Informační servis

Současný náměstek ministerstva zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula se pravděpodobně stane vládním zmocněncem pro vědu a výzkum ve zdravotnictví. Oznámil to premiér  Andrej Babiš, s tím, že se okolnosti nabídky „do pondělí vyladí“ a že nejde o žádnou trafiku za zásluhy. On jako premiér se v budoucnu chce ptát Romana Prymuly na jeho názory na zdravotnictví. Podle premiéra Babiše nepůjde o „zdravotnickou“  dvojkolejnost, ministr Adam Vojtěch má prý také jeho podporu.

Mimochodem, Roman Prymula se stane - pokud post přijme - jedenáctým současným vládním zmocněncem: vláda má na tomto postu odborníky na sport, kybernetiku, lidská práva, jadernou energetiku a další oblasti. Prymula ani Vojtěch nesdělili přímo, proč náměstek na rezortu končí. Hlavním důvodem je však jistě chybějící bezpečnostní prověrka, kterou na vládní post náměstka Prymula potřebuje – a zatím ji nedostal. Jako  zmocněnec prověrku nepotřebuje. Adamu Vojtěchovi vadily podle médií také časté mediální výstupy náměstka, které je s ním coby ministrem nijak nekonzultoval.

Bývalý pražský imám Samer Shehadeh byl odsouzen za účast na podpoře teroristické skupiny k deseti letům vězení. Jeho bratr Omar dostal jedenáct let a jeho švagrová Fátima Hudková šest let vězení. Oba byli odsouzeni v nepřítomnosti, justice nemá žádné zprávy, kde se v současnosti nalézají, poslední zprávy o jejich „angažmá“ v Sýrii pocházejí z roku 2017, Shedadeh u soudu tvrdil, že s nimi mluvil přes internet ještě v roce 2018. Nynější  rozsudek Vrchního soudu v Praze je pravomocný.

Samer Shehadeh podle soudu pomohl v listopadu 2016 svému bratrovi vycestovat do Sýrie a připojit se k teroristické organizaci Džabhat Fatah aš-Šám (Fronta dobytí Sýrie). Později podle rozsudku  měl zajistit výjezd do Sýrie i Fatimě Hudkové, kterou předtím po internetu s Omarem oddal – dívka pochází z Česka. Shedadeh poslal teroristické organizaci také přes prostředníky několikrát peníze, v přepočtu celkem šest set tisíc  korun. To bývalý imám přiznal, nepovažuje to však za trestný čin. Podle jeho slov šlo o humanitární pomoc lidem, kteří bojovali „proti krutému režimu“.

Poslanci ze sněmovního hospodářského výboru budou podle jeho místopředsedy Mariana Jurečky (KDU) jednat o tom, proč státní firma České dráhy utratila od roku 2015 přes sto milionů korun za reklamu u mediálního domu Mafra, který spadá do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše.  e srovnání s ostatními mediálními domy jde o rekordní částku, kterou přitom vydavatelství z velké části obdrželo bez výběrového řízení.  Z dokumentů Českých drah - podle Radiožurnálu, který kauzu otevřel - vyplývá, že třeba u skupiny Czech News Center utratily České dráhy za stejné období jen 17 milionů korun, nejsledovanější komerční televize Nova inkasovala 47,7 milionu korun.

„Bylo všeobecně žádoucí, aby to byla Mafra, ta vazba byla jasná a nebylo o čem moc diskutovat. Tady byl zájem o to, aby zrovna tento nakladatelský dům měl co nejvíc práce,“ citoval Český rozhlas bývalého ředitele Českých drah Miroslava Kupce, který společnosti vedl od září 2018 do června 2019. Podle Kupce za vyšší příjmy pro Mafru lobboval jeden z vrcholných manažerů vydavatelství, ředitel strategického rozvoje František Nachtigall. „Spolupráce mezi mediální skupinou Mafra a společností České dráhy trvá již mnoho let a začala dávno před tím, než do ní vstoupil holding Agrofert,“ říká mluvčí skupiny Mafra Tereza Sedláková, podle které nemá inzerce nic společného s faktem, že v době zadání inzerce byl Andrej Babiš ministrem financí a později premiérem.

