Informační servis

Bývalá ministryně spravedlnosti a nynější vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) v pátek večer v pořadu ČT Události, komentáře uvedla, že odmítne kandidaturu na veřejnou ochránkyni práv. Již předtím oznámila, že by se byla ochotna vzdát kandidatury na veřejnou ochránkyni práv, pokud by části veřejnosti vadilo její členství v KSČ před rokem 1989. Kvůli článkům z minulosti, v nichž podle serveru Info.cz hájila zákony namířené proti disidentům, o tom neuvažuje, řekla ČTK.  Exministryně se chce sejít s prezidentem Milošem Zemanem, který ji na ombudsmanku navrhl Sněmovně, a prodiskutovat s ním situaci. „Doufám, že mě nebude přemlouvat,“ řekla. Nevyloučila ale, že přesto ombudsmankou bude. Chce prezidentovi ukázat i své články z doby před rokem 1989, aby  posoudil, zda jsou odborné, nebo politické.

„Pokud by to mělo snižovat hodnotu, důstojnost, to že jsem byla v KSČ, byť jsem tam nebyla jako funkcionářka, tak si myslím, že ta instituce si to nezaslouží a musí tam být někdo, kdo je čistý jako padlý sníh a dělá agendu také dlouhodobě,“ řekla o svém členství. Server Info.cz ve čtvrtek zveřejnil texty, v nichž Válková popisuje nutnost resocializace pachatelů trestných činů. U jednoho z článků je podepsána společně s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. Tvrzení webu, že se podílela na šikaně disidentů, označila za absolutní a urážlivou lež. Své výzkumy z té doby považuje za odborné, nikoli politické. Kvůli nim by se o funkci ucházet nepřestala, řekla.

Írán znovu kategoricky popřel tvrzení některých západních států, že ukrajinský stroj sestřelila jejich raketa či rakety. Černé skříňky s údaji o letu ukrajinského letounu, který se ve středu zřítil u teheránského letiště, budou prý otevřeny ještě v pátek a jsou podle Teheránu klíčové pro objasnění příčin katastrofy. Zřícení letounu nepřežil žádný ze 176 lidí na palubě, hlavně Íránců a Kanaďanů, jakož i občanů Ukrajiny, Švédska, Afghánistánu a Británie. Podle americké televize CBS jsou američtí představitelé přesvědčeni, že ukrajinský letoun sestřelil Írán jen pár hodin po íránském raketovém útoku na americké síly v Iráku.

Zpravodajské služby podle CBS zachytily signál o zapnutí radaru íránské protivzdušné obrany a americké družice odhalily odpálení dvou protiletadlových raket ze země krátce před zřícením letadla. O možnosti sestřelení letounu Íránci hovořili již ve čtvrtek kanadský premiér Justin Trudeau. Na internetu se objevila i videa na podporu tohoto tvrzení, ale jejich pravost lze těžko ověřit. „Potvrzujeme, že letoun hořel asi 60 až 70 vteřin. Ale tvrdit, že byl něčím zasažen, by z vědeckého hlediska nebylo správné,“ prohlásil šéf íránské organizace pro civilní letectví Alí Ábedzádeh. Získání údajů z černých skříněk potrvá jeden až dva měsíce, vyšetřování by ale mohlo trvat i rok či dva. Schopností analyzovat černé skříňky disponuje jen několik zemí světa.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) chce do několika měsíců připravit důchodovou novelu s reformou penzí. Návrh by už mohl v ideálním případě upravit technické rozdělení nynějšího systému na dva pilíře. O nastavení parametrů ani výši penzí však komise pro spravedlivé důchody nehlasovala. Z nultého pilíře by se vyplácel základní solidární důchod z daní, z prvního pak zásluhová penze podle odpracovaných let a výše odvodů z výdělků - s případným oceněním péče o dítě či práci i po dosažení důchodového věku. Jak vysoká by základní a zásluhová penze mohly být, se ale komise neshodla.

Podle šéfky komise Danuše Nerudové jsou na stole tři varianty - spravedlivá, technická a úsporná. Ve spravedlivé a technické by základní důchod činil 30 procent průměrné mzdy, v úsporné 22 procent. V prvních dvou by všichni senioři a seniorky měli teď jistých 10 500 korun, ve třetí 7740 korun. Pro zásluhovou část by měla zůstat stejná pravidla jako dosud. Velmi kriticky se však k návrhům postavila ministryně financí za ANO Alena Schillerová: plány by podle ní znamenaly zvýšení daní o 300 miliard korun. „Když stavíte dům, tak pro něj nejdřív musíte mít základy - a ty pro mě musí být finanční udržitelnost,“ řekla podle iDnes.cz.

Australská vláda vyzvala bezmála čtvrt milionu obyvatel k evakuaci před požáry, jejichž nebezpečí umocňuje nová vlna veder spojená se silným větrem. V očekávání zhoršení situace byla povolána armáda - a jak řekl premiér Scott Morrison, příštích několik hodin bude podle úřadů „velmi složitých“. „Konec krize a této katastrofy je stále hodně daleko,“ prohlásil. Po poklesu teplot a mírném dešti slibovala předpověď na pátek teploty opět přes 40 stupňů a vítr o rychlosti více než 90 kilometrů v hodině. To vyvolává obavy, že by se oheň mohl na mnoha místech opět vymknout kontrole.

Úřady poslaly 240 000 obyvatelům ve státě Viktorie SMS zprávy s výzvou k evakuaci. Další lidé se mají přesunout do bezpečí ve státech Nový Jižní Wales a Jižní Austrálie.  Plameny opět ohrožují i pobřežní města jižně od Sydney - Eden, Batemans Bay a Nowra. Od vypuknutí katastrofy loni v září shořelo již 10,3 milionu hektarů porostu, téměř čtvrtinu víc, než je rozloha Česka. Oheň připravil o život 26 lidí a zničil 2000 domů. Na kontinentu nebylo od roku 1910, kdy se začalo s měřením, nikdy tak teplo a sucho jako loni.

Irácký premiér Ádil Abdal Mahdí vyzval amerického ministra zahraničí Mikea Pompea, aby do Iráku poslal delegaci, která bude mít za úkol připravit plán stažení amerických vojáků ze země. Irák podle Mahdího odsuzuje veškeré narušování své svrchovanosti - včetně amerického atentátu na velitele íránských jednotek Kuds Kásema Solejmáního v Bagdádu minulý pátek i středečních íránských raketových útoků na základny s americkými vojáky v Iráku.

Premiér řekl, že americké síly vstoupily do Iráku a drony létají v iráckém vzdušném prostoru bez povolení iráckých úřadů, což porušuje bilaterální dohody. V Iráku působí asi 5000 amerických vojáků v rámci mezinárodní koalice proti teroristické organizaci Islámský stát. Americký ministr obrany Mark Esper a šéf sboru náčelníků štábů americké armády generál Mark Milley ale již dříve uvedli, že Spojené státy nyní neplánují stažení amerických jednotek z Iráku.

V královské rodině pokračují diskuse o budoucím postavení vévody a vévodkyně ze Sussexu. Princ Harry a jeho manželka Meghan ve středu večer rozpoutali bouři, když oznámili, že už nechtějí vystupovat jako „přední“ členové královské rodiny: plánují dělit svůj čas mezi Británii a Severní Ameriku a být finančně nezávislí. Deník The Times uvádí, že pár ignoroval doporučení vysoce postavených poradců a o chystaném prohlášení prý informoval zbytek královské rodiny pouze deset minut před jeho zveřejněním. Oznámení přišlo dva dny poté, co se Harry a Meghan vrátili z dovolené v Kanadě, kvůli níž nestrávili Vánoce s královnou, jak bývá u jejích blízkých zvykem.

Královská rodina pověřila vlivné činitele, aby ve spolupráci s vládou přišli s „proveditelným řešením“ situace. Podle The Times se například jedná o financích pro Harryho a Meghan, jejichž náklady jsou nyní pokrývány především z příjmů Harryho otce Charlese a jeho Cornwallského hrabství. „Charles dal jasně najevo, že jakákoli dohoda ohledně peněz se bude odvíjet od detailů jejich budoucí role,“ píše list. Pokud by Harry s rodinou přesídlil do Kanady, zatížil by také tamní rozpočet o nemalé výdaje na ochranu královského páru, kterou v současnosti zajišťuje britské ministerstvo vnitra.