Informační servis

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima se na pátečním zasedání Akademického senátu omluvil za to, že dopředu neodhadl reakci, která vznikla poté, co univerzita uzavřela smlouvu se společností Home Credit.  Vedení univerzity čelilo už od minulého týdne za podpis kritice nejen z akademických řad. Přes 600 signatářů požadovalo v petici, aby senát nastavil jasná etická kritéria o komerční spolupráci, objevily se i další dva dopisy a jeden z nich vyzýval přímo k odvolání Zimy. Součástí smlouvy se společností patřící do skupiny PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera totiž bylo i ustanovení, že obě strany se zdrží kroků, které by mohly poškodit jejich dobré jméno. Část akademické obce se bála, že by takové ujednání mohlo omezovat vědecké bádání a akademická práva a svobody. Společnost následně od smlouvy odstoupila s tím, že nechce být „nadále vtahována do iracionálních debat o smyslu a účelu spolupráce“.

„Smlouvu jsem uzavíral v dobré víře, protože víte sami, že je potřeba získávat zdroje na aktivity, které nelze hradit z jiných prostředků," řekl Zima. Senátoři rovněž kritizovali výši finančního příspěvku, který měla smlouva univerzitě přinést.  Akademický senát  nakonec jednomyslně přijal usnesení, že postup při uzavření smlouvy byl nešťastný. Vyjádřil také nesouhlas s komunikací těchto záležitostí ze strany rektora s ostatními orgány univerzity a vedením fakult. Do budoucna chce nastavení transparentních postupů při uzavírání strategických partnerství a spoluprací s externími subjekty. Výstupy skupiny, která na tom má pracovat, požaduje Senát nejpozději do zasedání 24. ledna 2020. Místo v ní přijal i Jiří Přibáň z univerzity v Cardiffu, který rektorovo počínání kritizoval a vzdal se členství v Čestné radě absolventů.

Novou viceprezidentkou pro Evropu mezinárodní policejní organizace Interpol se na příští tři roky stane plukovnice Šárka Havránková z Policejního prezidia ČR. Podle českého policejního prezidia se zdejší policistka postaví do vedení Interpolu poprvé. „Pro českou policii to je rozhodně obrovský úspěch, protože je to poprvé v historii, co se něco takového povedlo. Je to pro nás opravdu velká čest,“ uvedl policejní prezident Jan Švejdar. Havránková dosud zastávala pozici vedoucí odboru mezinárodní policejní spolupráce policejního prezidia. Ve své funkci v ČR zůstane, více povinností však bude mít v Interpolu.

Do nové funkce Havránkovou dnes zvolilo Valné shromáždění organizace, hlasovalo pro ni 135 států ze 141 přihlášených. Plukovnice ve funkci nahradí Rusa Alexandra Prokopčuka, který se loni v listopadu neúspěšně ucházel o pozici prezidenta Interpolu. Organizace má tři viceprezidenty, jedním z nich nyní bude Havránková. Interpol je největší mezinárodní policejní organizací. Byl založen za účelem výměny informací o mezinárodně působících zločincích i o trestné činnosti a teroristických akcích v členských zemích. Česká republika se stala jeho členem v září roku 1993. Sídlo organizace je v Lyonu.

Poslanecká sněmovna se ve čtvrtek v pozdních hodinách nedostala k hlasování o výročních zprávách o hospodaření a činnosti České televize za rok 2016 a debatu o zprávách za rok 2017 ani nezačala. Poslanci přitom debatovali pět hodin, i když sněmovní volební výbor, který má v působnosti česká veřejnoprávní média, zprávy za roky 2016 i 2017 doporučil schválit. Výtky vládních i některých opozičních zákonodárců (především z řad SPD a KSČM) směřovaly hlavně k jejímu hospodaření. Předsedové opozičních Starostů a KDU-ČSL Vít Rakušan a Marek Výborný po jednání oznámili, že s pomocí dalších stran chtějí svolat mimořádnou schůzi sněmovny, kde by se výroční zprávy ČT měly projednat. Sociální demokraté řekli, že zprávy podpoří, předseda klubu ANO Jaroslav Faltýnek ještě před hlasováním uvedl, že stejně apeloval na poslance hnutí.

