Informační servis

Předseda Evropské rady Charles Michel předložil návrh víceletého rozpočtu EU na roky 2021 až 2027. Celkový objem 1,074 procenta unijního hrubého národního důchodu se příliš neliší od dosavadního návrhu finského předsednictví, který nicméně většina zemí podrobila kritice. Příští čtvrtek se nad návrhem rozpočtu sejdou  na mimořádném summitu lídři členských států.

Zejména zemím východní a jižní Evropy vadí zejména včetně Česka vadí záměr snížit objem fondů určených na podporu chudších zemí EU. Zatímco Michelův návrh počítá s částkou 323 miliard eur (přes osm bilionů korun), v minulém období se rozdělovalo více peněz - 367 miliard. Na tyto obavy reaguje Michel změnou v pravidel, podle nichž by měly členské země větší možnost přesouvat peníze mezi jednotlivými fondy.

Německý spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier využil pětasedmdesáté výročí spojeneckého bombardování Drážďan, při němž na sklonku druhé světové války zemřelo až 25 tisíc lidí a bylo téměř zničeno centrum města, aby varoval před negativními jevy v tamní společnosti. A to jak v minulosti - zničení právního státu a demokracie ve Výmarské republice a pohrdání lidskými právy, antisemitismus a rasismus nacistického režimu -  tak v současnosti.

"Obávám se, že tato nebezpečí dodnes nebyla zažehnána,“ řekl Steinmeier. „Jsme svědky toho, jak i v naší zemi začínají veřejný život opět otravovat antisemitismus a xenofobie, jak se opovržlivě hovoří o právním státu a o demokratických institucích a jak jsou uráženi a napadáni jejich reprezentanti.“

Hned několik nepříznivých zpráv přišlo z ekonomiky. Státní dluh dále narostl – až na 1,640 bilionu korun, meziročně o více než 18 miliard. Podle ministerstva financí může za růst zejména  emise státních dluhopisů sloužící k částečnému pokrytí schodku státního rozpočtu. Resort financí nicméně dluh považuje za stabilizovaný. Rovněž inflace dosáhla v lednu podle údajů Českého statistického úřadu meziročně nejvyšších hodnot za posledních osm let - tedy 3,6 procenta. Její růst ovlivnilo hlavně zdražování potravin, alkoholu a bydlení. Výrazně nad třemi procenty má podle analytiků zůstat i během následujících měsíců. Podle ekonomů se tak jeví jako adekvátní rozhodnutí České národní banky z minulého týdne zvýšit úrokové sazby.

Další čerstvá zpráva se týká meziročního růstu ekonomiky, který loni spadl na na 2,4 procenta. V roce 2018 vzrostla o 2,8 procenta. Loňský růst českého hospodářství je tak nejslabší od roku 2016. Česká ekonomika si ale vedla lépe než Evropská unie jako celek. Růst v loňském roce byl podpořen podle statistiků hlavně spotřebními výdaji domácností a zahraniční poptávkou. Mírně rostly také investice. Dařilo se obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství nebo informačním a komunikačním činnostem.  Za loňským zpomalením růstu ekonomiky stálo podle Evropské komise to, že výrazně klesly průmyslové zakázky i výroba, zejména ve druhé polovině roku.

Česká asociace pojišťoven, která sdružuje pojišťovny s osmadevadesátiprocentním podílem na českém trhu, spočítala celkové škody za vichřici Sabina – celkem jde o 590 milionů korun. O stovku milionů korun tak bouře „zaostala“ za loňským orkánem Eberhard; rekordmanem i nadále zůstává Kyrill z ledna 2007, po němž zůstaly škody za 2,2 miliardy korun. Vichřice způsobila značné škody také v českých lesích, podle Lesů ČR vítr poničil asi 950 tisíc metrů krychlových dřeva v hodnotě až 300 milionů korun. Nejzasaženějšími kraji byly Plzeňský, Jihočeský a Vysočina.

Znepokojivou zprávu o české společnosti přináší zpráva o extremismu, kterou zveřejnilo ministerstvo vnitra a jež mapuje druhou polovinu loňského roku. Podle dokumentu se zvyšovala intenzita nenávistných projevů ve společnosti, aktivitu obnovili někteří představitelé neonacistické scény. Konkrétně u extremistických činů nicméně počet velmi mírně poklesl – loni jich bylo spácháno 170, o devět méně než rok před tím (objasněno bylo 96 z nich).

Zpráva si také všímá, jak některé události paradoxně spojily dříve nevídané spojence: kupříkladu ve sporu o sochu sovětského maršála Koněva na Praze 6 se na straně zastánců zachování sochy sešli  dogmatičtí komunisté, příslušníci domobran, zástupci dezinformačních médií, protiimigranští a protimuslimští aktivisté i bývalí neonacisté. „Docházelo i k paradoxním situacím, kdy například protest za zachování sochy sovětského vojevůdce doprovázela hudba bývalého neonacisty Tomáše ‚Ortela‘ Hnídka,“ píše se ve zprávě. Jde tak o další doklad, že dělení ve společnosti už neběží podle tradičních pravolevých orientací, ale podle toho, na jaké straně kdo stojí v hodnotových a kulturních válkách.

Na přeslazený, komerčními zájmy vyhnaný svátek svatého Valentýna příkladně zareagovala ZOO v Texasu. Zahrada zavedla službu, v rámci níž mohou návštěvníci za poplatek pojmenovat různá nepříliš vábná zvířata po svých bývalých partnerech a partnerkách a nakrmit jimi jiná zvířata – pět dolarů je za švába, dvacet za krysu. Služba navíc není určena pouze pro Texasany, krmení lze sledovat pomocí streamu na sociálních sítích odkudkoliv ze světa.