„Hloupá“ Němcová ve světě chytráků

V politice bývá obvykle velmi svůdné říct, co všechno je špatně a co všechno se nemá dělat. Podobné je to s kandidáty na premiéra. Kuba má jako politické dítě hlubockého kmotra Pavla Dlouhého špatnou minulost, Stanjura je moc jako Nečas, Pospíšil je měkký, Němcová fádní, nudná. Všeobecná únava z šestileté vlády ODS těžko přivede tuhle stranu k výběru člověka, nad nímž by jako nad nástupcem Nečase zavládlo aspoň trochu viditelné nadšení. Jenže ČSSD už do voleb vládnout nechce a občanští demokraté potřebují rok na opravu své notné ošoupané fazony - takže se logicky snaží vládu udržet.

V takto rozložených kulisách je sázka na Miroslavu Němcovou dobrá. Vládní strany teď potřebují získat to, čemu Američané v politice i v hokeji říkají momentum - výhodu v pravý čas, byť by ta výhoda byla jen psychologická. V houfu mužů-politiků je sázka na ženu příjemně občerstvující. Navíc na ženu, která se v minulosti nebála dávat najevo jistou skepsi vůči mužskému pojetí politiky v Česku. Ženu, která nikdy úplně nepatřila do part uvnitř ODS, byť se sama do poslední možné chvíle před úplným ztrapněním hlásila k Václavu Klausovi.

Němcová nabízí výhody i z pohledu voličů. Vše nasvědčuje tomu, že není namočená ve skandálech a nevezla se na chytrácké politice, kde je hlavní ukořistit kus státu a v rámci možností z něj něco vyždímat. Němcová naopak usilovala o proměnu parlamentu, úředně řečeno proměnu jednacího řádu, kde bylo a je třeba omezit korupční praktiky. Proti ní nicméně mluví fakt, že nebyla dost důsledná a neuměla pro svůj plán získat spojence ani ve vlastní straně.

Kritici teď Němcové vyčítají, že v politice nic pořádně nevedla, má malou autoritu, dokonce že je hloupá. Tahle kritika má jednu vadu, je sama příliš unylá a nekonkrétní, takže se dá použít na kohokoliv, kdo se nám nelíbí. Možná dokonce zaznívá od mužů, kteří by Němcové při její větší chuti po moci naopak vyčítali, že je ambiciózní. Ostatně také o Topolánkovi nebo Nečasovi se uvnitř ODS po jejich zvolení říkalo, že nemají autoritu, jsou slabí atd.

Pokud prezident Zeman Němcovou pověří sestavením vlády, je velká šance, že nynější předsedkyně sněmovny uspěje a důvěru v parlamentu získá. Předčasné volby chce jen levice, sedmnáct nezařazených poslanců si bude chtít parlament ještě užít. Navíc jsou tu psychologické důvody - mnozí budou zvědavi, jak si Němcová povede. A že si povede dobře, není rozhodně vyloučené. Složitou agendu už má vláda za sebou a jen změna stylu přinese voličům sledujícím politiku velké občerstvení a potěšení do života. Dá se taky čekat, že Němcová bude mít na své straně většinu médií.

Úvahy, jestli předčasné volby být mají, nebo nemají, se obvykle odvíjejí od toho, zda si už přejeme vládu levice, nebo ne. Ti, kteří si nejsou stran vlády levice jisti, patrně tuší, že obě řešení mají své výhody a nevýhody. Výhodou předčasných voleb by byla politicky silná vláda, která by mohla řešit například ekonomickou recesi.

Nevýhoda předčasných voleb spočívá třeba v tom, že by spadly pod stůl i dobré věci, které Nečasova vláda - světe div se - připravovala. Například nový systém rozdělování evropských peněz na dalších sedm let, jenž by měl výrazně omezit vliv krajů. Právě tam se dělala kolem rozdělování peněz z EU největší korupce - a ČSSD se už delší čas přes své hejtmany snaží, aby novému a snad průhlednějšímu způsobu rozdělování peněz zabránila.