Odkládané projednání zpráv vzbuzuje pozornost, protože dvojí neschválení by mohlo vést k odvolání televizní rady, která volí a odvolává generálního ředitele. Ve sněmovně jsou ještě zprávy televize za rok 2018, ale ty zatím neprojednal volební výbor. Generální ředitel ČT Petr Dvořák po diskuzi poslanců prohlásil, že v ní zaznívaly „lži, polopravdy a manipulace, objevily se na zakázku vyrobené dokumenty, falešná čísla a citace bez kontextu“. „Je to důkaz zvyšujícího se politického tlaku, kdy je debata o hospodaření ve skutečnosti jen způsobem, jak Českou televizi zastrašit,“ uvedl pro ČT.

Zoltán Andruskó, který je obviněný ze zprostředkování loňské vraždy novináře Jána Kuciaka, uzavřel s prokurátorem dohodu o vině a trestu. Andruskó v případu vystupoval jako zprostředkovatel mezi objednavatelem vraždy a nájemnými vrahy. Po zadržení s policií ale spolupracoval na vyšetření vraždy, při které byla zastřelena také Kuciakova snoubenka Martina Kušnírová. K dohodě podle policie došlo proto, že jeho výpověď byla klíčová pro identifikaci a obvinění dalších pachatelů. Co je ale jejím obsahem, není zatím jasné. Slovenská média píší až o snížení trestu o více než třetinu. Andruskóvi původně hrozilo odnětí svobody na 25 let až doživotí.

Součástí dohody je vždy doznání pachatele, v další části procesu proto bude Andruskó vystupovat už jen jako svědek. V případě dalších čtyř obviněných - podnikatele Mariana Kočnera, Aleny Zsuzsové, Tomáše Szabóa a Miroslava Marčeka - prokurátoři připravují obžalobu, jež by měla být podána příští týden. Podle vyšetřovatelů si Kuciakovu vraždu objednal Marian Kočner, o jehož kontroverzních podnikatelských aktivitách a propojení s nejvyššími patry politiky investigativní novinář Kuciak psal. Zsuzsová podle dostupných informací objednávku předala Andruskóvi, který pak najal vykonavatele, bývalého vyšetřovatele a bývalého vojáka.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se na dvoudenním summitu neshodli na zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií. Předseda Evropské rady Donald Tusk prohlásil, že pro návrh byla velká většina zemí, k potřebné jednomyslnosti to ale nestačilo. Zástupci obou států dávají najevo zklamání. Evropská rada oběma státům slíbila začít jednání do konce října, pokud splní stanovené podmínky. Tirana i Skopje podle Evropské komise požadavkům vyhověly, avšak summit se na slíbeném kroku neshodl. Podle diplomatů byla proti zejména Francie, výhrady mělo i Nizozemsko a Dánsko.

„Chci říct jasně, že to není vina Albánie a Severní Makedonie… ty jsou připraveny. Bohužel nejsou připraveny některé členské země,“ poznamenal Tusk na tiskové konferenci. Končící šéf unijních summitů obě země vyzval, aby svou snahu nevzdávaly. Summit se shodl pouze na tom, že se političtí vůdci k tématu vrátí před vrcholnou schůzkou EU a zemí západního Balkánu v květnu příštího roku. Předseda Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker rovněž označil rozhodnutí summitu za zklamání a dodal, že tím snaha o rozšíření nekončí. „Pokud chceme být respektováni, musíme plnit sliby,“ řekl Juncker, který svou funkci stejně jako Tusk opustí před koncem roku.

Poprvé v historii Mezinárodní vesmírné stanice pracuje vně orbitálního komplexu pouze ženský tým. Americké astronautky Christina Koch a Jessica Meir mají za úkol nahradit regulátor napájení, který uplynulý víkend vypověděl službu. Letové středisko výstup mimo stanici, který lze sledovat přes internet, naplánovalo na 5,5 hodiny. Oběma astronautkám pomáhají ze stanice Ital Luca Parmitano a Američan Andrew Morgan. Parmitano, který je velitelem ISS, obsluhuje robotickou paži Canadarm2 a Morgan má na starosti dohled nad přechodovou komorou a správnou funkčností skafandrů. Pomocí paže se Kochová a Meirová přesunou k místu, kde je regulátor umístěn.

To, že regulátor nefunguje správně, odborníci zjistili, když se pokusili zprovoznit nově připojené baterie k napájecímu systému. Baterie astronauti mění od loňského roku za nové a výkonnější lithium-iontové. Kvůli nynější závadě se NASA rozhodla obnovu baterií dočasně pozastavit. Výstup kosmonautek byl dlouhodobě připravovaný, původně měly vystoupit do volného prostoru za týden v pondělí, a to právě kvůli bateriím. Jejich směna ale byla uspíšena a změněna na opravu regulátoru. Inženýrům NASA také astronautky pomohou zjistit příčinu problému.