Informační servis

Šéfové hnutí Milion chvilek pro demokracii Mikuláš Minář a Benjamin Roll se ve čtvrtek setkali se zástupci opozice. Schůzky se zúčastnili zástupci Pirátů, ODS, lidovců, TOP 09 a Starostů. Organizátoři demonstrace politikům oznámili, jaké požadavky na plánované sobotní demonstraci směrem k opozičním stranám vznesou. Budou celkem tři, jedním z nich je novela volebního zákona, který má narovnávat váhu voličských hlasů. Při nynějším přepočtu hlasů na mandáty jsou v Česku zvýhodněni voliči velkých stran. Lidovci už návrh na novelizaci předložili ve středu.

Zároveň Minář s Rollem předloží premiérovi Babišovi ultimátum a datum, do kterého má vyřešit svůj střet zájmů. Babiš na ultimáta přistupovat nehodlá, nechal se již slyšet. Sobotní demonstrace se bude konat odpoledne na pražské Letné, trvat nemá víc než dvě hodiny. Poslední shromáždění, které Milion chvilek pořádal, byla červnová demonstrace také na Letné, které se zúčastnil zhruba čtvrt milion lidí.

Mezinárodní vyšetřovací tým, který objasňuje sestřelení civilního boeingu s 298 lidmi na palubě nad východní Ukrajinou v létě 2014, zveřejnil obsah telefonických rozhovorů mezi povstaleckými veliteli z neuznávané Doněcké lidové republiky a vysoce postavenými ruskými představiteli. Dokládá to podle nich široký vliv, který Rusko mělo na dění v povstalecké oblasti. Vyšetřovatelé, působící pod vedením Nizozemska, také vydali novou výzvu, aby se přihlásili případní další svědci. Téměř každodenní telefonický kontakt podle vyšetřovatelů svědčí o tom, že ruský vliv sahal do správních, finančních a vojenských záležitostí neuznávané republiky.

Blízké styky také budí otázky ohledně možného zapojení ruských představitelů do přepravy protiletadlové rakety Buk od 53. protiletadlové brigády v Kursku na východ Ukrajiny, kde sestřelila malajsijské letadlo z letu MH17, upozornili vyšetřovatelé. V telefonátech figuruje jméno Vladislava Surkova, blízkého spolupracovníka ruského prezidenta Vladimira Putina, či Sergeje Aksjonova, kterého Rusové dosadili do čela anektovaného Krymu. Mezinárodní tým v červnu zveřejnil jména čtyř podezřelých ze sestřelení malajsijského letounu, tří Rusů a jednoho Ukrajince. Boeing podle nich k zemi poslala raketa Buk dodaná z Ruska. Moskva přes zjištění vyšetřovatelů nadále jakýkoliv podíl na sestřelení letounu odmítá a po několika různých verzích nyní připisuje vinu ukrajinské armádě.

Státní zástupce podal obžalobu v kauze vynesení odposlechů bývalého pražského primátora Pavla Béma a lobbisty Romana Janouška.  Na posun v případu upozornila Česká televize. V kauze čelí od roku 2013 stíhání někdejší šéf Věcí veřejných a bývalý ministr dopravy Vít Bárta společně s policistou Janem Petržílkem. Oba muži vinu ze zneužití pravomoci a ohrožení utajované informace odmítají. Odposlechnuté hovory Janouška a Béma, v nichž se muži oslovují „Mazánku“ a „Kolibříku“, zveřejnila v březnu 2012 Mladá fronta Dnes. Odposlechy odhalují Janouškův vliv na kroky hlavního města pod Bémovým vedením. Deník tehdy uvedl, že nahrávky pořídila v roce 2007 Bezpečnostní informační služba.

Bárta byl na podzim roku 2013 obviněn z toho, že v roce 2009 jako majitel bezpečnostní agentury ABL navedl tehdejšího agenta BIS Petržílka, aby zmíněné dokumenty vynesl. Petržílek, který v době svého zadržení vedl u protikorupční policie odbor analytiky a informatiky, skončil po zatčení ve vazbě. Bártu policisté stíhali na svobodě. Bárta po zadržení uvedl, že se ničeho nezákonného nedopustil. Petržílek řekl, že BIS je jeho srdcová záležitost a nikdy by ji nezradil. Za ohrožení utajované informace a za zneužití pravomoci hrozí mužům v případě prokázání viny až desetileté odnětí svobody.

