Informační servis

Počet nakažených novým typem koronaviru v Česku stoupl z osmi na 12. Ministerstvo zdravotnictví v této souvislosti oznámilo, že změnilo pravidla pro testy na nákazu. Na doporučení lékaře a hygienika budou pro všechny, nejen pro lidi po návratu z rizikových oblastí. Přístup se změnil po doporučeních mezinárodních zdravotnických institucí i kvůli potvrzenému případu nákazy u ženy po návštěvě jiné než rizikové oblasti. Žena pobývala v regionu Trentino v lyžařském středisku na hranici s Lombardií. V některých krajích začaly domácí odběry vzorků od pacientů s podezřením na nákazu. Dva nové případy byly v kontaktu s dříve nakaženými, mužem z Děčína a ženou z Prahy 6. Další dva s pozitivním výsledkem testů jsou Ital a Čech, kteří přijeli z Itálie. Testováno zatím bylo 407 lidí. Nejméně deset nakažených pobývalo na severu Itálie, která je po Číně a Jižní Koreji třetím největším ohniskem nemoci.

Od čtvrtka platí kvůli koronaviru zákaz ministerstva zdravotnictví pro přímé lety do severní Itálie a Jižní Koreje. Letecké společnosti ČSA, Ryanair a easyJet proto zrušily pro příštích 14 dní zhruba 70 letů mezi Českem a pěti severoitalskými městy. Již dříve vláda zastavila přímé lety do Číny. Podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb pandemický plán ČR zatím nepamatuje na domovy pro seniory či terénní služby pro potřebné. Vyzvala vládu, aby tuto péči do aktualizovaného dokumentu zařadila. Po testech dětí ženy s nákazou, která se vrátila z Trentina, krizový štáb Prahy 6 rozhodl, že výuka v jejich základní škole bude od pátku pokračovat v běžném režimu. Středeční testy dětí ukázaly, že na rozdíl od matky nákazu nemají. Zůstanou ale 14 dní v karanténě.  Přístup se změnil po doporučeních mezinárodních zdravotnických institucí i kvůli potvrzenému případu nákazy u ženy po návštěvě jiné než rizikové oblasti. Žena pobývala v regionu Trentino v lyžařském středisku na hranici s Lombardií.

Turecko vyšle k hranicím s Řeckem tisícovku policistů. Mají tam podle ministra vnitra Süleymana Soylua pomoci zadržet nápor tisíců migrantů, které kvůli nelegálnímu překročení hranic posílá zpět na turecké území řecká strana. Podle ministra bylo kvůli střetům s řeckou policií a armádou zraněno 164 migrantů. Od chvíle, kdy Ankara 28. února oznámila, že přestává plnit závazek vyplývající ze smlouvy s EU z roku 2016 a otevře své hranice s unií, se k řeckým hranicím začaly přesouvat tisíce uprchlíků. Řecké úřady uvedly, že se jim za poslední týden podařilo zabránit v ilegálním přechodu hranic 35.000 lidem, za uplynulých 24 hodin takto vrátily zpět do Turecka asi 7000 osob.

Atény ve středu oznámily, že během několika dnů postaví na severu země uzavřené uprchlické centrum pro migranty, kteří se od 1. března dostali a případně ještě dostanou do země. Tito běženci podle vlády nebudou registrováni a budou okamžitě vraceni do místa původu. Turecko se chce kvůli údajně násilnému zacházení Řecka s migranty obránit na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Tvrdí mimo jiné, že řecká policie zastřelila nejméně jednoho migranta, řecká vláda zprávu označila za lživou. Jak píše server ct24.cz,  podle španělského listu El País turecké úřady schválně přesouvají stovky migrantů podél hranice k jiným přechodům. Chtějí tak údajně zesílit tlak na řecké policisty a ztížit jim práci.

Předseda Evropského parlamentu David Sassoli zvažuje, že se obrátí na Česko kvůli urážlivým výrokům premiéra Andreje Babiše na adresu europoslanců. K reakci ho vyzvala předsedkyně výboru pro rozpočtovou kontrolu Monika Hohlmeier, již Babiš označil za pomatenou. Německá europoslankyně spolu s dalšími členy výboru poslední únorový týden navštívila v Praze některé úřady, aby zjišťovala fakta o Babišově možném střetu zájmů. Podle Hohlmeier dospěla mise k závěru, že Česko nemá jasná pravidla pro řešení situací, které by mohly být vnímány právě jako konflikt zájmů. Pozoruhodnější než toto zjištění byla ovšem podle šéfky výboru Babišova reakce.

Premiér nazval české europoslance a členy mise Mikuláše Peksu a Tomáše Zdechovského vlastizrádci, Moniku Hohlmeier pak pomatenou. Babiš se později za svá slova na adresu českých členů Evropského parlamentu omluvil. „Evropská unie nesmí tolerovat takové urážky od šéfa evropské vlády na adresu členů instituce EU. Tento nepřípustný propad stylu politického vyjadřování žádá jasnou reakci,“ napsala Hohlmeier v dopise se středečním datem rozeslaném novinářům. Sassoliho požádala, aby Babišovy výroky probral s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenu a předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Babišovi má pak podle ní šéf europarlamentu dát jasně na srozuměnou, že jeho reakce je netolerovatelná. Verbální útoky premiéra Babiše zkritizoval také předseda poslaneckého klubu Evropské lidové strany Manfred Weber.

