Dejte mi kalašnikov aneb Jak Zaorálek běží o život lithiovou zemí

Odboráři v zasedačce karlovarské nemocnice už čekají skoro tři čtvrtě hodiny, čas se vleče. jsou nevrlí – Lubomír Zaorálek (ČSSD) tu měl dávno být, mají zprávy, že jeho auto stojí před nemocnicí, ale lídr sociálních demokratů z něj ne a ne vyjít. Řeší v něm dlouhý telefonát s novinářem, a když se dveře auta konečně otevřou, čekají na něj na chodníku další novinářské mikrofony. „Jak je to s lithiem?“ dostává týden před volbami posté tutéž otázku – a znovu říká, že když Andrej Babiš označuje nedávno podepsané memorandum na ministerstvu průmyslu a obchodu s těžařskou firmou z Austrálie za tunel sociálních demokratů, jde jen o jeho předvolební manévr. Memorandum totiž jen potvrzuje záměr dále jednat a stanoví podmínky výhodné pro Česko, pokud k těžbě lithia na Cínovci vůbec kdy dojde, navíc s jeho podpisem souhlasil i Babišův ministr pro životní prostředí Richard Brabec (ANO).

Lubomír Zaorálek platí za dobrého řečníka, a jak se potvrzuje před nemocnicí, na jeden nádech umí mluvit opravdu dlouho. Nervozitu odborářů nemocnice jde mezitím do zasedačky tlumit poslankyně Markéta Wernerová (ČSSD) z prvního místa na kandidátce ČSSD pro Karlovarský kraj, která cestu volební jedničky Zaorálka připravila. „Prosadili jsme pro lékaře a sestry zvýšení platů od listopadu a teď znovu od ledna. ANO to nechtělo, ale nakonec si udělalo tiskovku a oznámili na ní, že to prosadili oni,“ říká Zaorálek v džínách a sportovní bundě asi třicítce odborářů, když nakonec dorazí.

Jako všude na předvolebním turné, i tady mluví o nízkých mzdách v Česku, které chce ČSSD zvednout, a přidá příhodu z Vancouveru, kde prý potkal komunitu 13 tisíc Čechů, kteří nemají důvod se do své země vrátit, protože si v ní nevydělají. „A teď sem chce Babiš dovézt dvě stě tisíc lidí ročně z Ukrajiny a Vietnamu, kteří tady budou pracovat ve firmách za nízké platy a sníží tím výdělky našim zaměstnancům, protože firma zaměstná raději toho, kdo bude pracovat za nižší příjem,“ říká o návrhu ministerstva financí na personální posílení firem (na žádost jejich majitelů), kteří neumějí v Česku sehnat dost pracovníků na méně kvalifikovanou práci.

Zaorálek mluví energicky, na bílé košili port, který mu tam připevnil jeho štáb. Po vzoru Babiše si s sebou na cesty vozí kameramana, fotografa a zvukaře najaté na kampaň a záznamy z cest a debat jdou na sociální sítě. S vervou slibuje, že recepty sociálních demokratů budou k lidem k užitku, na rozdíl třeba od slibů Tomia Okamury. „Tenhle Japonec nemá zábrany, tomu je jedno, co plaskne. Říká boj s islámem a tím přivádí zemi do bezpečnostního rizika, jako by na ni ukázal prstem,“ říká. A taky že Babiš ve vládě nic neudělal. „Budeme muset pustit majáček,“ hlásí už mezitím lidé ze Zaorálkova štábu při pohledu na hodinky: přetahuje a za půl hodiny má být na dalším stanovišti, tentokrát na nejzápadnějším místě země.

Vím, je to málo

Společnost HG tronic v Hranicích u Aše leží 3 minuty autem od hranic s Německem. Cestou sem jede Zaorálek kolem luk s pasoucími se kravkami, alejí čerstvě vysázených stromků kolem silnice, v Aši kolem obchodního domu s nápisem PRIOR, taky vybydlených prázdných domů a nevěstinců, kolem bývalých německých honosných vil nad tím vším, paneláků i opravených bytovek, zkrachovalých obchodů, které čekají na nové majitele, a s výhledem na německé větrníky tyčící se na hranicích.

Celá galerie

Jede nejzápadnějším výběžkem země, v níž nemá šanci přehlušit do voleb lithiovou smršť, kterou svými inzeráty v novinách dál živí Andrej Babiš a o níž referují média – za minulý týden vyplivne mediální archiv na dotaz „lithium a memorandum“ 484 zpráv. Obvinění z dotačního podvodu předsedy ANO Babiše ustoupilo lithiu do pozadí – na dotaz ‘Babiš a obviněn“ je těch zpráv o sto dvacet méně.

„Jsem hodně nespokojen, jak nízké jsou platy a penze,“ říká dělníkům ve výrobně a montovně HG tronic. Dělají se tu komponenty na vyhřívání aut, i sem dorazil se zpožděním, ale zdá se, že to tady nikomu nevadí. Zaměstnanci dostali od vedení kvůli návštěvě Zaorálka poslední hodinu směny placené volno – šéfem továrny je člen ČSSD. Zaorálek stojí v chumlu asi stovky pracovníků, energicky jim vypráví, že dávná myšlenka Václava Klause, že utažením opasků zbohatneme, byla zcestná, že naopak je třeba víc utrácet, aby země bohatla, a k tomu je potřeba taky víc vydělávat, a to že teď zajistí ČSSD.

