Při střelbě v ostravské nemocnici zemřelo nejméně šest lidí
Ve Fakultní nemocnici Ostrava se střílelo. Výstřely se ozvaly po sedmé hodině ranní. Podle hejtmana Moravskoslezského kraje Iva Vondráka zemřelo nejméně 6 lidí. „Je to velká tragédie. Je svolán krizový štáb,“ řekl Vondrák v ČT. Po pachateli policisté stále pátrají. Na místě jsou speciální policejní jednotky včetně Útvaru rychlého nasazení a policejního vrtulníku.
Podle informací ČTK střílel neznámý pachatel na jedné z nemocničních ambulancí. Provoz nemocnice byl téměř kompletně zastaven. Pracovnice z fakultní nemocnice řekla, že zaměstnanci zůstávají na oddělení a nesmějí vycházet. „Všichni jsou nervózní,“ uvedla. Na místě je zaveden traumaplán. Uzavřená je i budova přilehlé Vysoké školy báňské. Střelba v ostravské nemocnici je druhá nejtragičtější v historii ČR. V únoru 2015 zastřelil muž v restauraci v Uherském Brodě osm lidí a pak sebe.
Ruští sportovci kvůli dopingu nesmějí na olympiádu ani MS
Světová antidopingová agentura WADA v pondělí schválila pro Rusko čtyřletý trest. Kvůli manipulování s daty z moskevské laboratoře nesmí ruští sportovci startovat pod svou vlajkou na letních olympijských hrách v Tokiu 2020 i na zimních hrách v Pekingu 2022. Kromě bojů pod pěti kruhy by tímto verdiktem měli Rusové přijít například o katarský světový šampionát ve fotbale v roce 2022. Na nadcházejícím Euru si ale zahrají. Jestli se zákaz dotkne i takových událostí, jako je například hokejové mistrovství světa (nejbližší se koná v roce 2020 ve Švýcarsku), zatím není jasné.
Někteří ruští sportovci ale budou moci závodit na olympijských hrách pod neutrální vlajkou, jak tomu bylo na ZOH 2018. Nesmí být ovšem zapleteni do celého skandálu, který vypukl už před pěti lety. V Pchjongčchangu tímto způsobem startovalo 168 ruských sportovců, včetně hokejového týmu. Dohromady získali 33 medailí, z toho 13 zlatých. Jako neutrální sportovci mají možnost už od počátku skandálu v roce 2015 sportovat vybraní ruští atleti. Rusové také podle verdiktu WADA nesmí žádnou vrcholnou akci ani pořádat, ani se o ni ucházet.
Vláda zvýšila minimální mzdu na 14600 korun
Minimální mzda se od ledna zvýší o 1250 korun na 14 600 korun měsíčně, rozhodla v pondělí vláda hnutí ANO a ČSSD. Koalice se na této částce dohodly před dvěma týdny poté, co shodu nenašli zaměstnavatelé a odbory, výsledek tehdy zástupci vlády označili za dobrý kompromis. Odbory zvýšení částky uvítaly, mělo podle nich být ale výraznější. Podle zaměstnavatelů růst o devět procent neodpovídá realitě a pro firmy by mohl být nebezpečný.
S minimální mzdou, za kterou pracuje asi 150 000 lidí, se zvedá i zaručená mzda. Ta představuje nejnižší výdělek podle odbornosti a náročnosti práce a týká se širšího okruhu zaměstnanců. Vyplácí se v osmi stupních. Od ledna by se měla zvednout z nynějších 13 350 až 26 700 korun na 14 600 až 29 200 korun. Minimální mzda se zvýšila naposledy letos v lednu. Činí 13 350 korun. Odbory pro příští rok požadovaly růst o 1650 korun, zaměstnavatelé by přidali nejvýš 700 korun.
