Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Kultura, Spisovatelé o knihách

Lodní deník I. - Jak přežít

Asociace spisovatelů krátí dlouhou chvíli v karanténě

Autor: Milan Jaroš
Autor: Milan Jaroš

Tahle věc. Tahle věc, na kterou nás nikdo nepřipravil. Je tu s námi chvíli a už se nám vkrádá do snů, ze kterých se budíme s křikem. Pro mnoho z nás je to v životě poprvé od chvíle, co nás z tábora vezli s rezavým hřebíkem v noze na úrazovou pohotovost v nejbližším okresním městě, kdy zažíváme pocit skutečného ohrožení. Poprvé se musíme nějak výrazněji omezovat.

Ať jste autor, autorka či civil, určitě se hodí být připravený na extrémní situace. Proto vám přinášíme několik tipů z Rukověti přežití speciálních jednotek britské armády SAS (Special Air Service). Možná jste také četli knihu Choice od Edith Eger, kde líčí své pohnuté osudy během druhé světové války a po ní. Mimo jiné píše, jak po měsících hladovění a těžké práce v koncentračním táboře dostali zásilku Červeného kříže – plechovku sardinek, kterou neměli čím otevřít. A tak s ní prostě chodili každý večer spát. Krutost a ironie té události mě pronásleduje i ve snu. Kdyby si nešťastní vězňové bývali přečetli Rukověť přežití SAS, věděli by, že plechovka se dá otevřít setrvalým třením o beton.

Únik z nebezpečí sice zpočátku vyžaduje extrémní fyzické úsilí, přežití je ale zejména duševním cvičením. Po počátečním vzrušení a návalu adrenalinu je k přežití potřeba velkého duševního odhodlání. To, co nás pohání, je základní instinkt, který lze nejlépe popsat jako vůli přežít. Tento pevný základ pyramidy přežití je tím, na čem stavíme a o který pečujeme. Čím jsme civilizovanější, tím víc se tento základní instinkt oslabuje. Znamená, že se bez ohledu na situaci nikdy nevzdáváme. Je posilující vědět, že neexistuje situace, kterou bychom nedokázali vyřešit, a že na zemi neexistuje místo, kde bychom nedokázali přežít. Pokud dodržíme základní principy, budeme připraveni a využijeme své vůle k přežití, nic nás nezastaví.

Můžete mít všechny znalosti i vybavení světa, ale bez vůle přežít ztvrdnete jako veka. Zvládnete to? Budete muset.

Další dvě úrovně vaší pyramidy přežití, bez kterých se neobejdete, jsou tedy znalosti a vybavení.

Pár těch základních faktů si teď osvěžíme:

Sada pro přežití (safety kit, u nás lépe známá pod zkratkou KPZ, tj. krabička poslední záchrany): to je krabička, bez které byste v podstatě neměli opouštět domov. Použijte nejlépe plechovku od tabáku. Obsahovat by měla následující položky: zápalky, svíčku, křesací kámen, lupu, jehly a nit, rybářský háček a vlasec, kompas, krystal vydávající světlo (beta light, v podstatě k nesehnání, lol, lze nahradit malou LED diodou), 60–90 cm drátu (na kladení ok, ale i další účely), skládací pila, lékárnička, nejméně dvě skalpelové čepele, fixační náplasti steri strip k fixaci ran, náplasti, kondom (výborný jako nádoba na vodu, pojme až 1 litr). Prostor mezi předměty vyplníme vatou, aby v krabičce nerachtaly, a nevydráždily tak medvěda nebo naši neurózu – vatu lze zužitkovat i při rozdělávání ohně.

Nůž je nejdůležitější prostředek přežití. Skutečný dobrodruh má nůž vždycky u sebe. Pamatujte: jste jen tak ostří, jak ostrý je váš nůž. Noste svůj nůž vždy nabroušený, aby byl stále připravený k použití. V přírodě ho nejlépe nabrousíte pískovcem, křemen a žula vám ale taky dobře poslouží. Nikdy se nožem netrefujte do kmenu stromů ani do země. Mějte ho vždy čistý, a pokud ho zrovna chvíli nehodláte používat, naolejovaný a uložený v pouzdře.

Sebevědomí je výsledkem dobrého výcviku a solidních znalostí. Ty musíte získat, než se dostanete do situace, kdy jde o život. Skutečnost, že čtete tenhle text, je dobrým indikátorem, že to nemůžete myslet vážně. Vaše chyba.

