Informační servis

Pevninská Čína za neděli hlásí 105 nových úmrtí na nákazu smrtícím koronavirem, počet obětí nemoci COVID-19 tak v oblasti vzrostl na 1770. Přibylo rovněž 2048 nakažených. Přes 94 procent nových případů z neděle pochází z centrální čínské provincie Chu-pej, která je epicentrem nákaz.yCelkový počet infikovaných tak v pevninské Číně, tedy bez Hongkongu a Macaa, dosáhl na 70 548. Koronavirus byl zjištěn u 14 Američanů evakuovaných v neděli z výletní lodi Diamond Princess v Jokohamě. Spojené státy evakuovaly asi 340 svých občanů. Oba charterové lety již přistály v USA, nyní čeká všechny navrátivší čtrnáctidenní pobyt v karanténě. V Pondělí Japonsko potvrdilo nákazu u dalších 99 lidí na lodi, počet nakažených cestujících a členů posádky tak vzrostl na 454.

Provincie Chu-pej oznámila zpřísnění dosavadních opatření s cílem zabránit šíření viru. Mimo pevninskou Čínu bylo zatím hlášeno pět úmrtí - v Japonsku, Hongkongu, na Filipínách, ve Francii a v neděli přibyl první mrtvý na Tchaj-wanu: tam zemřel asi 60letý muž, který poslední dobou nikam necestoval a nebylo ani známo, že by byl v kontaktu s nakaženými. Podle Aktuálně.cz jihokorejská média s odvoláním na informace tajných služeb píší a hovoří o tom, že koronavirus se šíří i v nejuzavřenější zemí světa, KLDR. Zpráv o situaci není mnoho, podle Jihokorejců je ale kritická. Režim zakázal do země vstup cizincům a ty, kteří přijedou z Číny, umísťuje do karantény. Jen ve městě Sinuidžu na hranici s Čínou podlehlo nemoci už pět lidí, je přesvědčena jihokorejská rozvědka. Pchjongjang zastavil všechny lety a vlaková spojení s Pekingem, hranici dlouhou přes tisíc kilometrů nicméně mnoho lidí překračuje tajně.

Premiér Andrej Babiš oznámil, že Česká republika by měla v roce 2024 dávat na obranu 2 procenta HDP,  ale jedním dechem slib zpochybnil. „V programovém prohlášení vlády máme jasně napsáno, že postupně navýšíme rozpočet na obranu s cílem dosáhnout podílu 1,4 procenta na HDP do konce volebního období, tedy do roku 2021. A když vše půjde podle plánu a budeme mít stabilní ekonomický růst, tak bychom se na zmiňovaná 2 procenta HDP na obranu mohli dostat v dalším volebním období v roce 2024. O tom ale bude rozhodovat příští vláda. Takže celá ta diskuze je vlastně zbytečná a nesmyslná,“ sdělil čtenářům svého facebookového profilu.

Rozpočty na obranu ale fungují jinak. Plánují se dlouhodobě, protože nakoupit výzbroj armády v souladu se strategickými plány NATO je komplikovaná věc, o které se konkrétně a podrobně přemýšlí aspoň pět let dopředu. Letos, tedy v roce 2020 bychom měli vědět, jak by měla vypadat naše obrana v roce 2025. A budoucí vláda by měla – jak je zvykem v řadě zemí NATO – dodržet záměry z minulosti. Neexistuje žádné „mluvit teď o tom je nesmysl, bude o tom rozhodovat další vláda, a pokud ekonomický růst bude stabilní“. Premiér Babiš na profilu napsal vzkaz, který se dá přeložit „opravdu nevím, jak rozpočet na obranu bude vypadat“.

Velvyslanec Stephen King podle zprávy serveru iHned.cz oficiálně varoval Česko před zavedením digitální daně, která by zatížila velké technologické společnosti ze Spojených států. Česko by podle  velvyslance mělo počkat, až se o možné dani pro technologické firmy dohodnou představitelé OECD. Daň se má podle návrhu vlády vztahovat na internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard korun), které budou mít v Česku obrat minimálně 100 milionů korun ročně. Jde hlavně o velké společnosti jako Google nebo Facebook. Daň by měla podle předběžných výpočtů přinést Česku ročně asi pět miliard korun.

