Informační servis

Senátor Marek Hilšer oznámil, že chce v roce 2023 znovu kandidovat na prezidenta. Podle svých slov se Marek Hilšer rozhodl reagovat takto s předstihem proto, že se ho na kandidaturu lidé často ptají. V minulých volbách získal 455 tisíc hlasů, skončil na pátém místě a nedostal se do finálového souboje s obhajujícím Milošem Zemanem. Chce být opět občanským kandidátem, plánuje objíždět regiony a začít se sběrem podpisů. Podle svých slov se Hilšer rozhodl reagovat takto s předstihem proto, že se ho na kandidaturu lidé často ptají. Podle senátora je předčasné představit program, nicméně chce voliče oslovit vizí sebevědomé republiky postavené na lidech, kteří se nebojí problémů, jež přináší dnešní svět, protože je vnímají jako příležitost.

Jako o možných uchazečích o příští prezidentské klání se v poslední době mluví také o dalších kandidátech z roku 2018 Jiřím Drahošovi a Pavlu Fischerovi, kandidaturu také nevyloučili bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel nebo předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Prezident Zeman označil za dobré potenciální kandidáty kromě Středuly také šéfa Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého. Sám by volil současného premiéra Andreje Babiše, ale ten několikrát kandidaturu odmítl. Naposledy se k případné kandidatuře přihlásil Michael Kocáb, naopak znovu se o prezidentský úřad nechce ucházet Michal Horáček.

Státní podnik Lesy České republiky dostal na základě informací od ekologického Hnutí Duha od CHKO Šumava výjimku pro kácení na většině území v jihočeské národní přírodní rezervaci Boubínský prales. Společnost o výjimku, která je prozatím udělená do konce roku 2024, zažádala kvůli kácení dřeva napadeného kůrovcem. Lesy ČR už dříve vysvětlovaly, že udělení výjimky jim umožní efektivně zasahovat proti kůrovci. Napadení smrků kůrovcem v rezervaci je prý tak rozsáhlé, že asanace napadených stromů bez udělení výjimky není možná. V nejcennější části pralesa bude kácení nicméně dál zakázáno.

Hnutí Duha označilo rozhodnutí Správy CHKO Šumava za nesprávné a stanovené omezující podmínky za velmi nedostatečné. „Výsledkem může být rozsáhlé kácení v rezervaci, které povede k vytvoření ploch s charakterem holin a proředěných porostů, které rozvrátí vítr,“ řekl Jaromír Bláha z Hnutí Duha pro Českou televizi. Podle něj rezervaci ohrožuje víc kácení než kůrovec. Lesy ČR již dříve postoj Hnutí Duha označily za „tendenční vyjádření malé skupiny, která odmítá jakoukoliv pomoc lesu v zastavení šíření kůrovce“. Společnost prý postupuje s péčí řádného hospodáře a jejím cílem není vytvářet holiny.

Marek Dalík, kterého tento týden soud podmíněně propustil po uplynutí půli z pětiletého trestu za podvod při nákupu obrněných transportérů, si podle zpravodajského serveru Aktuálně.cz jeho výraznou část neodpykal ve věznici. Do znojemského vězení, kam byl přemístěn z Ruzyně, v průběhu posledních dvou let chodil spíše jen přespat. Zbytek času trávil v penzionu U Císaře Zikmunda, kde oficiálně dělal údržbáře, a to daleko od společnosti spoluvězňů i kontroly dozorců. Stát přenesl denní část jeho trestu na Vlast Masri, která podnik provozuje.  Čemu přesně se tam exlobbista věnoval, ale nechce provozovatelka říct.  Vězeňská správa s ní má uzavřený kontrakt na zaměstnávání vězňů: věznice do luxusního penzionu za poslední dva roky nicméně dodala jen jediného vězně, a to právě Dalíka.

Dalíkovo zařazení prověří ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Státní zastupitelství ani Generální inspekce bezpečnostních sborů v tom porušení zákona nenašlo, GIBS nicméně podnět už několik měsíců prošetřuje znovu. Když v pondělí Okresní soud ve Znojmě rozhodoval o podmíněném propuštění Dalíka odsouzeného za podvod při nákupu obrněných transportérů Pandur, lobbista ve vězeňském mundúru popisoval svůj pobyt za mřížemi jako traumatizující zážitek. Ve vězení mu dle jeho slov vadilo úplně všechno.  Dalík nebyl první prominentní klient brněnského advokáta Martina Klima, který měl v jihomoravském vězení velmi dobré podmínky. Advokát sem do vězení docházel i za dalším lobbistou Romanem Janouškem.

