Informační servis

Maďarský premiér Viktor Orbán odmítá odškodnit romské děti, které podle soudního rozhodnutí čelily během základní školní docházky diskriminaci. Před několika lety se právní kancelář Allen & Overy rozhodla ve spolupráci s nevládní organizací Naděje pro děti (Chance for Children Foundation, CFCF) vydobýt u soudu ukončení diskriminace romských dětí v městečku Gyöngyöspaty. Teď se Orbánova vláda chce ptát občanů na to, zda by se měla podřídit rozhodnutí soudu. Otázky týkající se života v obci vláda zahrne do dotazníku, který v rámci takzvaných národních konzultací dostanou v průběhu března do poštovní schránky všechny maďarské domácnosti. Spuštění průzkumu Orbán oficiálně ohlásil v nedělním projevu o stavu země.

„Neromští obyvatelé Gyöngyöspaty teď mají pocit, že ačkoliv jsou ve většině, musí ustoupit. Kvůli postupu spuštěnému Sorosovými organizacemi a potvrzenému soudem, by teď měly být vyplaceny miliony těm, kteří svým dětem sami znemožnili řádně studovat,“ sdělil Orbán médiím. Maďarsko podle něj nesmí tolerovat znevýhodňování některých etnik, ale nemělo by zároveň znamenat ani nespravedlivou výhodu. „Nikdo by neměl dostat peníze, které si neodpracoval,“ prohlásil mimo jiné. Odpovědi z dotazníku, který má nastolit „morální pořádek“, chce Orbánova vláda naformulovat do návrhu zákonů, kterými se bude ještě během jara zabývat parlament. Takový postup přitom maďarská ústava vůbec nezná. A jak upozorňují právníci, neexistuje ani žádný formální návod, jak dotazníky vytvářet a vyhodnocovat.

Miloš Vystrčil byl zvolen padesáti dvěma hlasy ze sedmdesáti šesti přítomných senátorů šéfem horní komory Parlamentu. Bude jím minimálně deset měsíců: na podzim budou pravidelné senátní volby, které obmění třetinu křesel a vedení horní komory se bude volit znovu. Pokud na podzim uspěje ODS, je velmi pravděpodobné, že Vystrčil bude pokračovat ve funkci i nadále.  Jeho nynější zvolení nebylo překvapením - před volbou se na jeho jménu dohodli senátoři ODS, ANO a KDU, jeho volbu doporučilo i vedení STAN, i když senátoři za klub STAN postavili Miloši Vystrčilovi vlastního protikandidáta Jiřího Růžičku.

Miloš Vystrčil je členem ODS od roku 1991, tedy od jejího založení, byl starostou Telče, hejtmanem Kraje Vysočina, je místopředsedou strany a deset let senátorem. Je znám jako umírněný politik s vstřícným vztahem k Evropské unii. Ve svém projevu před volbou Vystrčil slíbil, že bude hájit zájmy Česka a českých občanů. „Aby mohl předseda Senátu něco takového dělat, tak se musí domlouvat, bavit, komunikovat, přijít za ostatními ústavními činiteli. Musí hledat, pokud je to možné, společné postoje, a to, co by neměl nikdy žádný ústavní činitel dělat, je, že bude svými vyjádřeními poškozovat Českou republiku,“ ujistil Vystrčil. Během následujících měsíců chce zviditelňovat a vysvětlovat roli Senátu coby ústavní pojistky. Chce také zlepšit způsob komunikace s Poslaneckou sněmovnou.

Britská vláda představila nová imigrační pravidla, která mají po dokončení brexitu do Británie přilákat kvalifikované osoby z celého světa a zajistit odklon od „závislosti na levné pracovní síle z Evropy“. Na občany EU se v Británii aktuálně stále vztahují výhody plynoucí z unijního režimu volného pohybu osob - ale vláda premiéra Borise Johnsona ho chce ukončit na počátku příštího roku. V platnost by pak vstoupila nová pravidla, jejichž cílem je mimo jiné snížit počty přistěhovalců, které země přijímá. „Náš přístup tohle změní. Musíme odklonit naši ekonomiku od závislosti na levné pracovní síle z Evropy a místo toho učinit středem pozornosti investice do technologie a automatizace. Zaměstnavatelé se budou muset přizpůsobit,“ říká vládní zpráva.

