Informační servis

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula a prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák vyzvali vládu a poslance všech stran, aby při projednávání rozpočtu na příští rok posílili rozpočet školství o dodatečných pět miliard korun. V dopise, který adresovali premiérovi Andreji Babišovi (ANO), uvedli, že peníze jsou třeba na růst platů učitelů a další investice do vzdělávání. Z jakých částí rozpočtu by se měly peníze přesunout, z dopisu nevyplývá.

Návrh rozpočtu na příští rok počítá nyní pro školství se zhruba 214 miliardami korun, což je zhruba o 18 miliard korun víc než letos. Platy učitelů by se podle platového nařízení, který v pondělí schválila vláda, měly od ledna 2020 zvýšit o osm procent a další peníze by měly jít na odměny a příplatky. Celkem vláda na výdělky pedagogů počítá s růstem o 11 miliard korun. Kvůli nespokojenosti s výsledky vyjednávání o růstu učitelských platů v příštím roce se ve středu konala ve školách stávka, do které se podle školských odborů různým způsobem zapojila víc než polovina škol. Předseda školských odborů František Dobšík pak uvedl, že bude ještě jednat ve Sněmovně o možné úpravě státního rozpočtu, aby bylo pro učitele vyčleněno více peněz. Nyní řekl, že je v kontaktu s šéfem ČMKOS Středulou a o dopise premiérovi ví.

K 30 letům vězení odsoudil Mezinárodní trestní soud v Haagu konžského povstalce Bosca Ntagandu, kterého již v červenci shledal vinným v 18 bodech obžaloby. Mezi nimi jsou zločiny proti lidskosti včetně vraždění, znásilňování a sexuálního zotročování či verbování dětských vojáků. Povstalci se údajně snažili také ovládnout nerostné zdroje v provincii Ituri, kde se nachází ropa, diamanty a zlato. Šestačtyřicetiletý Ntaganda původem z Rwandy byl odsouzen za zločiny spáchané v období 2002–2003, kdy stál v čele vzbouřeneckého Svazu konžských vlastenců. Soudci se shodli, že Ntaganda hrál ústřední roli při plánování operací .

Rozsudek je nejvyšší trest, jaký doposud soud vynesl. Odsouzený se už proti němu odvolal. Podle nevládních organizací v této nestabilní oblasti od roku 1999, kdy zde vypukl konflikt, zemřelo přes 60 tisíc lidí. Ntaganda si jako bývalý generál konžské armády budoval pověst charismatického vůdce, který je revolucionářem, nikoliv zločincem. Přezdívku Terminátor, pod kterou byl také známý, odmítal. U soudu byl obžalován už v roce 2006. Dlouho nicméně justici unikal a účastnil se konfliktů na hranici mezi Kongem a Rwandou. Nakonec ale začal mít strach o život a dostavil se na americkou ambasádu ve Rwandě, kde v roce 2013 požádal, aby byl mezinárodnímu tribunálu vydán.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se nemusí zabývat námitkami společnosti Kapsch proti mýtnému tendru. Krajský soud v Brně zamítl její žalobu. Verdikt se netýká přezkumu nové smlouvy na provoz mýtného systému. „Trváme na tom, že mýtný tendr byl plný chyb, ale naše proti němu námitky už nikdo nepřezkoumá. Rozsudek tak do budoucna otevírá nebezpečnou Pandořinu skříňku pro všechny zadavatele - pokud se vám tendr nepovede a soutěžitelé podají námitky k ÚOHS, rychle podepište smlouvu s vítězem a námitkami už se nebude muset nikdo zabývat. ÚOHS tak v podstatě přišel o jednu ze svých přezkumných pravomocí,“ řekl mluvčí Kapsche David Šimoník.

Krajský soud se žalobou Kapsche zabýval už podruhé. Předseda úřadu Petr Rafaj totiž řízení o námitkách Kapsche, tedy současného provozovatele mýtného systému, zastavil poté, co byla podepsána smlouva s vítězem tendru, konsorciem CzechToll/SkyToll. Krajský soud ale v květnu jeho rozhodnutí zrušil, a Rafaj proto v první polovině září uložil svým úředníkům, aby námitky Kapsche vypořádali. Zároveň ÚOHS napadl rozsudek krajského soudu kasační žalobou k Nejvyššímu správnímu soudu - ten jeho argumenty uznal a nařídil krajskému soudu, aby záležitost posoudil znovu a zohlednil při rozhodování jeho stanovisko NSS.

