Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Informační servis, Politika

Informační servis

5 zpráv, které byste neměli minout

Muž v ostravské nemocnici zabil šest lidí, po útěku se zastřelil

V ostravské nemocnici útočník zavraždil 6 lidí • Autor: ČTK
V ostravské nemocnici útočník zavraždil 6 lidí • Autor: ČTK

Ve Fakultní nemocnici Ostrava začal v úterý ráno střílet na pacienty bez vyzvání dvaačtyřicetiletý muž. Zabil šest lidí, další dva lidé jsou zranění. Pachatel ujel, ale policie ho vrtulníkem kolem 10:30 vypátrala. Muž se střelil v autě do hlavy a zraněním krátce nato podlehl. Útočník z Opavska střílel v čekárně traumatologické ambulance mezi sedmou a půl osmou ráno, z místa činu poté ujel stříbrošedým vozidlem Renault Laguna. Policie dorazila na místo za několik minut, následně pachatele vypátrala kolem 10:30 v Děhylově za pomoci svědků a záznamů z kamer. Při mohutné akci zasahovaly speciální policejní jednotky včetně Útvaru rychlého nasazení a dvou vrtulníků. Na místě byli i záchranáři a hasiči. Okolí bylo uzavřené, stejně jako všechny vchody do nedaleké Vysoké školy báňské. Zaměstnanci i pacienti nemocnice museli zůstat na odděleních a nesměli vycházet.

Podle médií je pachatelem stavební technik Ctirad V. Z fotografie ho poznal i Aleš Zygula, ředitel společnosti, kde pracoval. "Vzal si do hlavy, že je těžce nemocný a že ho nikdo nechce léčit. Docházel všude. Poslední měsíc nechodil do práce, měl volno, před 14 dny přišel s tím, že je na nemocenské,“ řekl Zygula. Na místo dorazil premiér Andrej Babiš. Střelba v ostravské nemocnici je druhá nejtragičtější v historii republiky. Horší bilanci má střelba v restauraci v Uherském Brodě, při níž v únoru 2015 zastřelil místní muž osm lidí a pak sám sebe. K uctění památky obětí se v úterý 17. prosince rozezní sirény.

Home Credit platil kampaň na podporu Číny. Využil experty i novináře

Podporovatelé čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na Kampě. • Autor: Matěj Stránský
Podporovatelé čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na Kampě. • Autor: Matěj Stránský

Společnost Home Credit nejbohatšího Čecha Petra Kellnera si podle zjištění serveru Aktuálně.cz najala PR agenturu C&B Reputation Management, která měla za úkol zlepšovat obraz čínského komunistického režimu v Česku. Firma vytvořila síť odborníků, novinářů a politiků, z nichž někteří ani nemuseli vědět, čeho jsou součástí. Aktuálně.cz dále napsalo, že Home Credit proplatil PR agentuře téměř dva tisíce hodin, aby pomáhala těm, kteří se v českých médiích čínského režimu zastávají. A naopak útočila na kritiky nedemokratického státu. Z výkazů práce podle serveru vyplývá, že Home Credit například tajně zorganizoval vznik a činnost institutu nazvaného Sinoskop – Institut pro současnou Čínu. Podle obchodního rejstříku ho oficiálně letos v červnu založil sinolog Vít Vojta, který působí také jako tlumočník českých politiků v Číně včetně prezidenta Zemana. Vojta tvrdí, že se se snaží prosazovat konstruktivní pohled na Čínu - na rozdíl od Sinopsisu, který dění v Číně popisuje kriticky a je složen hlavně z expertů Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Server dále píše , že ředitel a menšinový vlastník agentury C&B Tomáš Sazima dělal v minulosti PR i straně LEV21 Jiřího Paroubka nebo ČSSD. Většinovým vlastníkem agentury je Tomáš Jirsa, někdejší byznysový partner mluvčího PPF Radima Ochvata a jednatel firmy stojící za zpravodajským webem info.cz. Deníku N pak dva vysoce postavené zdroje potvrdily, že jednatel a vydavatel Info.cz Jirsa ve společnosti končí. Stalo se tak údajně poté, co server Aktuálně.cz svá zjištění zveřejnil.  Ředitel agentury Sazima uvedl, že cílem jejich práce nebylo manipulovat veřejné mínění. „Smyslem je moderovat debatu o Číně, vnášet do ní relevantní prvky. Aby se vyrovnala z extrému, který tady je. Protože to, co tu vůči Číně a její reputaci je, je humus,“ řekl Aktuálně Sazima. Ředitel komunikace společnosti Home Credit Milan Tománek se k případu zatím nevyjádřil. Kolik PR agentuře Home Credit zaplatil, není jasné. Materiály totiž podle Aktuálně.cz obsahují počet odpracovaných hodin, ale ne hodinovou sazbu.

