Modlitba pro Martu a rozsudek pro Zemana

Před sedmadvaceti měsíci se rozhodla zhruba čtyřicítka lidí dát prezidentu Zemanovi najevo nespokojenost s tím, jak vykonává svou funkci, i s tím, že se rozhodl znovu kandidovat. Miloš Zeman pořádal to odpoledne na lipenském náměstí předvolební mítink. Ještě než vystoupil – na pódiu mluvil zrovna starosta Lipníku – rozezněla se z jednoho okna píseň Modlitba pro Martu a demonstranti poklidně a s krátkým pískotem zvedli červené karty; z dálky, mimo dav lidí, kteří přišli na prezidentův mítink.

Vzápětí zasáhla policie. Píseň měla podle policie narušit ohlášené prezidentské shromáždění. Policisté zadrželi Jaroslava Hensla, který píseň pouštěl, a na kamery si natáčeli demonstranty - a to i po skončení protestu přes okno kavárny, kam si šla desítka z demonstrantů sednout. Prezident si pak řekl své: demonstranty označil za křiklouny, později v médiích puštěnou píseň za řvoucí kakofonii, při níž mítink nemohl pokračovat, a pochválil policii za zásah.

Ve středu rozhodl pravomocně soud ústy soudkyně Ivanky Havlíkové, že policie zasáhla proti Jaroslavu Henslovi neoprávněně. Podle soudu byly Modlitba pro Martu i chování demonstrantů v míře, které dovoluje právo na svobodu projevu, policie navíc zasáhla v okamžiku, kdy pětiminutový protest končil. Operace černě oděných a neoznačených policistů byla naprosto zbytečná, hudba nijak nenarušila mítink a v žádném případě nebyla řvoucí kakofonií.

Jde o velmi významný verdikt, který na margo prezidenta, jeho ochranky a příliš horlivé policie jasně řekl, že lidé mají právo proti hlavě protestovat i na jeho mítincích, pokud má jejich nesouhlas slušný a nenásilný rámec. Stejně jako předtím ombudsmanka Anna Šabatová, i soud „pokáral“ policii za nadbytečnou ochranu prezidentského shromáždění i neoprávněné natáčení demonstrantů na kamery.

Verdikt patří k těm zlomovým, které ukazují, že demokratickými hodnotami nedokáže otřást ani prezident za zády s policisty ochotnými sloužit moci bez ohledu na zákon či povinnost chránit občany této země. Zvukaře Jaroslava Hensla, který píseň na shromáždění pustil, stálo hodně osobního i právního úsilí, aby svá práva uhájil, ale jak vidět, jde to a vyplatí se to. Jde právně, veřejně a se ctí prokázat, že prezident jen tak nemůže říkat něco, co se nestalo, a přitom posílat lidi nespravedlivě do rukou policie.

Dobrá zpráva je i to, že se po letech podobně vyvíjí další podobná akce – v roce 2016 zabránili policisté ohlášené demonstraci kousek od Hradu během památné návštěvy čínského prezidenta. Při ní mimochodem zasahovali proti lidem na řadě míst Prahy jen proto, že vyvěšovali vlajky Tibetu. Protože si Miloš Zeman evidentně nepřál, aby jeho čínský protějšek viděl protesty proti porušování lidských práv v Číně, šli mu policisté na ruku. Dnes už je ze soudních rozhodnutí zřejmé, že policisté v mnoha tehdejších případech jednali příliš horlivě.

Navíc Ústavní soud loni řekl, že policie zakázala demonstraci, aniž brala v potaz práva občanů vyjádřit svůj názor, a nižší soudy budou muset v tomto duchu rozhodnout. Což společně s novým soudním rozhodnutím o Lipníku znamená, že si policie musí příště zatraceně rozmyslet, jak a proti komu bude zasahovat - a místo na poslušnost vůči moci musí myslet na to, jak je pro muže a ženy zákona důležité právo občana vyjádřit veřejně svůj názor a hájit svá zákonná práva.

Demonstranti se sešli hlavně proto, aby ukázali, že proti neoblíbenému prezidentovi se dá protestovat i jinak než hladovkou, kterou proti nové Zemanově kandidatuře na post prezidenta tehdy zahájil někdejší signatář a mluvčí Charty 77, lipenský rodák Tomáš Hradílek. Jeho profil proto rovněž výjimečně odemykáme: Jsem originál.