Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Informační servis, Politika

Informační servis

5 zpráv, které byste neměli minout

Užívání EET bude přerušeno jen do konce letošního roku

Schůze Poslanecké sněmovny; ilustrační foto • Autor: ČTK
Schůze Poslanecké sněmovny; ilustrační foto • Autor: ČTK

Elektronická evidence tržeb bude přerušena jen do konce letošního roku. Sněmovna v úterý odmítla snahu Senátu o odklad EET pro další odvětví vyjma ubytovacích a stravovacích služeb a obchodu až do konce června 2023. Návrh na kratší odklad, který vláda zdůvodnila snahou nezatěžovat podnikatele po dobu epidemie, nyní dostane k podpisu prezident.  Parlament už koncem března schválil jeden odklad EET, který měl trvat tři měsíce po skončení nouzového stavu. Žádný podnikatel tak nyní nemusí evidovat své tržby a úřady tuto povinnost ani nekontrolují. Nouzový stav skončil 17. května. Zákon tak fakticky odložil i spuštění poslední fáze EET, která nastala 1. května. EET se tedy od příštího roku rozšíří na všechna zbývající odvětví, hlavně řemeslníky, ale i lékaře nebo advokáty.

Vláda ANO a ČSSD s podporou KSČM přitom na začátku dubna nesouhlasila s návrhem opozice na odklad zavedení EET do dalších odvětví z letošního 1. května na 1. leden příštího roku. Část zákonodárců z řad Pirátů, ODS, SPD, TOP 09 a STAN se kvůli nesouhlasu s rozšířením EET na všechna odvětví obrátila už v lednu na Ústavní soud. Přijatý zákon dává podnikatelům a dalším poplatníkům tři měsíce čas na přípravu na zahájení či znovuzahájení evidence tržeb. Týká se to hlavně vyzvednutí autentizačních údajů či zažádání o povolení o evidování ve zvláštním režimu. Evidence začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.

Rakousko neotevřelo všechny přechody s Českem

Hasiči s policisty a celníky na hraničním přechodu v Rozvadově; ilustrační foto • Autor: ČTK, Chaloupka Miroslav
Hasiči s policisty a celníky na hraničním přechodu v Rozvadově; ilustrační foto • Autor: ČTK, Chaloupka Miroslav

Od úterý mají být kontroly na hranicích s Rakouskem a Německem už jen namátkové a se zmíněnými zeměmi se měly otevřít všechny silniční a železniční přechody. Jak ale informoval iRozhlas.cz, některé přechody s Rakouskem nejsou otevřené, protože je rakouská strana zavřela. Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) řekl, že Rakousko bylo o otevření všech silničních a železničních přechodů z české strany včas informováno. Situaci s tamními orgány řeší. Co se týče režimu přechodu mezi rakousko-českými hranicemi, nadále je povinné při vstupu do země dokládat negativní test na covid-19, zároveň zůstává v platnosti opatření neumožňující vstup do Česka turistům.

Překračovat hranice na stanovených místech má být možné bez časového omezení. Za překročení vnitřní hranice mimo určené místo nebo úmyslné vyhnutí se kontrole hrozí pokuta až 50 tisíc korun. Za nedodržení opatření ministerstva zdravotnictví (nedodržení podmínky předložit negativní test, nedodržení karantény či nezákonný vstup na území) je možné uložit pokutu až milion korun. Od středy také bude platit mírnější režim při cestování ze Slovenska či Maďarska: občané těchto zemí budou moci mezi státy cestovat bez nutnosti předložení negativního testu na onemocnění covid-19 a bez karantény, pokud se do své země vrátí do 48 hodin. Petříček zároveň oslovil rakouského ministra zahraničí Alexandera Schallenberga, že by bylo možné zavést obdobný režim také na společných česko-rakouských hranicích.

Naše vojsko dostalo výpověď ze skladu a prodejny ministerstva vnitra

Kalendář, který na svých webových stránkách nabízí nakladatelství Naše vojsko • Autor: nasevojsko.eu
Kalendář, který na svých webových stránkách nabízí nakladatelství Naše vojsko • Autor: nasevojsko.eu

Neslavně proslulé nakladatelství Naše vojsko vzbudilo naposledy rozruch, když do své nabídky zařadilo kalendář s portréty osobností nacistické Třetí říše. Kritiku si za to vysloužili od velvyslanců Izraele a Německa, případem se zabývá policie. Ta nakladatelství už v minulosti prověřovala  kvůli nabídce hrnků a triček s podobiznou Adolfa Hitlera. Případ ale nakonec odložila, protože “nebylo prokázáno, že by pohnutkou či motivem pro vydání morálně diskutabilních potisků na hrnky a trička bylo cokoliv jiného než zisk v rámci ekonomické činnosti”. Problémem je i právní mezera v českém právním řádu, kdy není jakkoliv upraveno - ani zakázáno - zobrazovat či veřejně prezentovat jakékoliv symboly a osoby včetně představitelů Třetí říše. Je tak pravděpodobné, že i nový případ bude opět odložen.

„Používat ke generování zisku předměty s podobiznami nacistických vůdců je z mého pohledu nevkusné a nemorální. Nevkus v tomto směru ale bohužel není trestný čin. K tomu ostatně došly orgány činné v trestním řízení, které se tím opakovaně zabývaly,“ řekl serveru iROZHLAS.cz ministr vnitra Jan Hamáček. Předseda správní rady Nadačního fondu obětem holokaustu Michal Klíma požádal v pondělí poslance, aby iniciovali změnu uvedených paragrafů tak, aby explicitně označili prodej jako formu propagace. Jak na začátku května popsal deníkn.cz, organizace ministerstva vnitra pronajímala kontroverznímu nakladatelství sklad. Po kritice ale nyní  dostala firma výpovědi jak ze skladu, tak z jediné prodejny v Praze.