Čína ostře kritizovala americký Kongres za to, že schválil návrh zákona, jehož cílem je chránit lidská práva v Hongkongu. Zákon o lidských právech a demokracii v Hongkongu odsouhlasil v úterý jednomyslně Senát Spojených států a ve středu prošel také Sněmovnou reprezentantů. Peking žádá, aby americký prezident Donald Trump zákon vetoval. Bílý dům ale už naznačil, že Trump dokument podepíše. Čínská diplomacie zároveň obvinila Spojené státy z vměšování se do vnitřních záležitostí Číny a dodala, že zákon poškozuje zájmy Číny i USA na tomto poloautonomním čínském území.

Od roku 1997, kdy Británie předala svou bývalou kolonii Číně, je Hongkong spravován podle principu jedna země, dva systémy, což mu má zaručovat demokratické zřízení a autonomní výsady. Díky tomu se Hongkong doposud těšil ze strany USA hospodářským, obchodním a dalším privilegiím, která Washington pevninské Číně neposkytuje. Hongkongem už půl roku zmítají čím dál násilnější protivládní protesty, jejichž účastníci požadují demokratické reformy. Zatím nejnovějším krokem bylo obsazení univerzit, které vedlo ke střetům s policií. V areálu polytechnické univerzity, jednoho z ohnisek odporu, zůstává poslední skupina studentů, která odmítá dobrovolně vyjít. Dalších asi 1000 protestujících už univerzitní areál opustilo a policie je všechny kromě nezletilých pozatýkala.

Tři týdny před parlamentními volbami britští labouristé představili svůj volební program. Jejich lídr Jeremy Corbyn dokument označil za „nejradikálnější a nejambicióznější plán“ na proměnu Británie za posledních několik desítek let. Zahraniční agentury program popisují jako výrazně levicový a socialistický. Nejsilnější opoziční strana navrhuje zvýšení mezd ve veřejném sektoru, vyšší firemní daně, důslednější boj proti klimatickým změnám či znárodnění částí infrastruktury. Předčasné volby, které by měly mimo jiné vyřešit pat kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie, se uskuteční 12. prosince. Podle čerstvého průzkumu by hlasování nyní vyhráli vládní konzervativci premiéra Borise Johnsona s podporou 44 procent voličů, labouristé by skončili druzí s výrazným odstupem a ziskem 28 procent.

„Labouristický program je programem naděje, který přinese skutečnou změnu,“ řekl Corbyn. „Je plný populárních opatření, které politický establishment blokoval celou generaci,“ dodal. Labouristé slibují mimo jiné konec úsporných opatření, která zavedly konzervativní vlády. Nové investice by měly podle nich přesáhnout částku 80 miliard liber. V případě, že by nejsilnější opoziční strana vyhrála prosincové volby, chce vyjednat s Evropskou unií novou brexitovou dohodu, kterou by následně předložila ke schválení voličům v referendu. Lidé by přitom mohli hlasovat i pro setrvání v EU.

Pototyp vyvíjené lodě Starship, se kterou chce americká soukromá společnost SpaceX kolonizovat Mars, byl při tlakové zkoušce poškozen. Zakladatel SpaceX Elon Musk uvedl, že prasknutí nádrže nebylo neočekávané, neboť se testovalo maximální natlakování systémů. Rovněž ohlásil, že prototyp označovaný Mk1 bude vyřazen a k letovým zkouškám bude použit ověřovací aparát s označením Mk3. Prototyp bude létat do výšky 20 kilometrů, ačkoli stejně jako Mk1 bude schopen překročit hranici vesmíru. Zkouška se konala ve středu na kosmodromu Boca Chica na jihu Texasu u hranic s Mexikem. Na zveřejněných záběrech je patrné, jak odletí víko nádrže. Předpokládalo se, že SpaceX během několika týdnů přikročí s Mk1 k letovým testům, což se nakonec nestane.

Musk uvedl, že cílem zkoušky bylo natlakovat systémy prototypu na maximum, konkrétní hodnoty ale neuvedl. Na diskusních webech o kosmonautice uživatelé debatují, že systém byl zatížen až několikanásobkem provozního tlaku. Zda takové překročení provozních hodnot bylo cílené, jasné není. Loď Starship, která bude podle SpaceX schopná transportovat až sto lidí, je druhým stupněm vyvíjeného raketového dopravního systému. První stupeň společnost pojmenovala jako Super Heavy, neboť bude vybaven 35 motory Raptor. Druhý stupeň bude mít šest motorů a bude schopen letů nezávisle na prvním stupní. S prvními operačními lety Starshipu počítá SpaceX v roce 2021.