Maďarsko zruší tranzitní zóny na hranicích se Srbskem, do kterých umisťovalo uchazeče o azyl po dobu, kdy maďarské úřady posuzují jejich žádosti. Ve čtvrtek to oznámil šéf kanceláře premiéra Viktora Orbána Gergely Gulyás. Maďarsko tak chce respektovat rozhodnutí Soudního dvoru Evropské unie, podle něhož šlo o nelegální praxi. Soudní dvůr EU se tranzitními zónami zabýval na žádost maďarského soudu, na který se v roce 2019 obrátili čtyři uprchlíci z Afghánistánu a Íránu, kteří požádali o azyl v Maďarsku po příchodu ze Srbska.

Maďarské zákony však neumožňují udělit ochranu personě, která přijde z bezpečné tranzitní země. Budapešť považuje Srbsko za bezpečnou zemi. Uprchlíci v žalobě tvrdili, že umístění do tranzitní zóny je ve skutečnosti nezákonným zadržením. V žalobě byla i žádost, aby soud nařídil maďarské vládě obnovit azylové řízení, neboť je Srbsko odmítlo přijmout zpět a Maďarsko se je chystalo bez právního rozhodnutí  navrátit do zemí původu. Usnesení Soudního dvora EU hned ve čtvrtek po jeho oznámení odmítla ministryně spravedlnosti Judit Vargová s tím, že odporuje maďarské Ústavě, a že vyvolá masívní příchod uprchlíků do země. Gergely Gulyás ale vzápětí oznámil, že se Maďarsko bude řídit  usnesením Soudního dvoru EU.

Spojené státy odstupují od vojenské dohody, která umožňuje provádět vzájemné kontrolní přelety nad signatářskými státy. Dohoda o otevřeném nebi, kterou kromě USA, Kanady a Ruska uzavřela většina evropských zemí včetně Česka, byla podepsána v Helsinkách v roce 1992, v platnost vstoupila o deset let později. Podle deníku The New York Times je vypovězení dalším dokladem toho, že je prezident Donald Trump připraven ukončit i americko-ruskou smlouvu START o omezení strategických zbraní.  Na základě ujednání o otevřeném nebi mohou zúčastněné státy mezi sebou podnikat kontrolní lety, aby se přesvědčily, že žádná ze účastněných stran nechystá vojenskou agresi.

Američané ale dlouhodobě poukazují na to, že Moskva dohodu porušuje, neboť zakazuje přelet nad městem, kde se předpokládají rozmístěné jaderné zbraně, které by mohly zasáhnout Evropu. Rusko rovněž zakazuje přelety nad oblastmi, kde se v té době konají vojenské manévry, a prý je samo využívá ke zmapování klíčové americké infrastruktury pro možné kybernetické útoky. Očekává se, že Trumpovo rozhodnutí budou evropští spojenci USA kritizovat. Lze předpokládat, že stejný krok jako nyní USA učiní i Rusko. Odchod USA uvrhne ještě větší nejistotu na budoucnost americko-ruské smlouvy START - ta byla podepsaná před deseti lety v Praze a příští rok vyprší. Trump chce novou smlouvu, která by vedle Ruska zahrnovala i Čínu.

Britské univerzity v Oxfordu a Brightonu zahájily rozsáhlou studii, která má zjistit, zda mohou mít dva léky proti malárii preventivní účinky proti onemocnění covidem-19. Jedním z testovaných léků je i hydroxychlorochin, který podle svých slov preventivně užívá americký prezident Donald Trump. Výsledek studie se očekává na konci roku. Více než 40 000 zdravotníků z Evropy, Afriky, Asie a Jižní Ameriky, kteří se do studie zapojí, budou dostávat hydroxychlorochin nebo chlorochin, které se používají jako antimalarika. Část z nich ale bude brát placebo. Všichni účastníci studie jsou v každodenním kontaktu s pacienty, kteří onemocněli covidem-19.

„Široce dostupnou, bezpečnou a účinnou vakcínu můžeme mít až za dlouho. Pokud by mohly tak dobře snášené léky jako chlorochin a hydroxychlorochin snížit riziko nákazy covidem-19, bylo by to neuvěřitelně cenné,“ uvedl spoluautor studie Martin Llewelyn. Šéf Bílého domu antimalarikum dlouhodobě prosazuje jako zázračný lék proti covidu-19 navzdory americkému Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv. Ten kvůli možným vzhledem k riziku problémů se srdečním rytmem varuje před užíváním hydroxychlorochinu i chlorochinu na covid-19 mimo nemocnice a klinické testy. Navíc je 19 je riziko, že přípravek nebude dostupný pro léčbu malárie či revmatické artritidy.