Šéf slovenského hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igor Matovič, kterého prezidentka Zuzana Čaputová pověřila sestavením vlády po sobotních parlamentních volbách, je blíže k naplnění svého plánu složit čtyřkoalici s ústavní většinou ve sněmovně. Strana Za lidi exprezidenta Andreje Kisky ve čtvrtek jako poslední souhlasila se zahájením jednání o vstupu do vlády. Ve vznikající koalici s OLaNO, hnutím Jsme rodina a stranou Svoboda a solidarita (SaS) by byla Kiskova strana s ohledem na volební výsledek nejslabším členem.  „Neznamená to ale, že půjdeme do koalice za každou cenu. Důležité rovněž je, aby celá vláda měla vysoký morální a odborný kredit,“ řekl Kiska poté, co předsednictví jeho strany jednomyslně rozhodlo o přistoupení k jednáním. Čtyři strany formující se koalice získaly ve volbách dohromady 95 křesel ve 150členné sněmovně. To by jim umožnilo prosadit také změnu ústavy, což chce Matovič využít například k zavedení plošných prověrek soudců.

Kiska už dříve vyslovil výhrady k účasti populistického hnutí Jsme rodina podnikatele Borise Kollára ve vznikající koalici. Matovič se ovšem Kollára zastal a dal najevo, že pro případ nutnosti složit koalici jen ze tří stran by dal přednost hnutí Jsme rodina před Kiskovou stranou. Již po vstupu Kollára do politiky v roce 2016 slovenský tisk informoval o jeho někdejších kontaktech na přední členy bratislavského podsvětí. Do médií tehdy unikly také kopie dokumentů kontrarozvědky z roku 1990, že se Kollár podílel na dovozu asi šesti kilogramů heroinu do Československa. Kollár, který vlastní lyžařské středisko na středním Slovensku a také třetí nejposlouchanější rozhlasovou stanici v zemi, nařčení z obchodování s drogami popřel. Před loňskými volbami do Evropského parlamentu Kollárovo hnutí spolupracovalo s nacionalistickými a protiimigračními stranami. V kampani před volbami ale Kollár ale vsadil na sociální témata.

Ukrajinský parlament na návrh prezidenta Volodymyra Zelenského schválil novým premiérem Denyse Šmyhala. Předtím Nejvyšší rada většinou hlasů přijala rezignaci, kterou jí v úterý poslal dosavadní šéf vlády Oleksij Hončaruk. Demise 35letého premiéra automaticky znamená odstoupení celého kabinetu. Prezident Zelenskyj na mimořádném zasedání zákonodárného sboru sice ocenil určité úspěchy Hončarukova kabinetu, ty však - jak zdůraznil - nestačí. Poukázal přitom na řadu nedostatků, k nimž přiřadil mimo jiné špatnou práci celní správy, trvající pokles průmyslové výroby, chaos kolem plateb za odběr plynu nebo problémy ve zdravotnictví.

„Je to první vláda, v níž není korupce. Ale nekrást, to je málo. Je to vláda nových tváří, ale nové tváře, to je málo. Potřebné jsou nové mozky a nová srdce,“ prohlásil mimo jiné prezident a vyzval poslance k přijetí rezignace premiéra i s jeho kabinetem. Ve 450 členné radě pak jeho výzvu podpořilo 353 poslanců. Zelenskyj zároveň navrhl jako nového premiéra dosavadního místopředsedu vlády Šmyhala. Ten ve svém projevu označil za základní úkoly nového kabinetu posílení bezpečnosti a obrany státu, ukončení konfliktu na východě Ukrajiny a rovněž navrácení Krymu anektovaného Ruskem. Vyslovil se mimo jiné i pro přehodnocení rozpočtu na letošní rok, přičemž zmínil prostředky na zvýšení mezd a důchodů „prostých Ukrajinců“. Složení Šmyhalova kabinetu se podle médií bude výrazně lišit od Hončarukova týmu.

Nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková z důvodu pracovní vytíženosti odvolala svoji účast na letošním festivalu a knižním veletrhu Svět knihy Praha. Byla i také mezi potvrzenými hosty festivalu, jehož čestným hostem bude právě Polsko, ale v souvislosti s náročnými povinnostmi spojenými s nejvyšší literární cenou se nakonec rozhodla až do léta celý veřejný program zrušit. Nově oznámeným hostem festivalu je autor slavné knižní série Zaklínač Andrzej Sapkowski, jenž se se na festival vrací po deseti letech. Jeho Zaklínači se jako jedné z nemnoha středoevropských literárních postav podařilo probojovat do hlavního proudu globální popkultury. Mlčenlivého krotitele monster, kterého vedle knih proslavila i počítačová hra a nyní seriál Netflixu, představí na veletrhu nejenom sám autor. Přijede také Tomasz Bagiński, tvůrce animovaných filmů, který se podílel i na vzniku počítačové hry The Witcher a nyní je výkonným producentem seriálu Zaklínač.

V delegaci dále bude například Mariusz Szczygieł, který přiblíží fenomén polské literární reportáže. Své české překlady představí i dvojnásobný laureát této ceny a jeden ze žijících klasiků polské prózy Wiesław Mysliwski. Diskusí se zúčastní i Jack Fairweather, který získal prestižní britskou Costa Award. Jedná se sice o autora píšícího anglicky, ale do programu čestného hosta ho nominovalo téma - příběh Witolda Pileckého, dobrovolného vězně tábora Osvětim.