookovou stránku projektu, zjistíte, kolik hoaxů a předsudků se tu vyvrací. Zjevně je to tedy aktivita užitečná.

To jste napsal i na Twitteru, že je nerozumné předčasně projekt rušit.

Z počátku to totiž vyznělo tak, že se ukončí a nic nebude -  že není úmyslem na stávající projekt navazovat. Na druhou stranu, tak jako tak bude fungovat do dubna, byl schválen na určitou dobu. Ale zároveň má také svou udržitelnost: to, co na jeho základě vzniklo, by mělo nějak fungovat dál. Ostatně dlouhodobě se počítalo s tím, že až se rozběhne další programové období takzvaných norských fondů, podá se právě navazovací projekt. Samozřejmě nemusí mít zcela stejné aktivity ani rozsah, ale vláda by měla k dispozici nástroj, jak čelit násilí z nenávisti a všemu, co s tím souvisí. A teď to tedy vypadá, že snad onen navazující projekt bude.

Ministr Chvojka zpochybňuje financování kampaně, konkrétně má problém s koordinátorem HateFree Nikolou Křístkem.

Kampaň je financována ze zmíněných norských fondů, což je samozřejmě výhodné, z našich státních zdrojů hradíme jen pětinu. A zpochybnění se týkalo jedné zakázky, která byla zadána neziskovce, pro niž měl pracovat Nikola Křístek.  Ale je to nesmyslné, já jsem si informace ověřil. Křístek skutečně měl s neziskovkou smlouvu, ale byla to dohoda o provedení práce na zdravotnický projekt, který ta organizace provádí v Karlovarském kraji. Vůbec se to netýkalo zakázky pro HateFree. Proběhlo to korektně.

To uznává i Chvojka, ale hovoří o morálním pochybení.

Ale v čem je morální pochybení? Jak jinak se pan Křístek měl zachovat? Dokonce v momentě, kdy zjistil, že se ona nezisková organizace o zakázku uchází, ohlásil to jak řediteli agentury, tak oddělení veřejných zakázek na Úřadu vlády. A nijak se pak na rozhodování o zakázce nepodílel.

Nepovažujete to tedy za legitimní důvod proč projekt ukončit?

Rozhodně ne.

Jak rozumět tomu, že s příchodem nového ministra se postoj strany vůči HateFree změnil?

Jak říkám, ono se to snad v tuto chvíli zcela nemění. Já bych to přičetl počáteční dezorientaci v agendě. A je v pořádku zamyslet se nad tím, jestli do budoucna nebude lepší dělat věci v určitých oblastech jinak. Nebo nad rozsahem. Jestli se třeba v rámci projektu mají školit policisté -  nebo zda si takovou aktivitu nemůže zajišťovat samo ministerstvo vnitra.

V poslední době se společnost vůči neziskovým organizacím staví spíše negativně. Myslíte si, že tento trend proniknul do politiky ČSSD?

To si nemyslím a nezjednodušoval bych to na ČSSD. Ve veřejné diskusi se objevují negativní postoje vůči neziskovkám, můžeme je často vyslechnout i od některých zákonodárců v parlamentu. Pokud ale chceme mít silnou občanskou společnost, pak je špatné zpochybňovat neziskový sektor a organizace, které vykonávají řadu prospěšných činností. Někdy zaskakují i za stát a řeší to, co nedokázal, byť dokázat měl. Žádná demokratická společnost nemůže dobře fungovat bez aktivity občanů - a neziskové organizace jsou způsobem, jak se mohou do veřejných aktivit zapojit. Nepochybně najdeme v ČSSD i lidi s názorem, že ten, kdo má mandát z voleb, je jediný, kdo by měl řešit společenské problémy. Ale doopravdy si nemyslím, že by to byl všeobecně přijímaný názor v sociální demokracii.

Zaznamenali jsme útoky extrémistů na kavárny označené nálepkou HateFree, má projekt podle vás i vliv na rozdělování společnosti?

Ano, ozývají se názory, že je to právě HateFree, který vyvolává nenávist. Jenže vyvolává nenávist u těch, kteří ji sami šíří -  protože jim vadí, že se někdo snaží jejich aktivitám bránit. Dokonce i někteří politici nebo strany mají na takovém přístupu založenou strategii, jak získávat podporu. Takže chápu, že jim to vadí - a snaží se v uvozovkách společnost před takovou činností chránit.

V chystaném Respektu 7/2017, který bude na stáncích od pondělí, najdete o „kauze HateFree“ zpravodajský text přinášející nejnovější informace a také komentář.