Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Komentáře, Politika

Nečas lhal, soudkyně nadržovala jeho ženě a Zeman nezná ústavu

Justice se stává nedůvěryhodnější a nevyzpytatelnější

Autor: ČTK
Autor: ČTK

Očekávané se stalo skutkem. Městský soud vzal citlivý a sledovaný případ „zneužití Vojenského zpravodajství milenkou premiéra k diskreditaci jeho manželky“ soudkyni Heleně Králové. Podle názoru pražského městského soudu vynesla už dvakrát osvobozující rozsudek, aniž dbala faktů a důkazů. Jak říká, Králová vykládala nepochopitelně všechny důkazy ve prospěch žalovaných - tedy dvou bývalých šéfů tajné služby, důstojníka této služby a Jany Nečasové.

Aniž chceme předvídat vinu, nebo nevinu žalovaných v tomto případě, z důkazů jednoznačně vyplývá, že zpravodajská služba dělala, co neměla v popisu práce, a k tomu na podnět úřednice, která neměla k úkolování tajné služby žádné kompetence. To je velmi vážná zpráva o stavu této společnosti. Ledabylost a profesní nekompetence, s níž se Helena Králová procesu zmocnila, pak docela zesměšnila současnou justici. Není v úmyslu tohoto blogu vynášet verdikt nad žalovanými, ale pokud by měla spravedlnost přistupovat nadále k procesu, jako to udělala soudkyně Králová, bude úplně z jistého pohledu jedno, co udělá tajná služba příště, protože už nebudeme mít žádnou obranu.

Vyšší soud Králové vyčetl, že si neporadila se zásadním rozporem ve výpovědi Petra Nečase. Ten v půli června 2013, ještě coby premiér veřejně oznámil, že o sledování své ženy nevěděl. Před soudem ovšem tvrdil, že tajná služba jednala na jeho příkaz. No pokud ano, pomohl tajné službě porušit zákon, protože Vojenské zpravodajství bylo nasazeno bez patřičného a nutného schvalujícího podpisu ministra obrany a o akci se nevedl žádný spis. Nečas možná lhal a možná se při tom taky přiznal k trestnému činu. To ať posoudí žalobci a soudy, ale v každém případě expremiér zesměšňuje kompetence státu a politiků a aktivity tajné služby.

A do toho všeho oznámil prezident Miloš Zeman, že uvažuje podnět ke kárné žalobě na soudce, kteří zprostili viny Davida Ratha a jeho komplice. Ano, tento verdikt vrchního soudu je hodně pochybný, postavil zrušení rozsudku na údajně nezákonně nařízených odposleších Ratha a na nespolehlivosti svědka, který s podezřením na korupci hejtmana přišel. A to poté, co byly odposlechy i svědkova výpověď uznány řadou soudů předtím jako zákonné.

Jistě, Zemanovi se to nemusí líbit, zákon mu dokonce umožňuje podat kárné oznámení na soudce, pokud se zdá, že onen soudce porušuje zásady spravedlnosti. Nicméně Zeman tvrdí, že mu podání kárného podnětu umožňuje Ústava - a ty, kteří jeho záměr kritizují, nazývá blbečky, kteří ji neznají. Ústavu ovšem nezná prezident, tam není o jeho právu podávat podněty ke kárnému řízení ani slovo; to mu umožňuje jiný, obyčejný zákon. Prezident tak zesměšňuje sebe i spravedlnost.

V posledních týdnech jsme slyšeli řadu soudních verdiktů, které například osvobozují persony, jež byly předtím odsouzeny nižšími soudy k vysokým trestům. Justice se stala nedůvěryhodnější a nevyzpytatelnější - a příspívají k tomu i výše zmíněné kroky. Občané tak přestanou brát spravedlnost vážně a začnou ji suplovat vlastní představou práva. To nedopadlo dobře nikdy a nikde.

Doufejme, že další kolo procesu s Janou Nečasovou, zpravodajskými generály a také s Davidem Rathem přinese konečně spravedlivý proces.  A hlavně že to bude krok k vymahatelnosti práva.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].