Proč odchází Jan Švejdar, kdo ho nahradí a co to vypovídá o nové vládě
 
Policie
Bývalý ministr vnitra Jan Hamáček a bývalý policejní prezident Jan Švejdar • Autor: ČTK, Krumphanzl Michal

Policejní prezident Jan Švejdar má covid, tak nemůže příliš komunikovat o svém překvapivém odchodu od policie. Nový ministr vnitra Vít Rakušan sice covid nemá, ale sdělil, že se už k odchodu policejního prezidenta nebude vyjadřovat. Přitom jde o změnu, která v minulosti téměř vždy rozkývala vládu. Post policejního prezidenta je prestižní místo. Šéf policie nemá žádné formální nástroje, jak zasahovat do konkrétní práce policistů včetně vyšetřování zločinů - jeho osobnost má pouze nepřímý, ale silný dopad na to, jak funguje v zemi spravedlnost.

Jan Švejdar nebyl jako policejní prezident moc vidět. Půlku jeho bytí v čele policie zabralo řízení policie v pandemii, kdy karantény a izolace a omezené možnosti kontaktů do velké míry zmrazily jakýkoli pokus o změnu policie k lepšímu. Jan Švejdar patřil k „uniformám“, ze začátku se ne zcela orientoval v systému kriminální práce a spolupráce se státními zástupci. Nemá vizionářský přesah, ale způsob jeho vedení policie byl efektivní a férový. A dokázal policii držet od dosahu politiků.

Reklama
Reklama

Některá média při jeho nástupu spekulovala, že je mužem Andreje Babiše a zamete vyšetřování kolem Agrofertu i premiéra. Tohle Švejdara docela uráželo, politika jako taková ho moc nezajímala a neuměl si představit, že by rozkázal svým podřízeným něco, co podle jeho názoru není čestné. Kvůli tomu byl v rozporu s ministrem vnitra Janem Hamáčkem. Nejenže si nerozuměli, ale Švejdarovi evidentně vadilo jeho politikaření; možnost, že se nějaké informace z policie dají vyměnit za nějaký politický bonus. Že vnitro je ministrovým nástrojem k posílení moci.

Jan Švejdar byl podle mnoha lidí z jeho okolí docela nespokojený z role, již mu přisoudil ministr Hamáček, kterého policie přestala zajímat. Jan Švejdar neměl problémy, ale ani možnosti něco měnit. Je tu samozřejmě otázka, co by uměl změnit, ale to už nám neukáže. Prosincová schůzka Jana Švejdara s tehdy nastávajícím ministrem vnitra Vítem Rakušanem policejního prezidenta přesvědčila, že ani teď to nebude takové, jak by si to představoval.

Jan Hamáček TK
Ministr vnitra Jan Hamáček a první náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek • Autor: ČTK

Kamenem úrazu bylo podle informací Respektu deset tisíc nenaočkovaných policistů. Čtvrtina sboru. Nenaočkovaní muži a ženy, kteří kromě jiného mají hlídat dodržování předpisů a zákonů během pandemie, se zásluhou oněch předpisů do jisté míry vyřadili z možnosti „pomáhat a chránit“. To se podle našich informací nelíbilo Vítu Rakušanovi, Švejdar měl zase tendenci sbor chránit. Nedohodli se - a Švejdar na jaře skončí.

S tím přichází to rizikovější. Kdo ho nahradí? Policejní prezident je kromě jiného opravdu personou, která musí umět odstínit policii od politického vlivu. V minulosti přinášely spory o jmenování policejního prezidenta málem pády vlády. Často se uvažovalo, k jaké politické straně má kandidát blízko, jaká je jeho loajalita či poslušnost - a vládní strany různě vyhrožovaly odchodem z kabinetu, když bude jmenován někdo, kdo se jim nelíbil. Čas se posunul, politici už vědí, že prosadit své zájmy v policii není tak jednoduché. Že je to pod drobnohledem veřejnosti – ostatně nedokázal to ani Andrej Babiš.

Jako nástupce Jana Švejdara přichází do úvahy hlavně jeho náměstek Martin Vondrášek. Generál, který zažil tři policejní prezidenty, zná policii opravdu jako staré boty. Autor tohoto textu vzpomíná, jak mu při psaní jednoho textu, který se mohl týkat provinění konkrétních policistů, vyšel Martin Vondrášek neobyčejně vstříc nezakrýváním potřebných informací. Na post policejního prezidenta bude vypsáno výběrové řízení – kdyby se přihlásil, měl by velkou šanci.

Martin Vondrášek má však také problémy. V roce 2016 přikryl tzv. policejní reformu svého šéfa Tomáše Tuhého a ministra vnitra Milana Chovance, která vedla k likvidaci ÚOOZ. O Robertu Šlachtovi a jeho ÚOOZ si můžeme myslet cokoli, ale fakt je, že reforma přišla ze dne na den, bez přípravy, bez rozumného zdůvodnění. A s odstupem pěti let můžeme konstatovat, že žádnou viditelnou změnu práce policie – natož zlepšení - nepřinesla. Vondrášek se tedy podílel na něčem, co se v policii nedělá; na sociální demokracií politicky řízené manipulaci sboru.

Policejní prezident Tomáš Tuhý na tiskové konferenci k reorganizaci policie, červen, 2016
Policejní prezident Tomáš Tuhý • Autor: Milan Jaroš

Druhým problémem je jeho podíl na tvrdém přístupu policie k demonstrantům, kteří v roce 2016 přišli připomenout čínskému prezidentu Si Ting Pchingovi pozvanému Milošem Zemanem, že jeho země nedodržuje lidská práva a okupuje Tibet. Už i Ústavní soud konstatoval a pražský městský soud definitivně stvrdil, že minimálně část tehdejších policejních manévrů byla za hranou a odporovala zákonným mantinelům policejních operací.

Vít Rakušan tak „nešťastnou schůzkou s Janem Švejdarem“ - jak ji sám nazývá - zadělal na problém sobě i vládě. V médiích, která nejsou vládě nakloněna, se začíná poukazovat na údajné propojení Martina Vondráška s ODS. Jistě, dobře se zná se svým bývalým šéfem Martinem Červíčkem, který po odchodu z postu policejního prezidenta zamířil do politiky a dnes je celkem významným členem ODS. Ale to není až tak podstatné.

Podobné úvahy a spekulace se budou ozývat při každém budoucím kandidátovi. Jednoduše proto, že Jan Švejdar odchází prakticky okamžitě po nástupu nové vlády, dva roky předtím, než mu uplynul zákonný pětiletý mandát. Tak rychlá výměna bude vzbuzovat podezření na temné politické pozadí, na pokus dosadit na vlivný post svého člověka. Protože policejní prezident může (jak ukázal třeba zmíněný Tomáš Tuhý) změnami a reorganizacemi nějak policii manipulovat. Řečeno s nadsázkou, když nebude fungovat policie a nebude řádně vyšetřovat zločiny, nebudou mít co dělat ani státní zástupci, ani soudci, protože jim nikdo nepošle žádný vyšetřený případ k posouzení.

Policejního prezidenta navrhuje ministr vnitra a schvaluje vláda. Současnému kabinetu Petra Fialy mohou kvůli debatě o policejním šéfovi hrozit vnitřní spory, stejně tak bude postavena před pozorný, možná ne zcela objektivní soud opozice i veřejnosti. Bude těžké přesvědčit je, že volba policejního prezidenta není motivována mocensky a v zájmu některé strany z vládní pětikoalice. Pokud se to kabinetu Petra Fialy podaří, bude to úspěch.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jaroslav Spurný

redaktor

spurny.jpg
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 2985

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte