Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Informační servis, Politika

Informační servis

5 zpráv, které byste neměli minout

Češi souhlasí s jednodenními volbami

První den druhého kola senátních voleb ve volebním obvodu č. 47 Náchod; ilustrační foto
První den druhého kola senátních voleb ve volebním obvodu č. 47 Náchod; ilustrační foto

Víc než polovina občanů Česka je pro to, aby se volby konaly pouze v jeden den. Nyní se v Česku volí v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin. Pro zkrácení doby je padesát osm procent lidí. Zjistila to agentura Median v průzkumu pro Český rozhlas. Polovina z těch, kdo jsou pro jednodenní volby, by ráda volila v sobotu, o trochu méně lidí v nějaký všední den, naopak jen málokdo by byl pro nedělní volby. Se zkrácením voleb počítá návrh zákona, který předkládá ministerstvo vnitra, aktuálně je v připomínkovém řízení. Spolu s tím ministerstvo navrhuje zavedení korespondenční volbu ze zahraničí. Poprvé by se podle nových regulí v Česku mohlo volit do sněmovny v roce 2021.

Novela, která plánuje rovněž elektronizovat volby a zrušit povinné doručování volebních lístků do domácností, podle ministerstva vnitra zjednoduší hlasování. „Časová dotace zůstává stejná, ale je to kompenzováno tím, že si volič bude moct vyzvednout průkaz kdekoliv na území ČR. Zákon umožňuje možnost volit s předstihem na obecním úřadě a umožňuje korespondenční volbu,“ vysvětlil pro Radiožurnál náměstek ministra vnitra Petr Mlsna.  Bleskový průzkum rovněž zjišťoval, jestli by lidé souhlasili s tím, aby prezidenta znovu volili poslanci, a ne přímo občané. To varianta však podporu nemá. Aby zůstala přímá volba, si přeje 72 procent dotázaných a spojují je většinou politické preference. K přímé volbě se přiklání většina voličů ANO, silná podpora je též mezi voliči komunistické strany.

Pavel Zeman: Ministryně Benešová se mýlí při kritice státních zástupců 

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová a již bývalý Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman • Autor: ČTK, Šulová Kateřina
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová a již bývalý Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman • Autor: ČTK, Šulová Kateřina

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman odmítl výtky ministryně spravedlnosti Marie Benešové, která kritizuje pražské Vrchní státní zastupitelství (VSZ) kvůli kauze Čapí hnízdo. Úřad Lenky Bradáčové podle Benešové selhal při dozoru nad kauzou Čapí hnízdo i v práci státního zástupce Pavla Šarocha. Podle Zemana to však není pravda. VSZ podle něj vytýkalo Šarochovi stejné věci, které mu následně po přezkoumání vytklo i Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ), tedy Zemanův úřad.

NSZ na začátku prosince zrušilo usnesení o zastavení trestního premiéra Andreje Babiše. Bylo zastaveno stíhání jeho rodinných příslušníků, ale sám Babiš a Jana Mayerová, členka společnosti Čapí hnízdo, jsou stíháni dál. Podle Pavla Zemana důkazy ve spisu neodůvodňovaly ani zastavení stíhání, ani podání obžaloby, Pavel Šaroch proto dostal věc zpět k doplnění. Na nové rozhodnutí přitom nemá stanovenou žádnou lhůtu.

Venezuela má dva předsedy parlamentu

Juan Guaidó • Autor: REUTERS
Juan Guaidó • Autor: REUTERS

Dva venezuelští politici se prohlásili za předsedy tamního parlamentu. Nejprve Luis Parra, jeden z opozičních politiků, a poté Juan Guaidó, další opoziční lídr, který funkci zastával doposud. Dvojvládí předcházely dramatické scény před budovou venezuelského parlamentu. Guaidóa a jeho spolustraníky nepustili dovnitř příslušníci ozbrojených sil, a ti se tak nemohli zúčastnit hlasování. Na to konto se Parra, bývalý Guiadóův spojenec a nyní rival, vyhlásil vítězem hlasování. Podle Guiadóa a jeho strany však koná Parra v zájmu prezidenta Nicoláse Madura, který také Parru podpořil.

Maduro se stal prezidentem po volbách, které byly zjevně zfalšovány;  Evropská unie ani Spojené státy je neuznaly. Guiadó se následně z pozice šéfa parlamentu  prohlásil prezidentem a jako takového jej EU či USA uznávají. Spojené státy už také nepřijaly Parrovo zvolení; coby předsedu parlamentu dále uznávají Guiadóa. Evropská unie se ještě nevyjádřila, ale pravděpodobně bude postupovat stejně.

V Austrálii prší, ale krátkou úlevu znovu vystřídají horka

Turisté utíkají před plameny na břeh jezera Conjola • Autor: MATTHEW ABBOTT / New York Times
Turisté utíkají před plameny na břeh jezera Conjola • Autor: MATTHEW ABBOTT / New York Times

Australské úřady využívají mírného deště, který přišel po extrémně suchém a horkém víkendu. Evakuují obyvatele, kterým hrozí nebezpečí kvůli obřím požárům na jihovýchodě země a řadu dní byli odříznuti, dalším doplňují zásoby. Trochu se tak uleví lidem, k nimž ještě oheň nedorazil, ale podle hasičů spršky nestihnou uhasit největší a nejnebezpečnější požáry.

Podle meteorologů se teploty opět zvednou ve čtvrtek. O život už v souvislosti s požáry přišlo o život nejméně 25 lidí. Požáry sužují Austrálii od září, shořelo už území větší než Česká republika; léto v Austrálii přitom vrcholí právě v lednu a únoru. Řada měst je navíc nadále zahalena dýmem. Meteorologové ve státě Victoria uvedli, že viditelnost ve městě Melbourne a okolí je menší než jeden kilometr. V australské metropoli Canbeře je kvůli znečištění ovzduší uzavřena Australská národní galerie i místní univerzita.

Chorvatsko má nového prezidenta

ZZoran Milanović • Autor: AP, Darko Bandic
ZZoran Milanović • Autor: AP, Darko Bandic

Trochu překvapivým vítězem chorvatských prezidentských voleb je sociální demokrat Zoran Milanović. Porazil stávající prezidentku Kolindu Grabar-Kitarović, zástupkyni pravicového národoveckého tábora, jež tak neobhájila mandát. Milanović slíbil, že nebude rozdělovat národ a otevírat duchy minulosti (myšleno balkánské války devadesátých let).

Grabar-Kitarović mu již popřála “mnoho úspěchů” a slíbila “civilizované předání moci”. Prezident je v Chorvatsku - podobně jako v Česku - spíše formální rolí, stát řídí premiér. Současnou vládu vede právě pravicově konzervativní strana bývalé prezidentky. Parlamentní volby ale čekají Chorvatsko ještě letos.

V Jáchymově se otevřela knihovna starých tisků

Expozice starých tisků a rukopisů je nově k prohlédnutí ve sklepeních pod jáchymovskou radnicí. Jejich sbírka vznikla v šestnáctém století, kdy město vzkvétalo díky stříbrným dolům. Je součástí tamní Latinské školy, jde tedy hlavně o odborné publikace. Většina ze dvou stovek textů a knih je z 16. století, nejstarší fragmenty jsou ale až z 12. století. O existenci knih asi čtvrt tisíciletí nikdo netušil, byly ukryté na půdě radnice. Po jejich objevení trvalo další víc než století, než byly restaurovány, a pak ještě dlouhá léta, než se znovu všechny knihy a texty sešly v Jáchymově.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].