Informační servis

Premiér Andrej Babiš uklidňoval v pátek na tiskové konferenci, že není důvod skupovat ochranné roušky a potraviny kvůli koronaviru. V domácí karanténě je kvůli podezření na koronavirus 307 lidí. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha pobývali v rizikových oblastech, ale jsou bez příznaků. Stát je podle premiéra schopen reagovat a v České republice žádný případ nemoci dosud nebyl zachycen, podle ministra je třeba mluvit nejen o nakažených, ale i uzdravených. Do Prahy se nicméně vrátí o víkendu zhruba 20000 lidí, kterým skončí jarní prázdniny. Větší pozornost by měli svému zdravotnímu stavu věnovat ti, kteří přijedou z regionů Lombardie, Veneto, Piemont a Emilia Romagna.

Podle obchodníků oslovených ČTK zájem o nákup především trvanlivých potravin neopadá, ale zásoby mají dostatečné. Koronavirus dosud zasáhl 53 zemí po celém světě, úřady hlásí přes 83 000 nakažených, většinou s mírným průběhem. V Evropě je nejvíce postižená Itálie. Na nemoc reagují i trhy. Americký akciový index Dow Jones propadl ve čtvrtek bezmála o 1200 bodů, což byl jeho vůbec nejprudší denní propad v historii, která sahá až do roku 1899. Celkově pak globální akcie od pondělí prožívají nejhorší týden od finanční krize v roce 2008. Na vině je rychlé šíření koronaviru v Evropě a také obavy, že výrazně zasáhne Spojené státy. Kromě finančních trhů má postup nemoci stále více dopad rovněž na reálnou ekonomiku mnoha zemí.

Premiér Andrej Babiš (hnutí ANO) označil české europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) a Mikuláše Peksu (Piráti) za vlastizrádce za to, že v Evropském parlamentu otevírají téma jeho možného střetu zájmů. Postupují tak podle Babiše proti české vládě. Poslankyně EP a předsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu Monika Hohlmeier je pomatená, řekl pak premiér k delegaci europoslanců, která v uplynulých dnech v Praze navštívila některé úřady, aby zjišťovala fakta o premiérově údajném střetu zájmů. Babiš zopakoval, že ve střetu zájmu není a v řešení svých majetkových záležitostí postupoval podle českého zákona. Delegaci označil za politickou misi.

V delegaci je pět členů výboru, šestým europoslancem ve skupině je Peksa, který členem není. Skupina do Česka dorazila zjišťovat fakta o údajném střetu zájmů Babiše ve středu. Loňská zpráva auditorů EK, která se týkala dotací ze strukturálních fondů EU, konstatovala, že Babiš je ve střetu zájmů. Podle zprávy Babiš stále má vliv na holding Agrofert, přestože ho v roce 2017 vložil do svěřenských fondů. Možným premiérovým střetem zájmů se týkal i druhý audit zaměřený na zemědělské dotace, jeho konečné znění ale dosud nebylo zveřejněno. Babiš v minulosti obvinění ze střetu zájmů opakovaně odmítl a označil ho za politickou záležitost.

Těžké boje v syrském Idlibu z minulých dní vyvolaly mimořádné napětí mezi Ruskem a Tureckem; ty jsou do tamních bojů zapojeny na opačných stranách. Turecko při čtvrtečním syrském útoku přišlo o 33 vojáků a vyžádalo si mimořádné jednání zemí Severoatlantické aliance. Situaci se znepokojením sleduje Evropská unie, Spojené státy i OSN. Turecko oznámilo, že už není ochotné bránit uprchlíkům na svém území v cestě k hranicím s evropskými zeměmi a Řecko i Bulharsko kvůli tomu posílily opatření na hranicích. Boje v Idlibu mají zajistit kontrolu syrského režimu nad touto severozápadní provincií, již zčásti ovládají stále oponenti Damašku a islámské radikální skupiny. V únoru syrská armáda ve snaze zajistit klíčové dálnice znásobila ofenzívu a dostala se tak do blízkosti tureckých pozorovacích stanovišť, na jejichž zřízení se v minulosti Turecko dohodlo s Ruskem. Ankara posílila své posádky a pohrozila, že zahájí útoky na syrskou armádu.

