Jana Nečasová už napotřetí nemá "svou" soudkyni

Titulek je mírnou provokací. Ústavní soud vlastně jen potvrdil to, co konstatoval odvolací soud. Že Helena Králová, která dvakrát osvobodila Janu Nečasovou (dříve Nagyovou) a bývalé šéfy vojenské tajné služby Ondreje Páleníka a Milana Kovandu za zneužití tajné služby a sledování první manželky premiéra Petra Nečase, už nemá tento případ soudit. Králová tvrdila, že se žádný trestný čin nestal, nadřízený soud však podvakrát konstatoval, že soudkyně Králová nerespektovala důkazy a výpovědi -  a že vůbec rozhodovala celkem nesmyslně. Takže na třetí pokus dostala případ nová soudkyně.

Ústavní soud odmítl stížnost obhájců Nečasové a spol., že změnou soudkyně je porušeno jejich právo na „svého“ soudce. Upřímně řečeno, takového svého soudce, který vynáší na faktech nezávislé osvobozující rozsudky, by si přál asi každý obžalovaný. Ústavní soud však uznal, že Helena Králová nemá právo kvůli chybám věc dál soudit. Co to znamená?

Vůbec ne automaticky vinu obžalovaných. O ní se bude rozhodovat znovu a doufejme, že tentokrát ve férovém procesu. Zadostiučinění asi každopádně cítí olomoučtí vrchní státní zástupci, Ústavní soud jim dal do velké míry za pravdu – důkazy, které ve věci shromáždili, je nutné brát vážně.

Těm, kteří případ Jany Nečasové bagatelizují slovy, že je stíhaná „jen“ za drahé kabelky, Ústavní soud také v podstatě řekl, že vyšetřování policie a státních zástupců je nutné brát vážně - stejně jako názor vyššího soudu, který s osvobozujícími rozsudky soudkyně Králové nesouhlasil.

Spravedlnost v Česku je ve velkých věcech dost pomalá, komplikovaná, ale doufejme, že bude na závěr aspoň důkladná. Těmito slovy neženeme s panem Patizonem obžalované v několika případech Jany Nagyové-Nečasové za mříže. Důkladnost znamená skutečně seriózní vyrovnání se se všemi důkazy, které byly v případu nashromážděny.

Už se však musíme smířit s tím, že spravedlnost – ať bude jakákoli – nesplní v tomto případě potřebu rychlého posouzení toho, co se vlastně událo a co velmi masívně otřáslo a dodnes otřásá současnou politickou scénou i vírou v demokracii.