Informační servis

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na čtvrtek svolá Ústřední epidemiologickou komisi kvůli novému koronaviru. Česká republika však zatím neplánuje zpřísnění opatření. Situace v Itálii, kde nový koronavirus způsobil smrt minimálně šesti lidem a kde v neděli bylo přes 150 nakažených, jej ale prý znervózňuje. Nevyloučil proto případná další opatření v případě, že by se jihoevropské zemi nedařilo šíření viru zastavit. Vláda na začátku února rozhodla o zastavení přímých letů z Číny do Česka a ministerstvo zahraničí přestalo čínským občanům vydávat víza. Česko také posiluje státní hmotné rezervy zdravotnického materiálu. „Opatření máme stále stejná. V rámci Evropy, na základě jednání ministrů zdravotnictví, jsou naše opatření prakticky jedna z nejpřísnějších,“ řekl Vojtěch.

V pevninské Číně se obětí nového koronaviru stalo již 2592 lidí. Podle čínských úřadů je celkově nakaženo přes 77 000 lidí. Většina z těchto údajů připadá na provincii Chu-pej, která je ohniskem nákazy. V Jižní Koreji je přes 760 nakažených lidí, počet obětí stoupl na sedm. V pěti regionech na severu Itálie se koronavirus začal šířit na konci minulého týdne: až 50 tisíc lidí z 11 italských obcí a měst je nyní v úplné karanténě. Lombardie, Piemont a Benátsko na týden uzavřely všechny školy, ruší se veškeré veřejné akce a předčasně skončí i tradiční, turisty hojně navštěvovaný karneval v Benátkách. Nově oznámených padesát obětí v Íránu pak představuje nejvyšší počet mimo území Číny, odkud se nemoc šíří.  První případ nákazy novým koronavirem oznámil také Bahrajn.

Detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu v pondělí dopoledne zasahovali na ministerstvu práce a sociálních věcí. Policisté zatím obvinili dva lidi z pletich při zadávání veřejné zakázky a kvůli zneužití pravomoci úřední osoby. Razie proběhla také ve společnosti OKsystem.  Podle informací serveru Lidovky.cz policie zadržela náměstka ekonomické sekce a sekce pro informační technologie Jana Baláče a vedoucího oddělení bezpečnosti ICT. Případ se má týkat zakázky na informační systémy ministerstva za čtvrt miliardy korun. Dvojici hrozí až dvanáctileté vězení. Ministerstvo práce chystá nový resortní informační systém, který se skládá z několika větších systémů. Původně měl fungovat od roku 2017 a stát 1,5 miliardy korun. Nyní se počítá s provozem většiny částí od příštího roku a s cenou až o miliardu vyšší.

Resort ani po dvou tendrech nemá dodavatele systému pro vyplácení dávek a začátkem příštího roku mu vyprší smlouva s nynějším dodavatelem, jímž je právě společnost OKSystem. Vedení ministerstva od loňského léta nechtělo uvést, jak bude postupovat. Mluvilo o několika scénářích. Zmiňovalo vyhlášení soutěže na provozovatele nynějšího dávkového systému od OKSystemu, a to zřejmě v březnu. Další variantou byl smír s OKSystemem a návrat k prvnímu tendru. Jako poslední z možností padlo na jednání sněmovního sociálního výboru i další prodloužení dosavadních smluv s OKSystemem. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) je na ministerstvu a poskytuje policii součinnost. Premiér Andrej Babiš (ANO) zopakoval, že ohledně IT systémů na ministerstvu Maláčové napsal asi deset dopisů.

To, o čem se několik měsíců spekulovalo, se stalo realitou. Poslanec Jaroslav Foldyna odejde ze sociální demokracie - ve straně formálně skončí k úterý. V prohlášení jako důvod uvedl, že se mu nelíbí, v jakém stavu se nachází: „ČSSD se ze strany, která usilovala o svobodu a demokracii, stala stranou, která se spojuje se skupinou lidí, jež chce nahradit demokracii, tedy vládou nikým nevolených samozvaných ‚elit‘. Stala se zpupnou vrchností, která obyčejnými lidmi pohrdá, ačkoli se tváří, že tomu tak není. Protože s tímto stavem strany nehodlá její vedení nic dělat, a já sám nemám možnost, jak bych mohl na situaci cokoli změnit, nezbývá mi než ČSSD po třiceti letech členství opustit.“

Foldyna měl se spolustraníky a vedením strany problémy dlouhodobě.  Vystupoval také na akcích společně s předsedou Dělnické strany sociální spravedlnosti Tomášem Vandasem nebo protiislámským aktivistou Martinem Konvičkou. V květnu 2018 byl součástí potyček, které provázely zdejší návštěvu ruského nacionalistického motorkářského klubu Noční vlci. Nejnověji ho někteří členové strany kritizovali za slova o údajném nátlaku ze strany ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka před volbou ombudsmana. Existenci „výhrůžných“ SMS odmítli opoziční politici i Člověk v tísni, představitelé ČSSD výrok odsoudili a shodli se, že Foldynovo chování bude probírat stranické vedení i poslanecký klub. Ministr zahraničí Tomáš Petříček uvedl, že Foldynovy názory neodráží postoje vedení ČSSD a hodnoty strany. „Není ani sociální, ani demokrat,“ řekl o Foldynovi už loni v létě. Od úterý bude tedy Foldyna jen ústeckým krajským zastupitelem. Předseda v poslaneckého klubu sociální demokracie Jan Chvojka řekl, že si Foldyna zavřel dveře i za tímto členstvím.

