Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Komentáře

Otevřeme knihkupectví a zrušme DPH na knihy

Při pohledu na počínání ministerstva kultury se nezdá, že by se stát snažil pomoci knižnímu trhu

Ilustrační foto • Autor: Matěj Stránský
Ilustrační foto • Autor: Matěj Stránský

Zatímco se ministryně financí Alena Schillerová fotí před kadeřnictvím s čerstvým účesem, i když úpravny vlasů se smí otevřít až 25. května, knihkupectví zůstávají minimálně do příštího pondělí dál zavřená a nikdo z vlády si před nimi snímky s nově nakoupenými tituly nepořizuje. I při zapojení selského rozumu je přitom zřejmé, že jde o naprosto nesmyslné nařízení: pokud se smí na ulici prodávat jídlo a nápoje z okének zavřených provozoven, proč se stejná metoda nedá použít na knihkupectví? Zvlášť když tu na rozdíl od hospod nehrozí, že si po nákupu lidé hromadně stoupnou před obchod a budou si společně bez roušek číst.

V kamenných obchodech se jindy prodává až 80 procent všech vydaných knížek. Předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů Martin Vopěnka tak na Aktuálně.cz odhadl ztráty způsobené nucenou karanténou na nejméně 2,5 miliardy (celkový objem knižního trhu loni dosáhl sumy 8,3 miliardy). Po státu, který nakladatelům a knihkupcům svým nařízením ztrátu způsobil, tak žádá Vopěnka miliardovou záchrannou investici.

Ministerstvo kultury na oplátku celému literárnímu sektoru nabídlo 20 milionů korun. Tedy stejnou částku, kterou loni dostal jihočeský Chýnov na výstavbu nové sportovní haly. Ve svém - již takřka legendárním - prvním „záchranném balíčku“ je navíc úřad Lubomíra Zaorálka nevyčlenil na okamžité pokrytí vynulovaných tržeb. Nakladatelé z ministerských propozic rychle zjistili, že se o 20 milionů mají utkat v klasickém grantovém řízení: do něj musí co nejrychleji přihlásit chystané tituly, na jejichž výrobu jim pak stát přispěje.

Pokud znovu použijeme selský rozum, je zjevné, že státní instituce, která má pečovat o kultivaci zdejšího kulturního provozu, dělá touto výzvou pravý opak. Nakladatele totiž nutí k přípravě ukvapeně vymyšlených knih, které se dají v šibeničním čase vrhnout do výroby, a navíc budou tak atraktivní, že jim úředníci ze slíbené sumy pošlou co nejvíc peněz. Ona životodárná injekce od ministerstva kultury se v tomto světle jeví spíš jako špatně držící náplast, jíž se někdo snaží nahradit chybějící vakcínu.

Nařízení o zavřených knihkupectvích by sice mělo od příštího týdne podle plánů vlády konečně zmizet. Způsobené škody ale jen tak nezmizí a při pohledu na dosavadní logiku ministerstva kultury se ani nezdá, že by se o to vůbec za stát někdo snažil. Zbývá ale jedna úplně jednoduchá možnost, která by okamžitě mohla pomoci vrátit celý knižní sektor do normálu. Zrušit, nebo alespoň snížit na polovinu DPH na knihy.

Se současnými 10 procenty patříme v Evropě ke státům, které se snaží na literatuře vydělávat nejvíc. To platí bez ohledu na současné podmínky. V případě nynější krize se navíc nabízí sáhnout po selském rozumu ještě jednou: stát by se neměl aspoň přiživovat na tom mále, co dnes nakladatelům a knihkupcům kvůli jeho nařízením zbývá. Demokracie se přece pozná i podle toho, že stát je solidární se svými občany. Kolik knih jen o tom vyšlo?

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].