Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Komentáře

Vývoz obilí z Ukrajiny: Putin potřebuje Turecko a Erdogan toho využil

Role Ankary bude nezastupitelná i při vyjednávání nové obchodní dohody

Erdogan a Putin, Soči 2021 • Autor: Profimedia
Erdogan a Putin, Soči 2021 • Autor: Profimedia

Rusko pocítilo v Černém moři svou slabost. V sobotu se stáhlo z dohody, která umožňovala vývoz obilí a dalších plodin z ukrajinských přístavů do světa. Po čtyřech dnech udělalo veřejnou otočku a k plnění dohody se vrací. Zásadně k tomu přispěl tlak Turecka, které tak potvrdilo svou rostoucí moc v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Ruský pokus o vydírání nevyšel kvůli odvážnému rozhodnutí Turecka a OSN, které v pondělí a úterý odsouhlasily s plavbou dvaceti lodí s potravinami z ukrajinských přístavů bez ohledu na ruské hrozby, že nemůže jejich bezpečí garantovat. Putin na lodi plující koridorem nezaútočil. Přesné příčiny zná jen on – ale roli v jeho kalkulu jistě sehrálo i to, že by zásadně ohrozil vztahy s Tureckem, na nichž je značně závislý.

Turecko se zatím nepřidalo k západním sankcím proti Rusku a během letoška vzájemný obchod obou zemí prudce vzrostl. Ankara je nyní třetím největším obchodním partnerem Ruska; loni bylo až na jedenáctém místě. V Istanbulu, kam stále létají letecké linky z Moskvy, našli domov Rusové odmítající válku, u anatolských břehů zároveň kotví jachty ruských milionářů, které jejich majitelé z obav před sankcemi přemístili z evropských přístavů. Turecko si je přitom vědomo tenké linie mezi tím, že se k sankcím nepřidá, a aktivní pomocí s jejich obcházením - a zatím ji podle všeho nepřekročilo.

Zároveň vzrostla zmíněná ruská závislost na dobrých vztazích s tureckým vladařem Recepem Erdoganem. Vladimir Putin potřebuje tureckou obchodní bránu do světa kvůli dovozu potřebného zboží. Potřebuje také turecké zákazníky kupující zemní plyn poté, co odpadly evropské trhy. Erdogan nyní tuto svou moc využil, protože uchování námořní dohody - zprostředkované v červenci jím a OSN zprostředkované - je i v jeho zájmu.

Potraviny totiž v Turecku meziročně skoro dvakrát zdražily a případný krach dohody by ceny dál šponoval vzhůru. Velká část ukrajinské sklizně končila právě v Turecku, kde je chléb základem stravy, zvláště chudších vrstev. Zemi přitom v příštím roce čekají prezidentské i parlamentní volby a ekonomická krize je nejslabším místem Erdogana a vládnoucí aliance jeho neoislamistů a nacionalistů.

Úleva pro ukrajinské farmáře a obyvatele chudých zemí, kterým kvůli vysokým cenám potravin hrozí hladovění, je však jen dočasná. Dohoda platí do půlky listopadu, pak bude třeba nově jednat o jejím prodloužení. A role Turecka - garanta svobodné plavby Černým mořem - bude opět nezastupitelná.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].