Britští poslanci odhlasovali odklad brexitu. Theresa May už hraje vabank

Britské premiérce Therese May lze vyčítat ledacos, ale určitě ale ne nedostatek sveřeposti. Dvakrát předložila britskému parlamentu svůj návrh dohody o odchodu Británie z EU, dvakrát nepochodila. A tak ho příští týden předloží potřetí, zřejmě beze změny. A je dokonce možné, že i počtvrté.

Britští poslanci tento týden kromě odmítnutí druhého premiérčina pokusu ještě odhlasovali, že si nepřejí, aby Británie vystoupila z EU bez dohody, tzv. tvrdým brexitem. Toto rozhodnutí má nanejvýš symbolickou hodnotu a jeden z představitelů Evropské unie ho komentoval slovy, že “to je totéž, jako by si na Titaniku odhlasovali, že ledovec musí uhnout stranou”.

Z právního hlediska Britům končí členství 29. března, protože před dvěma lety sami aktivovali příslušný paragraf Lisabonské smlouvy. Pokud do té doby již uzavřenou dohodu neschválí ve vlastním parlamentu, jejich členství automaticky zaniká bez dohody. O tom, že se jim to nelíbí, mohou poslanci hlasovat, kolikrát budou chtít.

Kromě odsouhlasení dohody Theresy May je jedinou možností žádost o odložení platnosti odchodu z EU. K jejímu podání také poslanci premiérku ve čtvrtek zavázali a Theresa May to udělá - poté, co příští týden zkusí štěstí potřetí. Její plán stojí na tom, že odpůrci dohody z řad vlastní strany a severoirských loajalistů nakonec “vyměknou” při představě, že jedinou alternativou je odklad celého brexitu - a ten zase zavání postupným rozmělněním či snad úplným zrušením.

Pro zájemce o tuto šachovou partii se tedy v tuto chvíli má situace následovně. Premiérka předloží příští týden znovu svůj plán s tím, že pokud tentokrát projde, požádá o víkendu na summitu EU o krátký odklad odchodu do konce června, aby bylo možné všechno technicky provést. Se schválenou dohodou v ruce bude mít velkou šanci, že EU nebude proti. Odchod bude v tomto případě spořádaný a krátký odklad nebude mít vliv na blížící se volby do evropského parlamentu, protože Británie i tak EU opustí dříve, než nově zvolení poslanci usednou do lavic, a nebude se tedy muset voleb účastnit.

Jako nástroj nátlaku na kritiky bude pak příští týden fungovat druhá varianta, totiž že pokud dohoda nebude, požádá Theresa May na summitu o odklad na mnohem delší dobu, v EU se ve čtvrtek mluvilo až o dvou letech. Jestli této žádosti Evropané vyhoví, není jasné. Mimo jiné to obnáší nutnost, aby se Britové účastnili již zmíněných voleb do europarlamentu, což je pro zbytek EU noční můra.

V takovém případě je totiž možné očekávat návrat nejtvrdších euroskeptiků v čele Nigelem Faragem, a ti se již postarají, aby Evropa v následujících měsících nemluvila o ničem jiném než o nich a brexitu. Na druhé straně ovšem bude stát hrozba tvrdého brexitu s jeho ekonomickými dopady a možnou eskalací napětí v Irsku.

Theresa May tak doufá, že má v tuto chvíli stále ještě v ruce karty, s nimiž může vyhrát. Hrozba dlouhodobým odkladem je dostatečně reálná na to, aby se tvrdí brexitáři zalekli. Severoirští loajalisté DUP, na nichž hodně záleží, již také skutečně začali naznačovat, že svůj dosud odmítavý postoj přehodnotí.

Pokud premiérka do summitu dohodu neprosadí a EU nebude souhlasit s odkladem, dojde na tvrdý odchod, tedy v praxi zvítězí skupina největších extrémistů. Pokud extrémisté budou hrát vabank, dohodu odmítnou a EU schválí dlouhodobý odklad, nastane pravděpodobně vyjednávání o nové britské pozici. Možné jsou předčasné volby i pád premiérky a výměna na jejím postu. Případná nová pozice by byla nejspíš “měkčí”, někam směrem k setrvání v celní unii a podobně. Úplně vyloučit nelze i druhé referendum, ale je to stále velmi krajní možnost, které se většina britských politiků zřejmě bojí více než tvrdého brexitu.

Tolik tedy k událostem tohoto týdne. I ten příští bude podobně zábavný.