Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Informační servis, Politika

Informační servis

5 zpráv, které byste neměli minout

Johnson pozastavil přijímání zákona o brexitové dohodě

Boris Johnson • Autor: REUTERS
Boris Johnson • Autor: REUTERS

Britská vláda pozastaví projednávání prováděcího zákona k brexitové dohodě a musí zrychlit přípravy na variantu brexitu bez dohody. Prohlásil to premiér Boris Johnson poté, co v úterý dolní komora parlamentu odmítla vládní harmonogram pro schvalování zmíněného zákona. Zároveň řekl, že Británie „tak nebo onak“ opustí Evropskou unii na základě dohody, kterou minulý týden uzavřel se zbytkem společenství. Současně uvítal, že poslanci při prvním hlasování  večera upravenou brexitovou dohodu podpořili, když posunuli prováděcí zákon do další fáze legislativního procesu. Neuvedl přitom, zda jeho projednávání definitivně končí, jak naznačoval v odpoledním vystoupení před poslanci.

Lídr labouristické opozice Jeremy Corbyn Johnsona vyzval, aby spolupracoval s opozicí a dohodl rozumný harmonogram pro projednání prováděcího zákona. Johnson však v reakci uvedl, že legislativní proces bude pozastaven, dokud státy EU nerozhodnou o britské žádosti o nový odklad brexitu. Bude s nimi prý o tomto kroku hovořit. Premiér zopakoval svůj názor, že Británie by unii měla opustit v aktuálním termínu na konci října. Odpoledne avizoval, že pokud zbytek EU přistoupí na požadované tříměsíční odsunutí data brexitu, bude usilovat o předčasné volby.

Erdogan dal po jednání s Putinem Kurdům dalších 150 hodin

Vladimir Putin a Recep Tayyip Erdogan jednali v Soči • Autor: AP, Alexei Druzhinin
Vladimir Putin a Recep Tayyip Erdogan jednali v Soči • Autor: AP, Alexei Druzhinin

Kurdské milice v Sýrii dostanou na stažení z 30 kilometrů široké zóny u hranic s Tureckem dalších 150 hodin, počítáno od středy 23. října. Splnění tohoto ujednání poté budou kontrolovat společné hlídky tureckých a ruských vojáků. Prohlásil to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na společné tiskové konferenci s ruským protějškem Vladimirem Putinem po jednání v černomořském letovisku Soči.  Další vývoj situace závisí na stažení kurdských sil. Stažení Kurdů mají napomoci i ruští vojenští policisté a syrští vojáci.  Podle Putina bude mít toto řešení osudový význam pro budoucnost Sýrie. Země má být zbavena „nezákonné cizí vojenské přítomnosti“ a Rusko a Turecko se podle Putina shodují v názoru na nezbytnosti zachovat územní celistvost Sýrie. Práva a zájmy Kurdů mají být naplněna v dialogu s Damaškem.

Ankara tvrdí, že chce zřídit bezpečnou zónu na syrském území u turecké hranice v hloubce asi 30 kilometrů a délce 120 kilometrů - a očekává, že se ve stanovené lhůtě z oblasti stáhnou kurdské oddíly YPG, které označuje za teroristické. YPG jsou klíčovým členem koalice SDF, která se s podporou mezinárodní koalice v čele s USA podílela na boji proti Islámskému státu. Erdogan řekl, že pokud se SDF ve stanovené lhůtě z oblasti nestáhne, bude Turecko v ofenzivě pokračovat. Podle tureckého prezidenta musí odejít ještě 1300 zbývajících kurdských bojovníků, 800 už tak učinilo.

Kanadští liberálové zřejmě ztratili většinu, ale u moci zůstanou

Justin Trudeau po volbách • Autor: AP, Paul Chiasson
Justin Trudeau po volbách • Autor: AP, Paul Chiasson

Kanada po pondělních parlamentních volbách směřuje k menšinové vládě, kterou sestaví Liberální strana dosavadního premiéra Justina Trudeaua. Liberálové sice přišli o absolutní většinu v parlamentu, ale nejspíš se udrží u moci s pomocí některé z dalších politických stran, pravděpodobně sociálnědemokratické NDP. Volební zisk Trudeauovy strany sice na parlamentní většinu nestačí, je ale větší, než se očekávalo. Liberálové zřejmě získají 156 ze 338 poslaneckých mandátů, což je výrazně pod hranicí 170 křesel nutných pro zformování většinového kabinetu. V průzkumech veřejného mínění měli premiérovi liberálové jen minimální náskok před konzervativci vedenými Andrewem Scheerem, kteří podle předběžných výsledků pravděpodobně obsadí s odstupem druhou příčku.

