Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Kultura

Animovat jako když Lars von Trier točí

České snímky Dcera a Pouštět draka uspěly na filmovém festivalu v Annecy

Dcera • Autor: kviff.com
Dcera • Autor: kviff.com

Česká animace o víkendu výrazně uspěla na festivalu ve francouzském Annecy. Absolventský snímek Dcera studentky animace na FAMU Darii Kascheevy získal hlavní cenu v soutěži studentských filmů. U krátkého loutkového filmu zaujalo téma (ne)možnosti porozumění mezi otcem a dcerou - a také animační technika, která mění to, co si představíme pod loutkovým filmem. Táž porota pak ocenila jako nejlepší dětský film poetický snímek Pouštět draka Martina Smatany, také absolventa katedry animace FAMU. Měl premiéru začátkem roku na festivalu v Berlíně a pojednává o vyrovnávání se malého chlapce se smrtí milovaného dědy.

Dcera je ukázkou, jak silně je možné vyprávět na malé ploše zhruba dvanácti minut. Z melancholického a rozjitřeného pojetí je cítit osobní investice a zkušenost, o níž Kascheeva v souvislosti s filmem otevřeně mluví. Beze slov vyprávěný příběh o vztahu otce a dcery, o nevyřčených emocích i tužbách a míjení, začíná v krajním momentu na nemocničním pokoji, ale záhy se rozlétne do vzpomínek – jako pták, jenž funguje jako spouštěč i jako metafora Kascheeva přitom dává prostor oběma stranám, které k sobě nikdy nedokázaly najít cestu, často bez zlého úmyslu.

Dojemný příběh, jenž tak pojednává rovněž o ochotě pochopit druhého, ožívá díky způsobu animace, který Kascheeva, jež dříve studovala zvuk v Moskvě a pracovala na moskevském divadle, zvolila. U loutkové animace jednak netypicky překreslovala výrazy očí loutek, aby mohla vyjádřit jejich emoce a často nenápadné vnitřní posuny. Jedno mrknutí oka nebo pohled stranou v sobě nesou obrovskou citovou informaci i skryté drama.

Zároveň se inspirovala z paradokumentární, realistické větve hrané kinematografie – sama cituje dánské hnutí Dogma 95. Napodobila pohyb ruční kamery tak, že se snímek přibližuje filmům hraným. Snímá hektický pohyb, sleduje postavy v nezvyklých úhlech, těsně nalepená na jejich „těla“ vytváří například hmatatelný pocit úzkosti.

Dcera je jedním ze tří snímků koprodukčního projektu Trojhlas, který je výsledkem spojení tří loutkových studentských prací, jež vznikaly souběžně na třech českých uměleckých školách - FAMU, UMPRUM a Západočeské univerzitě v Plzni. Kromě Dcery je v pásmu snímek Noctuelle Martina Petrlíčka, loutková hororová noční můra o výrobci motýlů, kteří roznášejí lidem sny, a film Betonová džungle Marie Urbánkové o dětské představivosti, která promění obyčejné zvuky z paneláku ve fantastický svět. V českých kinech bude Trojhlas uveden na podzim.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].