Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Neklid

Agónie Huga Cháveze

O co se teď hraje ve Venezuele

Madura jo, Cabella ne (Hugo Chávez a Raúl Castro) • Autor: Globe Media /  Reuters
Madura jo, Cabella ne (Hugo Chávez a Raúl Castro) • Autor: Globe Media / Reuters

Všechno nasvědčuje tomu, že Hugo Chávez zítra nesloží prezidentskou přísahu a Venezuela přestane být definitivně demokratickou zemí.

Poslední velký latinskoamerický caudillo možná stále ztěžka dýchá v Havaně (a nebo už také ne), 10. ledna ale musí podle své vlastní ústavy složit prezidentský slib, nebo musí být ve Venezuele vyhlášeny nové volby.

Vláda již potvrdila, že se legendární prezident k inauguraci nedostaví, volby ale podle všeho také nikdo vyhlásit nehodlá. Viceprezident Nicolás Maduro, na kterého Chávez ve svém posledním vystoupení ukázal prstem jako na svého nástupce, tvrdí, že milovaný Hugo je prezidentem i bez přísahy, a národní shromáždění, v jehož čele stojí další významný hráč Diosdado Cabello, už rozhodnutí odsouhlasilo.

Opozice postoj považuje za protiústavní. Situace je zamotaná, protože se hraje o hodně. Ve hře mají želízka oba zmínění muži a jejich mocenské kliky, kubánští bratři Castrové, Spojené státy, Čína, Rusko a zbytek Latinské Ameriky.

Především Cháveze mají v rukou kubánští lékaři. Pečení vaření u něj byli v posledních týdnech jak zmíněný nástupce Maduro, tak zmíněný mocný Cabello. (Opozice si marně stěžovala, že hlavní městem Venezuely se stala Havana).

Oba muži se příliš nemusí, představují dva různé proudy Chávezova hnutí a mají zásadně rozdílný vztah ke Kubě. Maduro je kovaný levicový ideolog a velký obdivovatel kubánského režimu, pro který je zase Chávezova ropa a všemožná další finanční pomoc pupeční šňůrou vedoucí k ekonomickému přežití.

Cabello je bývalý generál a Chávezův „soudruh“ z vojenské éry, který dnes zaštiťuje kliku zkorumpovaných lokálních byznysmanů a narkobaronů přisátých na režim.

Několik jeho vysoce postavených armádních stoupenců je na amerických seznamech obchodníků s drogami, vlastní zástupce v nejvyšších patrech antiamerického režimu je pro ně v takové situaci bez velkého přehánění otázkou přežití.

Hugo Chávez • Autor: Ilustrace Pavel Reisenauer, Ilustrace - Pavel Reisenauer
Hugo Chávez • Autor: Ilustrace Pavel Reisenauer, Ilustrace - Pavel Reisenauer

Cabello má zároveň mizerné vztahy s bratry Castrovými, kteří ho prý před pár lety dokázali poškodit v Chávezových očích a vystrnadit ho tak jako nebezpečného mafiána z nejužšího okruhu charizmatického populisty. To, že Chávez skutečně ukázal prstem na Madura jako na svého nástupce, to potvrzuje.

Kubánci, kteří mají Cháveze fyzicky v rukou, chtějí v čele státu pochopitelně Madura, pokud vy venezuelská ekonomická podpora ochabla, čelili by bří Castrové skutečně zásadní krizi.

Ve hře jsou Číňané, kteří Chávezovi napůjčovali několik desítek miliard dolarů a nechtějí o ně přijít. A také Rusové, kteří mají zase ve Venezuele rozjeté prodeje zbraní.

Venezuela jako narkostát

Spojené státy bez velkého sentimentu potřebují hladké dodávky ropy (Venezuela je jedním ze čtyř nejdůležitějších dodavatelů, zhruba na úrovni Mexika a v některých letech i Saúdské Arábie), zároveň ale musí myslet hodně doširoka.

Dnešní Latinské Americe zhruba od bolivijských Yungas na sever nelze porozumět bez toho, že do rovnice započítáte narkomafie, jejich peníze a vliv. Pokud by zvítězilo křídlo Diosdada Cabella, Venezuela se může proměnit v jeden obrovský narkostát s vlivem na celou oblast.

Aby na Cháveze mohl podle ústavy přímo navázat viceprezident Maduro, musel by Chávez včas (do inagurace) zemřít, nebo by někdo musel do zítřka najít odvahu prohlásit ho za „absolutně neschopného“. Ani jedno se však nestalo.

Zítra vyprší Chávezovo dosavadní volební období a potom by se jeho nástupcem podle ústavy měl stát předseda parlamentu Cabello, který ale musí vyhlásit volby, jež se budou konat do třiceti dnů.

Jako formální hlava státu by měl jistou výhodu, i tak by ale musel bojovat s pocitem, že se pokusil ještě dýchajícího Cháveze odstavit, což se může ošklivě nevyplatit.

Kromě toho je ve hře demokratická opozice, jež sice volby na podzim výrazně prohrála, v chaosu se ale může přihodit ledacos a ani jeden z Chávezových nástupců nemá ani zdaleka jeho charisma.

Nicméně v úterý v noci se Národní shromáždění dohodlo na tom, že poskytne Hugo Chávezovi “tolik času, kolik bude potřebovat,” aby se mohl vrátit z Kuby, složit prezidentskou přísahu a začít vládnout.

Dál nevidíme. Na zítřek svolala vláda k prezidentskému paláci masivní demonstrace na Chávezovu podporu, vše tedy nasvědčuje, že se chystá ignorovat ústavu, držet „nepřítomného“ Cháveze protiústavně u moci minimálně do doby, než se chávezovská křídla dokáží (i pod tlakem všech možných zainteresovaných stran) nějak dohodnout a nedat příležitost opozici. Radikální populista Chávez tak postupně zničil venezuelskou demokracii, i když poslední hřebík do její rakve zatlučou až jeho nástupci.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].