Veletoče v českém politickém cirkusu zůstanou asi na delší dobu v rámci střední Evropy nepřekonané, ale Slováci si s jedním skandálem hned pospíšili, aby za svými bratry příliš nezaostávali. A Iveta Radičová, jež si sama od počátku stavěla pomník premiérky neposkvrněné korupcí, bude mít co dělat, aby z něj vyvázla s čistým štítem. Ukazuje se, že stejně jako v případě Petra Nečase, jemuž už britský deník Financial Times odebral titul „pan Čistý“, i v jejím případě bylo jen otázkou času, kdy se dostane do střetu s lobbyistickými kruhy ve vlastní straně.
Na celou kauzu upozornil šéf opozičního Smeru Robert Fico a média se jí nemilosrdně chytla. Jde o to, že daňový úřad v Košicích zrušil smlouvu na pronájem budovy, která byla uzavřena za Ficovy vlády a pronajal si novou budovu, jejíž majitelem (společně s firmou se sídlem na Kypru) je funkcionář vládní strany SDKÚ. Daňové ředitelství patří pod ministerstvo financí, jehož šéfem je Ivan Mikloš (SDKÚ), který do funkce ředitele pobočky daňového úřadu v Košicích dosadil svého dobrého přítele, jistého Miroslava Mikulčíka. Mikloš svého přítele srdnatě brání, když tvrdí, že nový pronájem je levnější, nicméně neproběhla veřejná soutěž a celé to čpí stranickým klientelismem na sto honů.
Aféra má mnoho zajímavých vedlejších odboček, ale jedna je jak vystřižená z příběhu Miklošova českého kolegy Miroslava Kalouska, který má svého věrného přítele, zbrojaře Hávu. Mikloš má zase svého Mikulčíka, který nedělá do zbraní, ale do informačních systémů a jeho firma měla pozoruhodný nárůst příjmů právě v čase, kdy byl Mikloš ve vládě ještě na čele s Mikulášem Dzurindou. Ten ostatně před novináři bránil Mikulčíka se stejnou vervou jako Mikloš.
Samotná Radičová, která je kromě premiérské funkce také místopředsedkyní SDKÚ, je z toho celá zmatená. Nejdříve své stranické kolegy bránila (například novinářům položila rozhořčenou otázku, zda mají být straničtí funkcionáři diskriminováni a nesmějí dostávat zakázky od státu), jak ale v médiích přibývalo pikantních podrobností, začala žádat od Mikulčíkovu hlavu. Na to, aby žádala rovnou hlavu samotného Mikloše, odvahu nesebrala, nicméně i tak se poprvé dostala do křížku s lidmi z vlastní strany, když se postavila tandemu Dzurinda-Mikloš, který fakticky vládne straně už deset let. Člověku jí začíná být – stejně jako Nečase - až líto.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