Týdny bojů vyhánějí stále větší počty občanů Idlibu z domovů, mnozí zamířili k turecké hranici, což znásobuje obavy Turecka z další uprchlické vlny. Rusko po čtvrtečním útoku uvedlo, že vojáci byli mezi „teroristy“. Turecký ministr obrany Hulusi Akar to ale popřel. Bezpečnostní rada Ruska, jejíhož jednání se v pátek zúčastnil prezident Vladimir Putin, doporučila, aby se Turci drželi výhradně na svých pozorovacích stanovištích. Turecko po čtvrtečním útoku spustilo vlastní operaci, při níž zaútočilo na 200 syrských cílů. Rusko vyslalo do Středozemního moře dvě fregaty se střelami s plochou dráhou letu, které byly do bojů v Sýrii zapojeny už dříve. Evropská unie se obává, že boje v Idlibu mohou přerůst v mezinárodní konflikt.

Za trestný čin účasti na teroristické skupině a financování terorismu dostal bývalý pražský imám Samer Shehadeh deset let vězení; jeho bratr Omar jedenáct let se švagrovou Fátimou Hudkovou, kteří jsou stíhaní jako uprchlí, pak dostali šest let vězení.  Obžaloba vinila Samera Shehadeha, že v listopadu 2016 pomohl svému bratrovi odjet do Sýrie a vstoupit do teroristické organizace An-Nusra. Podle státního zástupce zajistil cestu i Hudkové, kterou předtím po internetu s Omarem oddal. Hudková svého muže podporovala a cvičila s ním ve zbrani. Sama se označovala za mudžáhida a teroristku.

Teroristické organizaci také Samer Shehadeh podle obžaloby přes prostředníky několikrát poslal peníze. Bývalý imám se k pomoci bratrovi a jeho ženě i k posílání peněz do Sýrie u hlavního líčení přiznal. Nepovažuje to však za trestné, protože neuznává syrskou vládu a organizaci nevnímá jako teroristickou. „Soud má za nepochybné, že obžalovaní Samer Shehadeh a Omar Shehadeh dobře věděli, kam Omar směřuje a co tam bude dělat, tedy že dobrovolně vstoupí do teroristické organizace An-Nusra,“ řekla předsedkyně trestního senátu Kateřina Radkovská. Rozsudek pražského městského soudu není pravomocný a obě strany se proti němu mohou odvolat.

Polsko nedostane z norských fondů 700 milionů norských korun (v přepočtu 1, 7 miliardy korun), které byly určeny na program týkající se justice. Norská vláda se k tomu kroku rozhodla kvůli obavám o nezávislost soudnictví v Polsku. Národně-konzervativní vláda totiž prosadila reformy soudnictví, které podle zahraničních kritiků i Evropské komise ohrožují principy “rule of law”. Náměstek norské ministryně zahraničí Audun Halvorsen uvedl, že Norsko tímto vysílá silný signál polské vládě, který svědčí o starosti norské vlády o stav právního státu a nezávislost soudů v Polsku.

Pro Polsko to může být poměrně nepříjemná situace, protože je největším příjemcem peněz z norských fondů. Do nich přispívá z 95 procent Norsko, dále pak Lichtenštejnsko a Island. Peníze mají sloužit na snížení ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru. Norské ministerstvo zahraničí zároveň uvedlo, že pozastavení financování spolupráce v justici nebude mít vliv na jiné programy placené z norských fondů, třeba ty na rozvoj občanské společnosti.

Astronomové objevili známky dosud největší zaznamenané exploze od počátků vesmíru. Nastala ve shluku galaxií Ophiuchus přibližně 390 milionů světelných let daleko od Země, informoval na svém webu americký Národní úřad pro letectví a vesmír. Výbuch podle vědců vyšel od supermasivní černé díry v jedné galaxii, která se nachází v centru galaktického shluku Ophiuchus. Uvolnilo se při tom přibližně pětkrát více energie než při dosud největší explozi zpozorované lidmi ve vesmíru.

„Už jsme viděli výbuchy v centrech galaxií dříve, ale tento je skutečně, skutečně masivní. A nevíme, proč je tak velký,“ poznamenala k objevu australská astrofyzička Melanie Johnstonová Hollittová. „Ale stalo se to velmi pomalu - jako výbuch ve zpomaleném filmu, který trval stovky milionů let,“ dodala vědkyně. Objev byl učiněn díky kombinaci údajů získaných ze čtyř zařízení sledujících vesmír. Jde o rentgenové teleskopy na oběžné dráze Chandra, jenž patří NASA,  XMM-Newton Evropské kosmické agentury ESA, o pozemní zařízení Murchison Widefield Array v Austrálii a systém teleskopů Giant Metrewave Telescope v Indii.