Liberec: Soud v kauze s hejtmanem zprostil všechny obžalované

Martin Půta u soudu • Autor: ČTK
Martin Půta u soudu • Autor: ČTK

Krajský soud v Liberci zprostil všech 12 obžalovaných lidí a čtyři firmy v korupční kauze spojené s dvěma projekty firmy Geotermální energie pro občany za téměř 100 milionů korun. Obecně prospěšná společnost chtěla čerpat evropské dotace, vyplaceno nebylo nic. Mezi obžalovanými byl i hejtman kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Rozsudek není pravomocný, státní zástupce se odvolal. Půta, kterého straničtí kolegové  chtějí ho znovu postavit do čela kandidátky pro podzimní krajské volby, od počátku tvrdil, že je nevinný. Obžaloba ho vinila, že v letech 2013 až 2014 přijal úplatek a zneužil pravomoc veřejného činitele. Úplatek měl pro něj podle obžaloby činit 830 000 korun s tím, že 530 000 Kč mu bylo vyplaceno. Soud pro nezákonnost neuznal klíčové důkazy, což byly odposlechy. Státní zástupce to označil za překvapivé s tím, že takto mohlo být rozhodnuto už na začátku roku 2018, kdy začínalo hlavní líčení.

V případu byli kromě Půty obžalováni dva bývalí pracovníci liberecké pobočky ROP Severovýchod, žadatelé o dotaci i pracovníci stavebních firem. Obžaloba je vinila z šesti trestných činů, za něž jim hrozily tresty od pěti do 12 let. Stěžejní část případu se týká téměř dokončené rekonstrukce kostela sv. Máří Magdalény za 65 milionů korun. Přes ROP Severovýchod měl projekt příslib dotace zhruba 55 milionů. Státní zástupce se domníval, že úplatek hejtman dostal za to, že jako předseda Regionální rady ROP Severovýchod zajistí zachování rekonstrukce kostela v programu a změnu financování na průběžné. Podle soudu se ale nepodařilo prokázat, že výběrové řízení bylo zmanipulované ve prospěch obžalované firmy Metrostav a zakázka předražená o 17 až 24 milionů. Soud se zabýval i podezřením z korupce u projektu oddychové zóny Perštýn v Liberci za více než 30 milionů, tento projekt realizován nebyl.

Rusko podle americké armády poslalo do Libye stíhačky

Generál Haftar • Autor: Dimitrios Karvountzis / Zuma Pre
Generál Haftar • Autor: Dimitrios Karvountzis / Zuma Pre

Do Libye mělo podle USA odletět nejméně ruských šest stíhacích letounů MiG-29, dva bombardéry Su-24 a dva víceúčelové stíhací stroje Su-35 na podporu maršála Chalífy Haftara, který ovládá východ této severoafrické země. V úterý to oznámilo velitelství amerických sil v Africe, které sídlí v německém Stuttgartu. Haftar soupeří o moc s vládou premiéra Fáize Sarrádže, která se nachází v Tripolisu a kterou uznává OSN. V Libyi panuje chaos od roku 2011, kdy byl s pomocí Západu svržen tehdejší diktátor Muammar Kaddáfí.

O nadvládu nad zemí usilují dvě zmíněné skupiny, které mají vlastní parlamenty. Spor v Libyi rozděluje i zbytek světových hráčů: Haftarovu ofenzivu podporují Egypt, Spojené arabské emiráty, Rusko a Francie. Vláda v Tripolisu má podporu Itálie, Kataru a rovněž Turecka, které tam v lednu vyslalo vojáky. V komplikované  válce nyní na obou stranách bojují i žoldnéři, z nichž mnozí mají zkušenosti z konfliktu v Sýrii.

Lidé se pomalu začínají vracet na památky

Jen pozvolna lidé začínají navštěvovat otevřené památky. Prvnímu dni, kdy se brány hradů, zámků a dalších objektů otevřely pro veřejnost,navíc  nepřálo počasí. Na Pražský hrad zvyklý hlavně na zahraniční turisty přicházely jen stovky lidí. „Nepředpokládali jsme, že hned první den po zpřístupnění areálu projeví zájem o prohlídku interiérů Pražského hradu stovky návštěvníků, a to i za ne úplně pěkného počasí,“ řekl mluvčí Správy Pražského hradu David Šebek. Pražský hrad také po čtyřech letech trochu zmírnil kontroly, kterými dosud musel projít každý návštěvník při každém vstupu do areálu Hradu. Policisté mají nyní návštěvníky kontrolovat jen namátkově.

V Praze se kromě Hradu včetně katedrály  otevřel v úterý také třeba chrám sv. Mikuláše na Malé Straně, vstupenky nabízí v poloviční výši, stejně jako židovské památky na Starém Městě. Mnohé pražské památky včetně věží a rozhleden se otevřely již před týdnem či dvěma, jiné se zase otevřou až v úterý, protože pondělí je tradičně zavíracím dnem. „V úterý otevíráme Müllerovu a Rothamayerovu vilu a Badatelské centrum Norbertov. Návštěvnost minulý týden byla slabší v několika desítkách lidí,“ uvedla Olga Šámalová, mluvčí Muzea hlavního města Prahy, které spravuje třeba Petřínskou rozhlednu, tamní bludiště, Prašnou bránu nebo věže Karlova mostu.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].