Třetí skončí strana Québecký blok, která se orientuje především na provinční záležitosti a nebývá oslovována jako partner na federální úrovni. Levicová Nová demokratická strana (NDP) syna indických přistěhovalců Jagmeeta Singha zaujme čtvrté místo, nejmenší parlamentní stranou pak budou Zelení. Příští menšinovou vládu pravděpodobně podpoří NDP, přestože její volební zisk je oproti minulým volbám z roku 2015 výrazně menší. Očekává se nicméně, že tato strana bude mít na budoucí menšinový kabinet poměrně velký vliv a posune vládní politiku doleva.

Ruská média kritizují prohlášení BIS o špionážní síti

Šéf BIS Michal Koudelka • Autor: ČTK
Šéf BIS Michal Koudelka • Autor: ČTK

Za nepodložený útok na Rusko inspirovaný západními mocnostmi označují ruská média pondělní oznámení ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky o odhalení ruské špionážní sítě v České republice. Komentáře poukazují na dřívější kritické stanovisko prezidenta Miloše Zemana vůči české kontrarozvědce. Prokremelský server Vzgljad napsal, že „nečekané prohlášení pana Koudelky není možná nic jiného než pokus obhájit se tváří v tvář naprosté bezmoci úřadu v posledních letech“.

Autor komentáře dodává, že výhrady zásadního charakteru má vůči BIS Miloš Zeman. Český prezident „s pomocí argumentů a faktů rozbil napadrť jak Koudelku, tak i úřad, který vede“. Šéfa BIS tvrdě kritizuje i server Gazeta, podle něhož je Koudelka posedlý obviňováním Ruska. „S jeho vývody kategoricky nesouhlasí prezident Miloš Zeman, který odolává návrhům premiéra Andreje Babiše povýšit Koudelku do generálské hodnosti," napsal server.

Volby jen v pátek, navrhuje ministerstvo vnitra

První den druhého kola senátních voleb ve volebním obvodu č. 47 Náchod; ilustrační foto
První den druhého kola senátních voleb ve volebním obvodu č. 47 Náchod; ilustrační foto

Stěsnat dobu, po kterou mohou voliči přicházet k volebním urnám do jednoho dne, elektronizovat volby, pro zahraničí zavést korespondenční hlasování a také zrušit povinné doručování volebních lístků do domácností. To všechno  plánuje ministerstvo vnitra v návrhu zákona o správě voleb. Normu poslal vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) do připomínkového řízení, první změny by podle návrhu voliče čekaly už ve sněmovních volbách 2021. Plně by zákon začal fungovat až v dalším období, například ve volbě nového prezidenta v roce 2023. Na reformu volebních zákonů upozornily Právo a E15.

Účinnost zákona bude značnou měrou předurčena spuštěním podstatné změny informačního systému správy voleb. Jednou z nejviditelnějších má být zmíněné omezení termínu otevření volebních místností jen na pátek od 7 do 22 hodin. Výpadek jednoho volebního dne autoři návrhu kompenzují zavedením možnosti hlasovat v předstihu v pondělí a ve středu v týdnu, v němž se uskuteční volby.

Česká jména stále vedou Eliška a Jakub

Křestní jména dětí narozených v lednu sledují statistici už 20 let. „Stejně jako vloni se i na začátku letošního roku narodilo nejvíce Elišek a Jakubů. Není to žádné překvapení, Eliška zvítězila už popáté za sebou, Jakuba sesadil z pomyslného trůnu za posledních osm let jen jednou Jan. Na dalších předních místech pak byly Anna a Adéla, u chlapců Jan a Tomáš,“ citoval server ct24.cz  předsedu ČSÚ Marka Rojíčka.

Adéla se přitom do první trojky vrátila po sedmi letech, Tomáš v ní chyběl dva roky. Za dobu sledování od roku 1999 se na prvních třech pozicích u chlapců vystřídalo pouze pět různých jmen, u dívek to byl dvojnásobek. Krajské výsledky kopírují ty celorepublikové, i když výjimky existují. V několika krajích se na přední příčky dostala jména, která se v celkovém pořadí nedostala ani do první desítky. Pardubický a Karlovarský kraj ovládl například jinak třináctý David. Výraznější rozdíl lze vidět u dívek, kde v Olomouckém kraji vyhrála Veronika, v celkovém žebříčku na 26. místě. Na Vysočině byla třetí nejoblíbenější Gabriela, která skončila až ve třetí desítce, dodává ct24.cz.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].