Severoatlantická aliance se v současnosti nachází ve stavu mozkové smrti, prohlásil v rozhovoru poskytnutém pro britský týdeník The Economist francouzský prezident Emmanuel Macron. Důvodem je podle něj změna postoje Spojených států a chování Turecka, které podniklo ofenzivu na severu Sýrie. Podle Macrona se země EU po nástupu prezidenta Donalda Trumpa nemohou plně spoléhat na Spojené státy a musí posílit vlastní obranyschopnost nezávisle na Alianci, již Trump vnímá jako hospodářský projekt .

Zároveň si NATO musí vyjasnit své strategické cíle. Spojené státy svá strategická rozhodnutí se svými partnery v NATO vůbec nekoordinují, postěžoval si Macron - a stejně to nyní udělalo Turecko. V souvislosti s ofenzivou Ankary podle Macrona vyvstala řada otázek včetně článku pět Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně. Ten stanoví, že útok proti jedné nebo více zemím NATO je považován za útok proti všem členům aliance. A co se tady stane, pokud Bašárův režim odpoví na na akce Turecka? ptá se Macron. Zároveň je prý třeba znovu zahájit strategický dialog s Ruskem. K jednání s Moskvou musí přitom EU přistupovat bez naivity a uvědomit si, že sbližování bude nějakou dobu trvat.

Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v příštím roce na dvě procenta. Letos počítá s růstem o 2,5 procenta. V červencové prognóze úřad počítal letos s růstem o 2,5 procenta a příští rok o 2,3 procenta, následně v srpnu odhad upravilo na 2,4 procenta letos a 2,2 procenta příští rok. Zhoršení odhadu pro příští rok souvisí podle prognózy s rizikem ohledně ekonomického vývoje v zahraničí. Letos i příští rok by přitom měl být ekonomický růst tažen výdaji domácností na spotřebu podpořenými rychlým růstem mezd.

Hlavní riziko vývoje v zahraničí představuje nadále odchod Velké Británie z EU, nicméně ministerstvo neočekává brexit bez dohody. Dalším rizikem je nárůst protekcionismu, výraznější zpomalení ekonomického růstu v Německu nebo Číně nebo možná eskalace problémů italského bankovního sektoru. V případě domácího vývoje vidí úřad rizika v napjatém trhu práce, růstu cen nemovitostí a strukturálních změnách v automobilovém průmyslu souvisejících s přijatými emisními normami.  Odhad inflace ministerstvo v nové prognóze zvýšilo. Inflaci letos nově čeká 2,8 procenta a příští rok 2,6 procenta.

Většina Čechů neumí rozeznat, jestli média dodržují základní pravidla objektivního a vyváženého zpravodajství – tedy nestrannost, používání neutrálního jazyka nebo práci se spolehlivými zdroji. Jen čtvrtina jich pak dokáže rozpoznat důvěryhodnější zpravodajský článek od bulvárního. A jen 32 procent ví, co je to dezinformace. Mediální gramotnost v Česku je tak spíše nízká, ne však nižší než v sousedních zemích, jako je Polsko nebo Rakousko. Kriticky porozumět textu zvládne jen osm procent Čechů – stejně jako Poláků či Rakušanů. Nejvíce mediálně gramotní jsou v Evropě Finové, kde text kriticky pochopí 22 procent populace.

Vyplývá to z nové studie společnosti STEM, o níž píše iHned.cz.  Podle dotazníkového šetření si Češi myslí, že je kvalitní žurnalistika potřeba více než kdy jindy, ale jen 14 procent respondentů téměř vždy dbá na to, aby si vybíralo podle svého hodnocení nejspolehlivější zpravodajství, dalších 35 procent na to dbá většinou. Pro 64 procent respondentů je obtížné rozpoznat důvěryhodnou zprávu a pro 63 procent je složité najít médium, kterému by důvěřovali. Tato nedůvěra ve vlastní schopnosti souvisí podle autorů studie také s menším zájmem o to vybírat si zpravodajství s uvážením a také s nižší důvěrou v média obecně, a to včetně veřejnoprávních médií, jako jsou Česká televize a Český rozhlas. I když ta mají stále důvěru u tří čtvrtin populace.