V novém britském systému inspirovaném australským přístupem budou muset zájemci o pracovní vízum nasbírat 70 bodů, přičemž 50 by získali při splnění tří nutných podmínek. Těmi jsou jistá úroveň znalosti angličtiny a nabídka práce od „schváleného sponzora“, přičemž tato nabídka musí odpovídat dovednostem daného jedince. Dalších nejméně deset bodů by znamenal titul PhD v oboru souvisejícím s pracovní nabídkou či přislíbený roční plat přesahující 23 040 liber, což je mírně nad půlkou tamní průměrné mzdy. „Snížíme celkovou míru přistěhovalectví a přidělíme nejvyšší prioritu lidem s nejvíce dovednostmi a nejlepším nadáním: vědcům, inženýrům, akademikům a dalším vysoce kvalifikovaným pracovníkům,“ konstatuje zpráva. Pro unijní migranty bude nový režim šokem, píše k tomu BBC.

Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny při projednávání novely zákona o ochraně zvířat proti týrání nepodpořil zákaz klecových chovů slepic  Poslanci naopak hlasovali pro postupný zákaz drezury volně žijících zvířat v cirkusech. Pokud plénum sněmovny omezení podpoří, vystupování v cirkusech nebude možné se zvířaty, která se narodí od roku 2021. Podle iniciativy Cirkusy společně jsou ale provozovatelé cirkusů připraveni vyhlásit občanskou neposlušnost, pokud bude omezena jejich činnost.

Skupina poslanců z ANO, ČSSD, Pirátů, TOP 09 a SPD chce zavést zákaz chovu slepic v klecích od roku 2027. Myšlenku na výboru obhajoval poslanec Jan Pošvář (Piráti). Termín ukončení chovu v klecích poslanci vybrali vzhledem k patnáctileté životnosti klecí, které byly instalovány v roce 2012. Tehdy začal platit zákaz používání tzv. neobohacených klecí. Pošvář zmínil, že nejenom supermarkety se dobrovolně zavazují, že vejce z klecových chovů nebudou nabízet od roku 2025, ale že k podobným krokům přistupují také výrobci jako Nestlé nebo Opavia. Ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád však argumentoval právě situací po roce 2012, kdy z Česka zmizely chovy v neobohacených klecích. Podle něho státy jako Španělsko či Polsko tato vejce přes plošný evropský zákaz produkovala dál a poskytovala je do výroby.

Někdejší poslanec ČSSD Stanislav Křeček se ve středu složením slibu do rukou místopředsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) ujal funkce veřejného ochránce práv. Nahradil v ní Annu Šabatovou, jejíž šestileté funkční období vypršelo v úterý. Jednaosmdesátiletého Křečka, který byl kandidátem prezidenta Miloše Zemana, zvolila před týdnem Poslanecká sněmovna ve druhém kole tajného hlasování. Porazil v něm kandidáta Senátu, vládního zmocněnce u Evropského soudu pro lidská práva Víta Alexandera Schorma. V prvním kole vypadl advokát Jan Matys, kterého také navrhla horní komora.

Křeček úřad v Brně přebere na setkání se svou předchůdkyní. Novinářům řekl, že nechystá žádné dramatické změny, úřad byl podle něj řízen profesionálně a bude i nadále. Šabatovou se sejde ve čtvrtek dopoledne. Na některé věci chce navázat, další dělat jinak. „Tak je tomu vždy, když se mění vedení. Naše náplň je dána zákonem, nevymýšlíme si naši působnost,“ řekl. Opoziční poslanci z řad TOP 09, ODS, KDU-ČSL, Pirátů a STAN výsledek volby kritizovali. Spolek Milion chvilek uspořádá v neděli 1. března v Praze kvůli Křečkově zvolení demonstraci. Protesty budou i v krajských městech. Křeček působil jako zástupce Šabatové a měl s ní dlouhodobé názorové neshody. Ombudsman má povinnost skládat slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny. Radek Vondráček (ANO) je ale na cestě co Asie a místopředseda Vojtěch Filip (KSČM), který ho měl zastoupit, ale ve středu prodělal infarkt.

Archeologové z univerzity v britském Cambridge objevili v Iráku vedle kostry dospělého neandrtálce vzorky pylu a zkamenělých rostlin. Objev naznačuje, že neandrtálci možná pohřbívali mrtvoly i s patřičnými rituály a žili sofistikovaněji, než se doposud myslelo. Podle paleontoložky Emmy Pomery odhaluje nález nové závěry. „Tělo můžete pohřbít z čistě praktických důvodů, abyste zabránili přilákání mrchožroutů nebo omezili zápach. Složitější, abstraktní a symbolické uvažování nad rámec těchto praktických prvků ale naznačuje soucit a péči o mrtvé a možná pocit smutku a ztráty.“ Tělo bylo objeveno na známém archeologickém nalezišti Šanidár. Vědci objevili rozdrcenou lebku, paže a zachovalý hrudní koš se žebry. Domnívají se, že tělo patří neandrtálci, který žil přibližně před sedmdesáti tisíci lety a podle odhadů se dožil zhruba padesáti let.