Proč jde predátor Weinstein do vězení na 23 let

Po verdiktu vinen ve dvou bodech obžaloby, který vynesla dvanáctičlenná porota koncem února, nyní padl v kauze Harveyho Weinsteina z úst soudce newyorského soudu Jamese A. Burka velmi tvrdý trest. Rozhodnutí poroty vyvolalo minimálně překvapení, trest však způsobil ještě silnější emoce: třiadvacet let, na které Burke poslal Weinsteina do vězení, znamená pro sedmašedesátiletého muže s podlomeným zdravím de facto doživotní pobyt za mřížemi. A tento jeho osud může dál zkomplikovat obvinění ze dvou znásilnění, z nichž se má zodpovídat před soudem v LA a za něž mu hrozí 28 let vězení.

Je tedy více než na místě rozebrat trest a argumenty, jimiž Burke rozhodnutí zdůvodnil. Výše trestu je jednak ovlivněna specifiky amerického soudního systému, a to jak konkrétní podobou trestního zákoníku, který některé typy sexuálního násilí trestá velmi přísně, tak zvykem tresty sčítat. Díky tomu pak padají absurdní tresty, které si žádný smrtelník nemůže odsedět - třeba 175 let pro bývalého lékaře amerického gymnastického týmu Larryho Nassara za zneužití stovek dívek).

Weinsteinovi hrozilo za dva trestné činy, z jejichž spáchání byl uznán vinným, od pěti do devětadvaceti let. Obhajoba žádala pětiletý trest zejména s ohledem na klientovo zdraví -rozsudek si vyslechl z invalidního vozíku a několik hodin po rozsudku byl převezen do nemocnice s bolestí na hrudi. Soudce ale žádost nevyslyšel a držel se v horní části spektra, které mu zákon nabízí.

Celé vysvětlení rozsudku není k dispozici, nicméně zdá se, že vzal v úvahu argumenty žalobců, kteří v dokumentu zaslaném před vynesením rozsudku (podobný předložila i obhajoba) zasazují skutky, za něž stál Weinstein před soudem, do širšího kontextu a předkládají celkové výsledky dvouletého vyšetřování případu.

Mezi nimi třeba doklady o bezpečnostní firmě zaměstnávající bývalé agenty tajných služeb, již si Weinstein najal na vyšetřování, zastrašování a veřejnou diskreditaci lidí, kteří se chystali promluvit o jeho chování. Nebo svědectví řady bývalých zaměstnanců a spolupracovníků, kteří popsali, jakým způsobem jejich bývalý nadřízený a kolega léta tutlal svoje chování, jak je instruoval, aby o něm lhali, a jak se vychloubal, že dokáže zařídit i něčí vraždu.

Další bývalí kolegové pak Weinsteinovo chování v práci dokreslili příběhy o ponižování,  šikaně i fyzických atacích, které k lidem směřoval (několikrát napadl i svého bratra a byznys partnera Boba). Popisovali jej jako sociopatického manipulátora s nulovou empatií a soucitem. Násilím vyhrožoval také svým obětem – Jessice Mann, za jejíž znásilnění jde do vězení, tvrdil, že na jejího otce pošle muže s baseballovými pálkami a že už tak vyřešil řadu svých jiných „problémů“. Detailně žalobci zdokumentovali i výpovědi řady dalších žen, které měl Harvey Weinstein znásilnit, sexuálně napadnout či obtěžovat, a to v rozmezí bezmála čtyřiceti let.

Celkem tak upozornili na dalších 36 obvinění z nezákonného jednání, za která sice nestál před soudem, ale podle obžaloby to dokreslovalo jeho desítky let trvající „zneužívání jiných lidí, a to sexuální i jiné povahy“ a ukazovalo „naprostý nedostatek lítosti nad škodami, které napáchal“.  Weinstein se totiž za své chování nikdy neomluvil.

Tento úhel pohledu soudce Burke zjevně vzal na vědomí, když prohlásil, že sedmašedesátiletý Weinstein sice stojí poprvé před soudem, ale nikoli za první trestný čin, který spáchal. Tvrdý trest tak nepadl za dva izolované činy, kterými obžalovaný vystoupil z mantinelů jinak řádného života, ale za to, že posuzované incidenty zapadaly do dlouhodobého modu operandi, jímž bylo promyšlené, vykalkulované a organizované predátorské chování.

Předpokládat, že se nyní bude „každé znásilnění“ trestat dvaceti lety vězení, tedy opomíjí širší souvislosti Weinsteinova případu. A nedává smysl ani s přihlédnutím k obvyklé soudní praxi - soudy vždy posuzují individuální okolnosti případu. Trest je extrémní, protože Weinsteinův případ je všemi svými okolnostmi extrémní.

Ale když pečlivěji zapátráme v tuzemských soudních případech, rozsudek se nemusí zdát až tak výjimečný ani při pohledu z Česka. Typově, byť ne rozsahem podobný případ představuje kauza lékaře Jaroslava Bartáka: trýznil svoje podřízené, vydíral, vyhrožoval zabitím, zneužíval svého vlivu a konexí – a celkem jedenáct žen pak sexuálně napadl. Za to si odpykává dvacetiletý trest.