Britský soud začal projednávat americkou žádost o vydání zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange. Osmačtyřicetiletý Australan je v USA obžalován ze špionáže a nezákonného zveřejnění tajných dokumentů. Assange, který se začátku líčení osobně účastnil, v současnosti pobývá v londýnském vězení, kde si od loňska odpykává trest za porušení podmínek kauce z roku 2012. Tehdy se Assange kvůli hrozícímu vydání do Švédska ukryl na ekvádorské ambasádě v Londýně, kde pak strávil dalších sedm let. Ve Spojených státech chtějí Assange soudit v 18 bodech obžaloby, podle prokuratury se zapojil do spiknutí s cílem proniknout do vládních počítačů a porušil zákony na ochranu proti špionáži. Server WikiLeaks se zaměřuje na zveřejňování tajných vládních dokumentů a dalších citlivých dat.

Zástupce USA britskému soudu řekl, že Assange není hrdinou boje za svobodu slova, ale „obyčejným“ zločincem. Postavil se tak proti tvrzení obhájců, podle kterých lze konání zakladatele WikiLeaks považovat za standardní novinářskou činnost a službu veřejnosti. Australan ale podle Lewise ohrozil lidské životy. Zveřejnil totiž jména některých informátorů, novinářů a disidentů v Iráku a Afghánistánu, kteří pomohli Spojeným státům a jejich spojencům. Podle obhajoby a některých médií by Assange v případě, že by ho soud v USA shledal vinným, mohl dostat trest vězení v délce až 175 let. To ale americký zástupce Lewis označil za zveličené. Podle dosavadního plánu by měl soud v pátek líčení odročit a pokračovat by mělo 18. května. Trvat by pak mělo další tři týdny.

Novým ředitelem Památníku Lidice je vojenský historik Eduard Stehlík. Vzešel z výběrového řízení vyhlášeného ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem poté, co bývalá ředitelka památníku Martina Lehmannová v lednu rezignovala. Byla ve sporu s některými lidickými pamětníky. Později podala výpověď i část vedoucích a odborných pracovníků. Udělám maximum pro to, aby se vztahy mezi památníkem a obcí daly do pořádku. Osobně obejdu všechny přeživší," řekl Stehlík. Lidicím věnoval několik svých knih, uvedl, že Lidičtí ho znají a že je také autorem expozice v památníku.

Lidická starostka Veronika Kellerová, která je vnučkou lidické ženy a za přeživší se nyní vyjadřuje do médií, řekla, že si lidičtí pamětníci jeho zvolení přáli. Čtyřiapadesátiletý Stehlík se věnuje československým vojenským dějinám. Byl ředitelem odboru pro válečné veterány ministerstva obrany. Památník Lidice připomíná nacistické vyhlazení obce Lidice 10. června 1942. Lehmannová vedla památník od dubna 2017. Instituce loni v listopadu čelila kritice od lidí, kteří jako děti přežili vyhlazení Lidic. Kritizovali také reportáž České televize, která se zabývala údajným udáním obyvatelky Lidic několik dní před vypálením obce. Přeživší v otevřeném dopise napsali, že Lehmannové je lhostejné utrpení jejich a jejich rodin a že nectí fakta o lidické tragédii. Podle Zaorálka postrádala ředitelka schopnost komunikovat s lidmi a empatii. Lehmannová funkci podle svých slov opustila proto, že nemá důvěru v Zaorálka.

Herci ze seriálu Přátelé po více než 15 letech od odvysílání poslední epizody společně natočí další, speciální díl. Informovala o tom chystaná streamingová služba HBO Max, která se divákům představí v květnu. Nové setkání seriálových postav Rachel, Moniky, Phoebe, Joeyeho, Chandlera a Rosse má být jedním z hlavních lákadel pro nové předplatitele, kterým HBO Max nabídne i všech 236 starších epizod natočených v letech 1994 až 2004.

Jakou přesně bude mít nové setkání postav ze seriálu podobu, programový ředitel stanice Kevin Reilly nechtěl upřesnit. Řekl jen, že nová epizoda se ponese ve stejném duchu, jako když se kdysi šestice přátel společně s diváky setkávala v reálném čase. Herci budou mít při natáčení zároveň roli producentů. Podle serveru Variety každý z nich dostane za angažmá 2,5 milionu dolarů. Americký seriál Přátelé patřil k nejúspěšnějším televizním projektům vysílaným na přelomu století. Během deseti let se stal diváckým fenoménem, poslední epizodu na stanici NBC tak v květnu 2004 sledovalo jen v Americe přes 52 milionů diváků. Přes pozdější časté spekulace o možném návratu to bylo naposledy, co se Přátelé v premiéře objevili.