USA: Demokraté představili dva články žaloby na prezidenta

Donald Trump • Autor: REUTERS
Donald Trump • Autor: REUTERS

Hlasování o impeachementu amerického prezidenta Donalda Trumpa míří do finiše. Ve Sněmovně reprezentantů USA vzniká ústavní žaloba, která amerického prezidenta obviní ze zneužití pravomocí a z obstrukcí vůči Kongresu. Oznámili to demokraté, kteří dolní komoru ovládají a představili dva články z připravované žaloby. O textu se bude hlasovat tento týden, nejpozději ve čtvrtek. Demokratický předseda právního výboru sněmovny Jerrold Nadler řekl, že nikdo včetně prezidenta nestojí v USA nad zákonem. Americká ústava podle Nadlera v případě porušení pravomocí prezidentem stanoví jasný postup nápravy, kterým je obžalování šéfa Bílého domu a zahájení procesu jeho sesazení. Trump podle demokratů porušil přísahu tím, že se snažil přimět ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinské úřady začaly vyšetřovat Trumpova politického soka z řad demokratů Joea Bidena a jeho syna.

Obstrukce vůči Kongresu se pak týkají toho, že Bílý dům bránil členům administrativy spolupracovat při vyšetřování se Sněmovnou reprezentantů. Po právním výboru bude o žalobě na Trumpa hlasovat celá sněmovna. Pokud prezidenta obžaluje, povede proces Senát. Vzhledem k tomu, že tato komora je však pod kontrolou Trumpových republikánů, sesazení prezidenta se nepředpokládá. K tomu, aby prezident mohl být z funkce odvolán, je ve stočlenném Senátu zapotřebí dvoutřetinová většina. Americká média před zveřejněním zmíněných dvou článků žaloby spekulovala, že demokraté zvažují přidat i obvinění z bránění spravedlnosti. Zatím ale není jisté, zda se tak stane. Toto obvinění by se týkalo práce zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera, který objasňoval ruský vliv na volby v USA. Mueller v závěrečné zprávě konstatoval, že žádný Američan včetně Trumpa a jeho týmu vědomě nespolupracoval s Moskvou. Odpověď na to, zda prezident bránil vyšetřování, ale nechal otevřenou.

Soud OSN začal projednávat obvinění Barmy z genocidy

Su Ťij; ilustrační foto • Autor: REUTERS
Su Ťij; ilustrační foto • Autor: REUTERS

U Mezinárodního soudního dvora OSN začalo vyšetřování možných zločinů spáchaných na myanmarské etnické menšině Rohingů. Za žalobou stojí Gambie, která volá po ukončení genocidy. Z Arakanského státu na západě země uprchlo v roce 2017 přes 740 tisíc lidí. Jednání má trvat tři dny. Vyšetřovatelé OSN myanmarské bezpečnostní síly z masového vraždění a znásilňování převážně muslimských Rohingů obvinili už v loňském roce. Rozsáhlou ofenzivu zahájila armáda převážně buddhistického státu v reakci na útok rohingských povstalců na policejní stanoviště. „K vraždám, znásilňování a ničení vesnic tam docházelo dokonce ještě před rokem 2012. To vše byly zločiny proti lidskosti a všechno to vyvrcholilo v roce 2017, kdy jsme viděli obnovenou brutalitu proti Rohingům,“ podotkla náměstkyně ředitele organizace Human Rights Watch Param-Preet Singhová.

