Andrej Babiš není dobrý jen ve výrobě umělých hnojiv, prodeji koblih a čerpání dotací z EU, na nichž vydělává peníze. Když se před lety připravoval na premiérský úřad, s oblibou také říkával, že na rozdíl od svého předchůdce Bohuslava Sobotky umí cizí jazyky a bude proto mnohem lépe reprezentovat Česko v zahraničí.
Jestli se tak děje, musí posoudit každý sám. Babiš se každopádně snaží. Rád i s manželkou cestuje na neformální setkání v rámci Evropské unie, francouzský prezident Macron si ho údajně oblíbil kvůli dobré francouzštině - a samozřejmě i nynější cesta do USA s návštěvou v Bílém domě patří k velkým okamžikům Babišovy kariéry.
Český premiér chce ve světě působit informovaně, projevovat názory, vytvářet dojem světoobčana, jako to dělají jeho partneři z jednání. Nechce jen poslouchat, ale také do debaty přispět. Přitom ovšem nejde přehlédnout, že ne vše se dá našprtat jako slovíčka z učebnice francouzštiny. Pozorovat jsme to mohli před úterním odletem do Ameriky, když se Babiš svěřil novinářům, že největším problémem současného světa je podle jeho názoru terorismus.
Ze záznamu nebylo jasné, na jakou otázku odpovídal. Každopádně se může zdát, že šéf české vlády nic nezkazí, pokud právě s tímto poselstvím vyrazí do velkého světa, zvlášť pokud ten svět reprezentuje Donald Trump. Zkusme však mít na premiéra trochu větší nároky a položme si otázku, nakolik je v obraze.
Je tedy terorismus největším problémem současného světa? Potíž samozřejmě je, jak tohle měřit, a jestli jsou nějaké žebříčky vůbec nutné. Pokud ano, obvykle se používají dvě kritéria — počet lidských obětí a velikost hospodářských škod. V jejich rámci ale terorismus rozhodně nevypadá jako “největší problém světa”. Za posledních dvanáct let zemřelo nejvíc lidí kvůli terorismu v roce 2014, statistika uvádí 32 763 smrtelných obětí. Od té doby počty mrtvých klesají, v roce 2017 šlo o téměř 19 tisíc mrtvých, za loňský rok zatím souhrnná data chybějí.
Světový terorismus na škále hlavních výzev rovněž vykazuje několik důležitých pozitiv. Světové společenství s ním má mnohaletou zkušenost a shodne se na jeho potírání. Disponuje také účinnými zbraněmi, do nichž ochotně investuje spoustu peněz. Do boji proti terorismu jsou zapojeny nejsilnější armády světa, zatímco národní parlamenty schvalují zákony, jež potírání usnadňují.
V těchto souvislostech se zdá, že se Babiš mýlí. Neskonale větším problémem současného světa je počínající změna klimatu (známá také jako globální oteplování). Jde o nebývale komplexní problém, který páchá škody v tak různých formách, že chybí obecně sdílené metodiky na jejich přesné sčítání. Nicméně v odborných odhadech padají čísla minimálně o řád vyšší než u terorismu.
Už v čase světové konference o změnách klimatu v Kjótu v roce 2003 hovořily podklady OSN o 150 tisících mrtvých ročně zapříčiněných přímým vlivem globálního oteplování, zejména kvůli nemocem a podvýživě. Od té doby se situace výrazně zhoršila, došlo ke zmnožení extrémních jevů v počasí, produkci potravin ohrožuje extrémní sucho a do pohybu se dávají migranti ze subsaharské Afriky. Světová zdravotnická organizace vloni odhadla, že mezi lety 2030 a 2050 zemře ročně 250 tisíc lidí na bezprostřední následky způsobené změnou klimatu, jež vyvolá podvýživu, šíření malárie a stres z veder. Enormní jsou i hospodářské škody.
Můžeme si samozřejmě o podobných číslech myslet své, ale nelze popřít, že procesy spojené se změnou klimatu představují problém převyšující vše, co svět momentálně zažívá. Jeho význam ještě umocňuje fakt, že chybí politický konsenzus, jak změně klimatu čelit - mimo jiné i proto, že řešení není politicky populární. Ostatně Andrej Babiš je toho názornou ukázkou.
Jeho řeči o terorismu jsou teď možná dílem politické taktiky. Cestou na schůzku s Trumpem je lepší mluvit o něčem, čemu americký prezident rozumí a věří. Pokud by ale Babiš sdílel podobný názor dlouhodobě, máme vskutku problém. Sám je totiž modelovým politikem, který skutečné největší světové výzvě nerozumí, nechce o ní nic slyšet a podnikat kroky k jejímu potírání. Stejně tak určitě tuší, že jde o neoblíbené téma, do jehož otvírání nemá chuť. Navíc jako zemědělský a chemický byznysmen je tak sám součástí problému. Řečeno jeho slovy — největšího problému na světě.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
