Informační servis

Vláda ve čtvrtek prodloužila nouzový stav na území celého Česka; nově bude trvat do čtvrtka 30. dubna. Nouzový stav vyhlášený 12. března měl vypršet v sobotu. Laboratoře v Česku provedly za středu zatím rekordních 8164 testů na koronavirus. Celkový počet testů tak přesáhl stotisícovou hranici. Kabinet také schválil, že obnoví činnost  Národní ekonomická rada vlády, jež má 15 členů z akademické i firemní sféry. Řidiči veřejné dopravy v uzavřených kabinách nebudou muset nosit roušky, stejně členové domácnosti jedoucí v jednom autě. Výjimku dostali i autisté. Ministr zdravotnictví Vojtěch popřel, že by bylo možné pořádat turnaje, jak uvedla Národní sportovní agentura.

Vláda rovněž prodloužila omezení provozu úřadů do 19. dubna. Od 20. dubna by už měly plně fungovat, budou ale platit zvýšené hygienické nároky. Příští týden budou otevřeny další obchody, jejich seznam doladí ministerstva průmyslu a zdravotnictví během Velikonoc. Kultuře zasažené opatřeními proti koronaviru kabinet uvolní miliardu. Pro nezávislé umění z toho půjde 440 mil. Kč, kultura v regionech dostane 300 mil. Kurzarbeit pro firmy, které zůstaly v době omezení v plném provozu, by se měl spustit 1. května. Pracovníci ve zdravotnictví už nebudou mít zakázáno čerpání dovolené po dobu nouzového stavu. Krajské hygienické stanice obdrží od státu 165 milionů korun. Peníze mají být určeny zejména na mimořádné odměny pro zaměstnance. Zároveň vláda apelovala, aby lidé i o Velikonocích dodržovali ochranná opatření.

Senát ve čtvrtek rozhodne o příspěvcích pro živnostníky jako kompenzaci dopadů krize související s koronavirem. Projedná také návrhy týkající se úřadů práce, zaměstnanců a nezaměstnaných. Senátoři se přednostně budou zabývat normami v úterý schválenými sněmovnou. Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné by tak mohli od státu dostat jednorázový příspěvek 25 tisíc korun. Dále se rozhodne i o návrhu, který umožní nezaměstnaným hlásit se do evidence uchazečů o zaměstnaní i na dálku. Firmy zaměstnávající handicapované by nově nemusely dokládat bezdlužnost kvůli státním příspěvkům na jejich mzdy a dalším dotacím. Obdobné pravidlo by mělo platit i pro firmy, které požádají o příspěvky na mzdy zaměstnanců v rámci takzvaného kurzarbeitu.

Poslední z návrhů by měl pomoci úřadům práce snížit administrativu s některými dávkami. Letos by tak v druhém čtvrtletí nemusely přehodnocovat výši příspěvku na bydlení nebo přídavku na dítě. Lidé také nebudou muset doložit úřadům své příjmy či náklady za první tři měsíce letošního roku, vycházet se bude z měsíců příchozích. Senát podle předsedy Miloše Vystrčila (ODS) vládou přijaté normy schválí - nicméně uvedl, že senátoři neměli možnost se s návrhy podrobně seznámit a mají k nim výhrady. V doprovodných usneseních proto horní komora vládu upozorní na chyby, aby na ně mohla reagovat.

Koronavirus zasadí globální ekonomice nejhorší ránu od velké hospodářské krize z 30. let minulého století, uvedla výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Dodala, že v příštím roce očekává pouze částečné oživení ekonomiky. Upozornila, že vlády už sice přišly s rozpočtovými opatřeními na podporu ekonomiky za zhruba osm bilionů dolarů, pravděpodobně však budou muset uskutečnit ještě další kroky. Krize podle ní zasáhne zejména rozvíjející se země, které budou potřebovat zahraniční pomoc v řádu stovek miliard dolarů. V případě, že pandemie způsobená koronavirem v druhé polovině letošního roku ustoupí, očekává MMF příští rok jen částečné hospodářské oživení. Situace se však může i zhoršit. Šéfka MMF vyzvala k pokračování snahy o zastavení šíření koronaviru a k podpoře systémů péče o zdraví. Zároveň se vyslovila proti regulaci vývozu, která by mohla zpomalit tok lékařských potřeb a potravin.

Premiéři Španělska a Itálie, Pedro Sánchez a Giuseppe Conte, nezávisle na sobě varovali, že Evropská unie  se může rozpadnout kvůli koronavirové krizi, pokud se této výzvě nepostaví a nepřijme důrazná a solidární opatření. Podle Comteho je krize „největší výzvou od druhé světové války“.  Itálie i Španělsko společně s některými dalšími státy Unie, které platí eurem, prosazují vydání takzvaných koronavirových dluhopisů. Těmi by chtěli financovat opatření související s epidemií a také pomoc státům eurozóny s oživením jejich ekonomiky. Španělsko a Itálie patří mezi koronavirem nejhůře zasažené země na světě. Podle středeční bilance ve Španělsku nemoci podlehlo přes 14 500 lidí, V Itálii pak  více než 17 600 lidí. Oba předsedové vlád se nicméně   domnívají, že jejich země jsou z nejhoršího venku.