Poslanci by měli o zákonu jednat v půli  března. Poslanci ODS nebo Piráti uvažují o tom, že by výběr daně alespoň o půl roku odložili a začali ji vymáhat od roku 2021. Některým poslancům (i z vládních stran) se pak zdá navrhovaná sedmiprocentní sazba příliš vysoká. Před digitální daní varují i představitelé tuzemských internetových firem, které podnikají v USA. Pokud bude návrh schválen v současné podobě, může to tuzemským úspěšným firmám velmi ztížit podnikání za Atlantikem a znamenat zpomalení tuzemského vývoje v kybernetickém světě.

Agentura CVVM zveřejňuje od roku 2014 pravidelně průzkum hodnocení výkonu prezidenta Miloše Zemana v šesti kategoriích – a letos prezident dostal více plusových bodů než na počátku kariéry hlavy státu v lednu 2014. Plní lépe funkce svěřené mu Ústavou, zná problémy občanů, ovlivňuje vnitropolitický život,  reprezentuje ČR v zahraničí, má u občanů autoritu a dbá na vážnost a důstojnost úřadu. Nutno dodat, že ve čtyřech kategoriích hodnotí prezidenta kladně méně než polovina respondentů, většina si myslí opak - ale v každém případě si dnes více občanů myslí, že Miloš Zeman je vhodný prezident, který dělá, co hlava státu má a co se od ní očekává.

Nemocenské pojištění se loni poprvé po deseti letech propadlo do minusu. Schodek dosáhl tří miliard korun. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení. Na nemocenských odvodech úřad vybral 35,86 miliardy korun a na nemocenských dávkách vyplatil 38,89 miliardy. Nejvyšší přebytek nemocenského byl v roce 2012, kdy dosahoval 5,6 miliardy korun. Od té doby se postupně ztenčoval. Předloni činil 630 milionů korun. Vyplacená suma roste rychleji než vybraná. Předloni úřad vedle nemocenské či mateřské začal vyplácet i otcovskou a dlouhodobé ošetřovné.

Naopak důchodový systém v Česku skončil loni třetí rok v řadě v přebytku. Na penze se vybralo o 19,8 miliardy korun víc, než se vyplatilo. Částka je ale o 2,2 miliardy korun nižší než v roce 2018. Loni na důchodových odvodech vybrala 480,29 miliardy korun a na starobní, invalidní a pozůstalostí penze vydala 460,51 miliardy korun. Za přebytkem veřejného důchodového systému je dobrá kondice českého hospodářství. ČR má nejnižší nezaměstnanost v EU a výdělky rostou. Ekonomika začíná ale zpomalovat. Důchody v Česku na konci loňského roku dostávalo 2,9 milionu lidí a šéf poslaneckého klubu vládní ČSSD Jan Chvojka v neděli v diskusním pořadu České televize řekl, že jeho strana bude pro příští rok požadovat znovu vyšší růst penzí, než stanovuje zákon.

Britská vláda investuje 1,2 miliardy liber (35,8 miliardy Kč) do nového superpočítače, který bude poskytovat přesnější předpovědi počasí a klimatu. Podle vlády bude nejvýkonnější na světě. Bude ho mít k dispozici meteorologický úřad, kterému má pomoci k přesnější předpovědi bouří, výběru nejvhodnějších míst pro protipovodňovou ochranu a předpovědi změn globálního klimatu. Umožní také lepší předpovědi pro letiště, aby mohla plánovat a zvládnout případné narušení dopravy, a poskytne detailní informace energetickému sektoru, aby mohl zabránit případným výpadkům energie a přepětí. Současnému superpočítači, který má k dispozici meteorologický úřad, skončí životnost v roce 2022. Patří přitom mezi 50 nejvýkonnějších na světě. Nový superpočítač v první fázi zvýší počítačovou kapacitu úřadu šestinásobně. Nový počítač bude největší investicí ve 170leté historii organizace.