Transparency: Slepý fond nevyřeší Babišův střet zájmů
Převedení Agrofertu do slepého svěřenského fondu není pro premiéra Andreje Babiše (ANO) řešením, jak se při čerpání dotací vyhnout střetu zájmů. Novinářům to v pondělí řekli zástupci organizace Transparency International, podle nichž tato varianta nemá oporu v českém právním řádu. Smyslem slepého svěřeneckého typu fondu je to, že vkladatel nemá informace o tom, co s jeho majetkem děje. Evropská komise minulý týden poslala do Prahy audit, z něhož vyplývá, že český premiér je ve střetu zájmů, neboť má nadále vliv na Agrofert, přestože ho vložil do svěřenských fondů. Babiš to odmítá a tvrdí, že převedením své firmy do svěřenského fondu splnil všechny zákonné podmínky. Podle EK musí ve lhůtě dvou měsíců po doručení českého překladu tuzemské úřady sdělit, jak provedou doporučení obsažená ve zprávě.
O možnosti převedení Agrofertu do slepého svěřenského fondu dnes informovaly Hospodářské noviny. Podle nich by v jeho čele stál správce, který by byl na Babišovi skutečně nezávislý a premiér by jeho činnost nemohl nijak ovlivnit. V minulosti tento typ fondu během plnění veřejných funkcí využil například prezident USA Barack Obama nebo britská premiérka Theresa May. Smyslem takového fondu je to, že vkladatel nemá informace o tom, co s jeho majetkem děje. Podle právních expertů TI však tzv. blind trust nemá oporu v české legislativě. Vhodný je navíc pro „uskladnění“ financí, které jsou bez vědomí vkladatele spravovány. To je ale podle TI s ohledem na strukturu Agrofertu vyloučeno. „Babiš vždy bude vědět, že jeho firma podniká například v zemědělství, které ze své pozice může ovlivňovat. Kvůli velkému rozsahu činnosti Agrofertu se také musí dozvědět z médií, co se s jeho firmou děje. V orgánech svěřenského fondu má také svou manželku, nemůže tak být splněna podmínka neinformovanosti,“ uvedl analytik TI Milan Eibl.
Ve věku 108 let zemřela nejstarší Češka
V Kroměříži zemřela nejstarší obyvatelka České republiky Magdalena Kytnerová. Bylo jí 108 let. Nejstarší obyvatelkou země se stala v létě, kdy zesnula tehdy 109letá Marie Schwarzová. Narodila se 17. března 1911 v Rakousku poblíž Vídně, po první světové válce zemřeli její rodiče na španělskou chřipku a osiřelého děvčátka se ujali příbuzní z Československa.V roce 2017 vzbudila Kytnerová mediální pozornost, když jako jedna z nejstarších voliček hlasovala ve sněmovních volbách. Uvedla tehdy, že se voleb účastní pravidelně a bedlivě sleduje dění v zemi.
Seniorka ráda četla, dívala se na televizi a poslouchala rozhlas. Syn se snachou se o nejstarší Češku starali, ta ovšem i ve vysokém věku používala mobilní telefon a prostřednictvím Skypu byla v kontaktu s dcerou, která žije v zahraničí, uvedla již dříve kroměřížská radnice. Letos zemřeli již tři lidé, kteří byli nejstaršími obyvateli České republiky. Na začátku roku byla nejdříve narozenou žijící občankou Květoslava Hranošová, které bylo 109 let. Zesnula však již v lednu. Do srpna potom byla nejstarší Marie Schwarzová, jež byla pouze o čtyři dny mladší než Hranošová. Od srpna do listopadu to potom byla Magdalena Kytnerová.
Umělec ukradl na výstavě banán za 120 tisíc dolarů a snědl ho
Italský umělec Maurizio Cattelana připevnil lepicí páskou na zeď galerie Perrotin během uměleckého veletrhu Art Basel v Miami banán. Dílo s názvem Comedian mělo symbolizovat globální trh, koupil ho francouzský sběratel, který za ovoce zaplatil 120 tisíc dolarů.
Jiný tvůrce David Datuna před kamerami a dalšími návštěvníky galerie v rámci performance „Hladový umělec“ banán oloupal a snědl. Poté byl vyveden zaměstnanci a zatčen policií. „Bylo to zajímavé,“ okomentoval situaci policejní kapitán Steven Feldman, který na místě činu uklidňoval srocující se dav milovníků současného umění. Datuna byl vzápětí propuštěn. „Miluju tvorbu Maurizia Cattelana a skutečně miluju i tuhle instalaci. Je velmi lahodná,“ napsal osvobozený Datuna na svém instagramovém účtu.
https://www.instagram.com/p/B5yIFp2hyE-/
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