Americké zpravodajské služby vystopovaly šíření nákazy novým koronavirem v Číně už loni v listopadu, oznámila zpravodajská televize CNN. První zprávy tak do Washingtonu přicházely už několik týdnů předtím, než byla informace o nebezpečném viru poprvé zařazena do tajného briefingu pro prezidenta Donalda Trumpa, uvedla stanice s odvoláním na armádní zdroje. Už první zpravodajská informace, jejíž přesné datum není známo, obsahovala varování, že virus je nebezpečný. Na stůl prezidenta se dostala 3. ledna. Předtím informace v souladu s obvyklými procedurami procházely prověřováním. Na zjišťování epidemické situace v Číně se podílela Ústřední zpravodajská služba CIA a další agentury.

Televize ABC News přišla ve středu se zprávou, že Národní středisko pro zdravotnické informace, odbor armádní špionážní sítě DIA, sestavilo v listopadu zprávu o rozšíření viru v čínském Wu-chanu. Pentagon ale tuto informaci popřel. S růstem počtu nakažených a mrtvých je informace o tom, kdy se Trump o nebezpečí dozvěděl, stále citlivější, upozornila CNN. Prezident opakovaně vyloučil, že by bylo možné epidemii předpovědět. Ve středu řekl, že se o závažnosti viru dozvěděl těsně před 2. únorem, kdy USA vydaly zákaz cestování do Číny. List The New York Times nicméně napsal, že koronavirus se do USA v únoru nedostal z Číny, jak mnozí tvrdí, ale z některé z evropských zemí. deník vychází z informací nemocnice Mount Sinai a vědců Newyorské univerzity. Zjistili to údajně z analýzy genomu koronaviru u nakažených pacientů. USA omezily vstup občanů 26 evropských států na americké území v polovině března.

V noci na pátek zemřel po krátké těžké nemoci právník a někdejší poslanec, disident a signatář Charty 77 Zdeněk Jičínský, bylo mu 91 let.  Předseda ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček řekl, že byl jednou z hlavních postav porevoluční sociální demokracie a jeden z největších odborníků na českou ústavu. Upřímnou soustrast rodině a blízkým vyjádřili také premiér Andrej Babiš (ANO) a prezident Miloš Zeman, který Jičínskému v říjnu 2014 udělil medaili Za zásluhy I. stupně.

Jako odborník na teorii státu a práva je Jičínský autorem řady knih. Podílel se i na přípravě první socialistické ústavy. V komisi pro přípravu působil v letech 1959 až 1960. Koncem 60. let byl poslancem, v roce 1970 byl vyloučen z komunistické strany. V lednu 1977 patřil k prvním signatářům Charty 77 a aktivně se zapojil do disidentského hnutí. Znovu se stal poslancem po sametové revoluci v listopadu 1989. Ve federálním parlamentu zasedal nejprve za Občanské fórum, po jeho rozpadu působil v Občanském hnutí. Za sociální demokracii byl poprvé zvolen poslancem v roce 1996 a členem dolní komory byl s přestávkou v letech 2002 a 2003 až do roku 2010, kdy ze zdravotních důvodů nekandidoval. Většinou pracoval ve sněmovním ústavně-právním výboru.

Kvůli omezení leteckého provozu se celosvětově snižuje předpověď počasí, píše Aktuálně.cz. Meteorologům totiž chybějí data o teplotě, vlhkosti vzduchu a rychlosti větru pocházející z čidel dopravních letadel. Uzemnění většiny dopravních letadel kvůli pandemii koronaviru snížilo možnost předvídat počasí o 15 procent. Letecká pozorování jsou přitom nejdůležitějším zdrojem informací meteorologů. Pokud potřebné údaje k předpovědi budou chybět dlouhodobě, nebude tak třeba možné určit dráhu prudké bouře. Neznamená to sice, že modely meteorologů zcela selžou. Kvůli útlumu letecké dopravy se ale zhorší spolehlivost dlouhodobějších předpovědí. Evropské země se tak domlouvají, že by výpadek letadel nahradilo pozorování prostřednictvím balonových radiosondáží, elastických balónů plněných vodíkem, které se volně vypouštějí do atmosféry a pomocí radiosondy měří meteorologické prvky. „Předpověď proudění vzduchu a využití jeho směru umožňuje i významné úspory leteckého paliva. Počasí zkrátka ovlivňuje veškerou lidskou činnost, a je proto z mnoha důvodů dobré vědět, jaký bude jeho vývoj,“ řekla pro Aktuálně.cz Radmila Brožková z Českého hydrometeorologického ústavu.