Fyzička je důležitá. Čím jste zdatnější, tím lépe se vám podaří přežít. Možná se budete muset obejít beze spánku, abyste se dostali na bezpečné místo, nebo dlouho jít nebezpečným prostředím. Nečekejte se zjištěním, jestli zvládnete nespat, do chvíle, než k tomu budete donuceni. Natrénujte si to předem!Bolest a horečka jsou varováním, upozorněním na zranění či onemocnění. Samy o sobě nejsou nebezpečné, jakkoli mohou být nepříjemné.

Bolest lze kontrolovat a překonat! Její biologickou funkcí je ochrana zraněné části těla před dalším používáním, ale toto varování lze ignorovat, pokud existuje riziko dalšího zranění či smrti. Je známo mnoho případů lidí s vícečetnými frakturami, kteří by zcela jistě zahynuli, kdyby prostě na místě čekali na pomoc, ale doplazili se do bezpečí z izolovaných oblastí na dlouhé vzdálenosti.

Voda Buďte obezřetní v případě zdroje vody, který není obklopen zelení, nebo se v jeho blízkosti nacházejí zvířecí kosti! Vodu můžete získat kondenzací; obalte zelenou větev stromu, případně celý strom nebo keř či i ořezanou vegetaci igelitovým sáčkem a po čase posbírejte vodu nashromážděnou na stěnách igelitu, nebo ji nechte stéct do připravené nádoby. Můžete si obalit kotníky hadry a projít se mokrou trávou, vodu pak z hadrů vyždímat a vypít. Budete možná pár kilometrů muset nachodit. Nikdy nepijte mořskou vodu ani moč! Obé ale lze požít po destilaci. Dobrým zdrojem vody jsou oči zvířat (ano, vysát).

Lidé Pro každou expedici je třeba vybrat lidi, kteří mají kompatibilní osobnosti, dobrou fyzičku, výcvik i zkušenosti. Někdy ale tuto možnost nemáte; občas se v krizové situaci ocitnete s neznámými lidmi, které byste si sami nevybrali. Ani kurva za milion, znáte to, že? Co je dobré vědět? Mimina sice vypadají křehce, ale ve skutečnosti jsou nesmírně odolná. Staří lidé jsou většinou duševně odolní a mohou mladším dodávat útěchu, musejí být ale udržováni v teple a pravidelně krmeni. Často se potvrzuje, že ženy zvládají nouzové situace mnohem lépe než muži a mnohem snáze dokážou přijmout odpovědnost za ostatní.

Potrava Na zemi je jen málo míst, kde by se nenacházela žádná vegetace. Téměř všude se dá něco najít – keře, liány, popínavky, kytky, trávu či lišejníky lze jíst a získat z nich živiny. Jen v Evropě se nachází přes 10 000 jedlých druhů divokých rostlin. Když si nejste jisti, vyzkoušejte je následovně. Prohlédněte je: neměly by být červivé ani slizké. Očichejte je: rozdrťte malou část rostliny. Pokud je cítit po hořkých mandlích či broskvích, zahoďte ji. Poté otestujte podráždění kůže: trochu šťávy z rostliny naneste na citlivou část pokožky. Pokud kůže oteče nebo se osype, rostlinu zahoďte. Poté můžete provést postupný test rty-jazyk-ústa. Položíte si malou část rostliny postupně nejdřív na rty, pak mezi tvář a čelist, na špičku jazyka, pod jazyk a nakonec rozžvýkejte. Pokud v jakékoli fázi pocítíte podráždění, brnění či pálení, rostlinu zahoďte. Pak můžete malou část rostliny spolknout. Počkejte pět hodin, aniž byste konzumovali cokoliv dalšího. Pokud se nic nestane, lze rostlinu bezpečně jíst.

Určitě vás ve škole neučili, jak si poradit s chobotnicí. Chytíte ji na háček s návnadou; když chobotnice zabere, rychle vytáhněte. Nejlepší způsob, jak obezdušit chobotnici, je obrátit ji naruby. Vsuňte ruku do masité hlavy, chyťte vnitřnosti a prudce vytáhněte. Nejdřív to ale zkoušejte na malé chobotnici! Než to dokážete jako profík, chvíli to potrvá. Proto do té doby můžete chobotnici tradičním způsobem bodnout mezi oči nebo s ní mignout o kámen. Není zač.

Pro ty, kdo se zdráhají jíst chobotnici, jsou tu ještě larvy a brouci. Jsou bohatí na živiny a snadno se loví.

Příště si povíme, jak si vyrobit šípy a pasti, sestrojit vor a provést tracheotomii v přírodě.

Blog pro ukrácení dlouhé chvíle v karanténě vychází ve spolupráci s Asociací spisovatelů, jejíž členové a členky zdarma přispívají krátkým zamyšlením či úryvkem nepublikovaného díla.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].