Česká armáda podepíše 5. prosince smlouvu na nákup izraelských mobilních radiolokátorů MADR. Ty nahradí používanou ruskou technologii, která je už zastaralá. Osm strojů budou stát 3,5 miliardy korun, ministerstvo obrany má k dispozici posudek, že jde o obvyklou a přiměřenou cenu. MADR vyrábí státní firma Elta Systems, která stojí i za izraelským protiraketovým systémem Iron Dome. Radary dají české armádě přehled ve vzduchu do výše 30 kilometrů. Dokáží raketový útok zjistit, vypočítat, kam raketa s největší pravděpodobností dopadne a může se pokusit ji i sestřelit.

Ohledně nákupu radarů se na tuzemském ministerstvu svedla několik let trvající bitva. Exministr Martin Stropnický (ANO) odevzdal své nástupkyni Karle Šlechtové (ANO) smlouvy údajně připravené k podpisu, ta však ohlásila “závažná pochybení” a obrátila se na Vojenskou policii. Její nástupce Lubomír Metnar (ANO) pak tendr zrušil a vládě navrhl, ať radiolokátor koupí přímo od Izraele. Vojenská policie ale v červnu podezření ohledně tendrů odložila.

Italské ostrovní město zalila vysoká voda a úřady vyhlásily stav ohrožení. Voda vystoupala o víc než 180 centimetrů, pod vodou je téměř celé město včetně baziliky svatého Marka, mnoho domácností je bez proudu. Dva lidé v důsledku povodní zemřeli. Záplavy jsou v tuto roční dobu v benátské laguně běžné, ale letošní překonaly předpoklady. V posledních letech jejich intenzita sílí. Působí je silné větry, které masy vody ženou k benátskému pobřeží. Meteorologové je spojují se změnami ve vzorcích počasí, které s velkou pravděpodobností souvisí s globální změnou klimatu.

„Situace je dramatická,“ napsal starosta Luigi Brugnaro na twitteru. „Požádali jsme vládu o pomoc, náklady budou vysoké,“ varoval starosta a nynější záplavy právě označil za výsledek klimatických změn. Bazilika svatého Marka byla zaplavena teprve pošesté za více než tisíc let, z toho čtyřikrát za posledních dvacet let. Záplavy v Benátkách jsou nejhorší od roku 1966, tehdy voda dosáhla 194 centimetrů. Velká voda způsobila i problémy v dopravě, na čtvrtek přitom meteorologové hlásí další příliv vody. Z bezpečnostních důvodů zůstaly ve čtvrtek zavřené školy; školky byly zavřené už v úterý.

Čína by mohla v příštích dvou až třech měsících začít vydávat svou vlastní digitální měnu zcela pod kontrolou čínské centrální banky, píší HN. Někteří experti varují, že pokud se rozšíří i mimo Čínu, bude to mít velké následky pro kontrolu černé ekonomiky. Mohla by tak sloužit k praní špinavých peněz nebo financování terorismu. Čína by se tak stala první velkou světovou ekonomikou s vlastní virtuální měnou. Slibuje si od ní větší kontrolu nad finančními transakcemi a oslabení světové dominance amerického dolaru, protože by nová měna mohla lépe zpřístupnit čínský jüan i mimo hranice země. V budoucnu by mohla postupně zcela nahradit hotovost.

Čínská vláda již má hotový nástroj DCEP, který by centrální bance umožnil vydávat virtuální měnu pro komerční banky. K dispozici má také soukromé nástroje na bezhotovostní placení, jako jsou Alipay nebo WeChat Pay.  Již dnes pouliční prodejci v malých čínských městech upřednostňují placení pomocí mobilního telefonu. Podle oficiálního prohlášení čínská vláda urychlila vývoj své digitální měny poté, co obdobný záměr představil Facebook. Čínská virtuální měna by měla mít s tou od Facebooku společné pevné navázání na reálnou měnu - tedy samozřejmě jüan. Na rozdíl od všech současných virtuálních měn by s ní mělo být možné platit i bez připojení k internetu a půjde tak používat i při výpadku sítě třeba během přírodních katastrof.