Stovky tisíc běženců, kteří stále žijí v uprchlických táborech za hranicemi, proto volají po spravedlnosti. Jednání se má zúčastnit také nositelka Nobelovy ceny a vůdkyně Myanmaru Su Ťij, která se svou delegací dorazila do Nizozemska, aby možná obvinění vyvrátila. Su Ťij před dvěma lety totiž stála v čele tamní vlády a podle vyšetřovatelů OSN konfliktu nijak nezabránila. „Mezi muslimskou a rohingskou komunitou jsou problémy a my jsme je zdědili. Musíme tento složitý problém vyřešit. Samozřejmě to ale není něco, co se dá udělat přes noc,“ komentovala spor. Někdejší disidentka a uznávaná bojovnice za demokracii, která v době vlády vojenské junty strávila asi šestnáct let v domácím vězení, tak čelí silné mezinárodní kritice.

Ústavní soud se zastal osmi Tchajwanců

Ústavní soud; ilustrační foto • Autor: Milan Jaroš
Ústavní soud; ilustrační foto • Autor: Milan Jaroš

Ústavní soud rozhodl, že nižší soudy chybovaly, když nechaly osm Tchwajwanců ve vazbě i poté, co získali v Česku na rok takzvanou doplňkovou ochranu. O vydání Tchajwanců žádá Čína kvůli tomu, že údajně v Praze založili gang, který postupně vylákal ze tří Číňanek žijících v Austrálii v přepočtu přes 60 milionů korun. Tchajwanci vinu popírají a obávají se, že po vydání do Číny mohou čelit mučení, zmizet beze stopy, nebo být dokonce popraveni. Upozorňovali, že mezi Čínou a Tchaj-wanem panuje přes sedmdesát let nepřátelský vztah. Soudkyně zpravodajka Kateřina Šimečková stížnostem osmi mužů vyhověla: vazba podle Ústavního soudu postrádá svůj účel, protože vydání Tchajwanců zatím není možné.

Dle Šimáčkové je předběžná vazba zvláštním druhem omezení svobody. „Ukáže-li se, že vydání osoby není možné, nelze ospravedlnit ani její držení v předběžné vazbě,“ uvedla. Pražské nižší soudy tak musí o trvání vazby rozhodnout znovu. Přípustností vydání se ale Ústavní soud zabývá v jiném řízení. Případ zatím podle Šimáčkové nepřišel na řadu. Přednost dostalo projednání jejich vazby, protože jde o akutní omezení svobody. Nižší soudy uvěřily zárukám čínské strany, že nezákonné pronásledování nebo trest smrti Tchajwancům nehrozí, a extradice připustily. Lidsko-právní organizace přitom dlouhodobě vytýkají Číně kruté zacházení s vězni, navíc Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií. Případné vydání by musela v posledním kroku schválit ministryně spravedlnosti Marie Benešová.

Johnson v klipu sehrál scénu z Lásky nebeské

Boris Johnson • Autor: REUTERS
Boris Johnson • Autor: REUTERS

Britský premiér Boris Johnson, jenž bude ve čtvrtečních volbách obhajovat svůj mandát, sehrál parodii na klasickou scénku z oblíbeného vánočního snímku Láska nebeská z roku 2003. Konzervativní předseda vlády v předvolebním klipu slibuje, že jeho strana „při troše štěstí“ dotáhne do konce odchod země z Evropské unie. Jedna z hlavních hvězd Lásky nebeské a známý odpůrce brexitu Hugh Grant pak v BBC prohlásil, že ve videu postrádal další hlášku z filmu, totiž že Vánoce jsou příležitostí říkat pravdu.

Johnson se inspiroval scénou ze snímku Richarda Curtise, v níž herec Andrew Lincoln potají prostřednictvím cedulí vyznává lásku ženě, kterou miluje. Ženu, která otevře Johnsonovi, premiér upozorňuje, že její hlas je nyní mimořádně důležitý, aby konzervativci v parlamentu získali většinu a Spojené království mohlo opustit EU v lednu 2020. „Myslím, že to bylo docela dobře udělané,“ uvedl poté Grant, jenž ve filmu hrál premiéra. „Konzervativní strana má zjevně spoustu peněz, možná že tam skončily všechny ty rubly,“ dodal v narážce na obvinění, že kampaň konzervativců financovalo Rusko.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].