Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Komentáře

Tahle země je opravdu ohrožena

Co ukazují nové informace o podezřelé zakázce na covid testy pro děti do škol

Jarní vlna; ilustrační foto • Autor: Shutterstock
Jarní vlna; ilustrační foto • Autor: Shutterstock

Bylo úterý 16. února, půl osmé večer. Na počítačových obrazovkách vedení dvou českých tajných služeb – BIS a rozvědky (ÚZSI) - se objevil mail z ministerstva vnitra se seznamem devíti firem. Šlo o uchazeče o zakázku na dodávky covid testů pro školáky. S žádostí, jestli by tajné služby uchazeče neprověřily. Zjištěné informace měly dodat ministerstvu druhý den do dvou hodin odpoledne.

Tiskoví mluvčí obou tajných služeb tuto informaci nijak nekomentují, někdejší šéf rozvědky Karel Randák k zadání dodává: „Dají se projít jen databáze služeb a otevřené zdroje, jestli v nich něco není, jinak se nedá v tak krátkém času nic zjistit.“ Podle informací Respektu tajné služby našly za ten krátký čas proti většině uchazečů výhrady, ale výběr byl nastavený tak špatně, že vyjádření zpravodajců nakonec nehrálo žádnou roli.

Když se v první půli února na vládě začal probírat možný návrat dětí do škol, kabinet se shodl, že to nepůjde bez pravidelného testování - ale v tu dobu neměl prokazatelně jasno, jaké testy použít a kde je koupit. Přesto ministři začali debatovat o možnosti, že by se děti začaly vracet do škol od 1. března. Předběžně se o tom dohodli 8. února a tehdy se také začalo debatovat o testech. Podle informací z Respektu se vláda řídila doporučením ministra zdravotnictví Jana Blatného, jehož rezort měl vybrat jako vhodný typ antigenního testu tzv. plytkým výtěrem z nosu.

Ten dodávalo několik světových firem. Pokud chtěla vláda pustit děti do škol skutečně od začátku března, měla na výběr testu, výrobce, dodavatele a dodání první várky testů všehovšudy dvacet dnů. Je tedy velkou chybou, že se tím nezačala zabývat už na podzim – bylo jasné, že se děti musí jednou do školy vrátit a jejich testování doporučovali všichni experti.

Nikdo přesně neví, proč do výběrového řízení, které mělo původně uspořádat ministerstvo zdravotnictví s ministerstvem školství, vstoupilo ministerstvo vnitra - otázky nekomentují po zaslaných sms ani premiér Babiš, ani jeho zástupce Hamáček. Na vládě to ministr vnitra údajně zdůvodnil slovy, že jeho rezort má skrze svůj krizový štáb s výběrovými řízeními ve stavu nouze největší zkušenost. To může být pravda, ale v tomto případě pak není jasné, jak své zkušenosti zhodnotilo. Vnitro vybíralo z firem doporučených výhradně ministerstvem zdravotnictví a soutěž rozhodovali společně ještě s ministerstvem školství.

Onoho 16. února poslal podle informací Respektu úředník ministerstva zdravotnictví Jan Wolf (jak o tom informovaly už servery Seznam a iRozhlas) návrh devíti tuzemských distributorských firem a tří výrobců. Jedna firma nabízela dovoz korejského testu společnosti SD Biosensor, jedna německé Abbott Rapid Diagnostic Jena a dalších sedm čínské testy firmy Lepu Medical Technology.

Situace byla velmi nepřehledná, ne všechny tuzemské firmy měly mít povolení úřadů dovážet medicínské produkty. Většina firem byla každopádně pro výběrovou komisi i úředníky ministerstev docela  neznámá. A tak se ještě ten den vnitro obrátilo na bezpečnostní složky s upozorněním, že vláda preferuje čínské testy a komise čtyři firmy – které z těch devíti, to nevíme.

BIS a ÚZSI pak podle informací Respektu našly u všech čtyř podezření, že byly prověřovány v souvislosti s podezřením na to, že se pohybují v prostoru praní špinavých peněz nebo měly kontakty na prověřované osoby. Šlo ale o neprokázané aktivity, přesně řečeno o indicie, které nemohly sloužit k férovému vyloučení někoho ze soutěže.

BIS i ÚZSI podle informací ze tři důvěryhodných zdrojů odpověděly velmi obecně, že státní zakázky by neměly získávat firmy podezřelé z napojení na daňové ráje, firmy  s neprůhlednými majiteli či napojením na stíhané osoby. Dva dny na to byl vyhlášen vítěz. Tedy společnost Tardigrad International Consulting, jejíž vznik byl nejasný, ale společnost v Česku podnikala: Monika Jirovcová, která ji zastupovala, předtím fungovala v jiných normálně fungujících firmách. Tardigrad byl také údajně v posledním roce vybrán některými zdravotnickými institucemi jako dodavatel zboží a zakázky splnil.

Byl pátek 19.2. V ten den upozornila podle informací tohoto týdeníku  ministryně financí Alena Schillerová premiéra Andreje Babiše, že dostala zprávu od jí podřízeného Finančně analytického úřadu, který se zabývá bojem proti praní špinavých peněz, že Tardigrad i Jirovcová byli v poměrně nedávné minulosti šetřeni kvůli indiciím o praní špinavých peněz. Nikdo ale nebyl obviněn. Babiš se vzápětí veřejně nechal slyšet, že soutěž bude muset být zrušena. Pak se konala vláda, na níž se premiér pohádal s vicepremiérem, ale nakonec se dohodli, že zakázku nezruší – bylo to 22. února a vláda pořád počítala, že by se školy mohly v březnu otevřít, takže testy byly zapotřebí.

Shrnuto: Vláda trestuhodně zameškala výběr dodavatele testů do škol už loni, což by jí umožnilo uspořádat průhledný výběr. Ten současný proběhl chaoticky, neprověřil uchazeče, dodnes není jisté, kdo opravdu za firmou Tardigrad stojí, nevíme ani, proč byly vybrány čínské testy. Dodávka stojí stát dvě stě padesát milionů korun. Navíc se zhoršila situace, školy se otevírat nebudou a v neděli dovezené testy půjdou na sklad.

Představa, že vláda jedná podobně „prozíravě“ v mnohem důležitějších rozhodnutích při boji proti covidu nebo třeba ve strategické zakázce na Dukovany, je poměrně varující. Tahle země je opravdu ohrožena.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].