„Ve vládě jsem byl před čtyřmi lety poprvé,“ říká Zaorálek, který je ve sněmovně od roku 1996 a často na cestách slýchá výtku, proč to s těmi vyššími výdělky sociální demokrati nezačali zařizovat dřív, „zvýšili jsme minimální mzdu na 12 200 korun, já vím, je to málo, ale ČSSD má plán na 16 tisíc. A zvyšujeme platy státním zaměstnancům.“

Lidé se už trochu vrtí a při zmínce o státních zaměstnancích se z davu ozývá námitka, že to „nejsou opravdu pracující“, ti že dělají rukama a nesedí v kancelářích. „Děláte hovno,“ zvolá muž v montérkách. „Zdvojnásobili jsme valorizaci důchodů, stouply mzdy,“ vyjmenovává na to Zaorálek. „Žena je v důchodu a dostala přidáno jen trochu,“ říká dělník. „To vyšlo přes Babiše jako maximum, víc nešlo prosadit,“ sděluje Zaorálek.

„Každé volby sem někdo zabloudí a nic z toho,“ ozývá se další nespokojený zaměstnanec. „A na naše nemocné děti musíme sbírat víčka od coca-coly, aby měly na vozíček!“ zvolá žena v první řadě. „A proč se těm černým nemakačenkům cpe na úřadě sociální dávka?“ křičí na Zaorálka nespokojený pracovník a vyslouží si potlesk kolegů, „stejně to dají za cigarety a chlast, já bych jim nasral!“

Dejte mi kalašnikov

Zaorálek reaguje, že ČSSD nedopustí zavedení poplatků ve zdravotnictví, že ti státní zaměstnanci, co dostali přidáno, jsou z velké části učitelé a policisté, že  by chtěl, aby „mezi dávkami a příjmem za práci byl zásadní rozdíl“ - a taky že ve vládě sváděli boj s lakotným Babišem, když byl ministr financí. „Tady jsou politici, kteří vám říkají, že je v pořádku, když máte nízké výplaty, ale já to neříkám, tak to totiž není. Musí se zvýšit spotřeba, mzdy,“ prohlašuje energicky Zaorálek, který mezitím popošel k nejnespokojenějšímu muži a rukou se dotýká jeho ramene, když mu vysvětluje, že on, Zaorálek, to všechno chápe a spraví. Ale všechno marno.

„Dejte mi kalašnikov  do ruky a bude hned pokoj,“ použije rebel z montovny nápad prezidenta Zemana na střílení politiků: prezident ho nabídl vloni na svém turné na dotaz občanky, „jak se zbavit premiéra Sobotky“. Lidé se smějí a Zaorálek jim ještě sdělí, že by chtěl, aby měl stát větší kontrolu nad lesy, že v Česku nejsou migranti z jihu a že dává slovo, že hned tak nebudou: „V Rakousku mají příspěvek 750 euro měsíčně. Navíc, kdo by chtěl do země, kde se mluví jazykem jen deseti milionů lidí, kde nemají žádné známé, oni chtějí tam, kde mají své rodiny.“

Článek o těžbě lithia najdete v novém Respektu 42/207. Součástí tohoto vydání je také velký předvolební speciál s textem o ČSSD a 20 důvody, proč jít volit.

Když ministr zahraničí odchází, lidé si mezi sebou povídají, že migranti jsou přece na severu Čech a že to ví každý. Nejnespokojenější rebel, který touží po kalašnikovu, pak říká, že ČSSD volit nebude, že asi nikoho, protože když dva měsíce marodil a chtěl po úřadu příspěvek, nedali mu ho, kdežto „černejm“ dávají, a taky že se mu snížila mzda, před deseti lety že brával 18 tisíc, teď šestnáct.  „Nelíbí se mi tady, jsem z Liberce, tady jsem byl na vojně u pohraniční stráže a našel si tu ženu, tak jsem tady, ale nerad,“ říká.  Jeho kolega se chystá hodit hlas Okamurovi, právě kvůli těm „migrantům, co se o nich mlčí“. Manažer firmy tvrdí novinářům, že kdo má 16 tisíc, chodí zkrátka při směně moc často kouřit a že když někdo opravdu poctivě montuje, vydělá si mnohem víc.

Na opraveném náměstí Hranic – dřív tu vlastně žádné nebylo, udělali si ho tu před pár lety z evropských dotací – se dvě ženy baví o to, že tu byl Zaorálek a že „už abychom z té unie byli pryč, protože nám nařizují, že nesmíme mít rum“. Obchod s nápisem „Asia bistro“ je na prodej. Mladá žena s kočárkem vzpomíná, že kdysi, ale to už je moc dávno, ještě za komunistů, tu bylo i knihkupectví, látky a kadeřník, ale že se jí tu žije i tak dobře a že volit půjde asi Babiše, protože „manžel tomu rozumí a on Babišovi věří“.

O tom, že vláda nedávno schválila záměr dát do pohraničí během dalších tří let 42 miliard korun, aby Sudety a chudé kraje konečně srostly se zbytkem země, tu neslyšeli. Muž před obchodem chce taky volit Babiše, protože, jak říká, „zamezil tomu tunelu s lithiem“. Lubomír Zaorálek se vrací do Prahy, zbývá mu týden.