Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Komentáře, Politika

Jak se zachraňuje ODS?

Kdysi nejsilnější strana bude na kongresu řešit především to, kdo má hlídat nevyzkoušeného Petra Fialu

Pokud by se charakter politických stran posuzoval podle vztahu k vysloužilým předsedům, ODS by moc bodů nepobrala. V čase, kdy předseda sociální demokracie a premiér Bohuslav Sobotka jmenoval jednoho ze svých předchůdců šéfem svých poradců, občanští demokraté nepozvali vlastní bývalé předsedy ani na víkendový stranický kongres.

Mám hezkou vizi, jenže jak jí dosáhnout? • Autor: Ilustrace Pavel Reisenauer, Ilustrace - Pavel Reisenauer
Mám hezkou vizi, jenže jak jí dosáhnout? • Autor: Ilustrace Pavel Reisenauer, Ilustrace - Pavel Reisenauer

Jenže právě tohle může být známka smyslu pro realitu, který teď občanští demokraté potřebují demonstrovat. Expředsedové ODS jsou totiž svérázná parta. První šéf Václav Klaus šel v posledních volbách otevřeně proti své straně, když se neváhal spojit s eurofobními extrémisty. Další v pořadí Mirek Topolánek “obohatil” ODS tím, že udržoval kolem pánů Dalíka a Řebíčka zřejmě nejdůmyslnější koupční prostředí, jaké kdy v české vládě vzniklo. A poslední předseda Petr Nečas zostudil svojí vládu i ODS tím, že si nechal přerůst přes hlavu svou milenku - šéfku své kanceláře. Distanc od nich tedy není špatný začátek kongresu; otázka ale je, co dál.

Vše nasvědčuje tomu, že novým předsedou se stane Petr Fiala, univerzitní profesor politologie a bývalý ministr školství. Má nominace od všech krajů kromě Libereckého, kde navrhli na předsedu málo známého europoslance Edvarda Kožušníka.

Do vedení ODS jde přitom Fiala s několika handicapy: nikdy neprošel ohněm volené politické funkce, kde člověk musí odolávat konkurentům z vlastních i cizích stran. Také je těžké vybavit si nějaký jeho výrazný výstup nebo názor, který by v politice zastával. Možná nejdůležitějším Fialovým činem bylo odmítnutí účasti v Rusnokově vládě, aniž tehdy věděl, jestli tím definitivně neodchází z vysoké politiky.

Proto bude Fialova volba pro ODS velkou cestou do neznáma, jejíž výsledek lze jen odhadovat. Kdybychom si vypůjčili jeden z nedávných titulků v Lidových novinách - může ODS zachánit, anebo potopit.

Jak se ale vlastně zachraňuje politická strana? Něco o tom vědí lidovci. Ti po rezignaci Miroslava Kalouska v roce 2006 vsadili na populistického komunálního politika Jiřího Čunka. Když jim to nevyšlo, zvolili zcela neznámého veterináře a náchodského zastupitele Pavla Bělobrádka. Výsledkem bylo zvýšení volebního zisku o dvě a půl procenta - z necelých čtyř a půl na téměř sedm procent, jež jim umožnilo vysněný návrat do parlamentu.

Lidovecká zkušenost je ale pro ODS použitelná jen v hrubých obrysech. Občanským demokratům nejde o pár procent. Touží návratu mezi velké strany, které mají ambici vybírat premiéry a dominovat ve vládě. Potřebuje tedy přesvědčit čtvrtinu nebo spíš třetinu českých voličů, že je nejlepší českou politickou stranou. Cesta k takové záchraně nepovede jinudy než přes pomalé vracení důvěry v její schopnosti rozumně a poctivě řídit stát. Už tohle spojení “ODS a poctivě řídit stát” vyvolává dnes spíš pocit kabaretu než vážné voličské úvahy. I to se ale může změnit.

Kruciální otázka pro občanské demokraty na kongresu bude, jak moc novými tvářemi se na tuhle cestu ze změně vybavit. A před kongresem se zdá, že prohry ODS zatím nebyly dost velké na to, aby tyto tváře musely být zcela nové. Na pozici Fialova prvního zástupce usedne jeden ze dvou lídí, kteří v minulých letech kryli Nečasovi a Topolánkovi záda - Jiří Pospíšil a Jan Zahradil.

Jan Zahradil, europoslanec ODS
Jan Zahradil, europoslanec ODS

To se týká hlavně exministra spravedlnosti Pospíšila. Je víc spojený v minulými osmi lety (byl ve vládě), ale má ale zásluhu na očistě justice. Zahradil jako europoslanec fungoval v bezpečné vzdálenosti od všech skandálů a nenese za krachy takovou odpovědnost jako Pospíšil, je ovšem z gardy zarytých klausovců (jakkoliv už bez Klause), kteří táhnou ODS do vod mezinárodní izolace a latentního nepřátelství vůči Německu.

Jedenáct kandidátů na pozice místopředsedů tvoří směs nových tváří (celkem pět) a více či méně známých straníků (šest kandidátů). Dá se tedy čekat, že Fialu budou jistit (nebo možná hlídat) lidi reprezentující starou ODS “pevných programových zásad”.

Tomu ostatně odpovídá i situaci v regionech. Členská základna ODS se podle dostupných informací ve větším počtu neobčerstvuje, pořád jí tvoří lidi, kteří mlčky trpěli nebo možná častěji velebili Klausův fundamentalismus, Topolánkův systém Řebíček-Dalík nebo Nečasovy odměny Janě Nagyové.

Není vyloučené, že i s nimi se může ODS vrátit na výsluní. Snadná cesta to ale nebude a času moc není. Letos na podzim jsou komunální volby a ODS nutně potřebuje uhájit pozice na radnicích – ty jediné dnes dávají straně jakýstakýs fundament.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].